Jižní Dakota: Porovnání verzí
→Historie: Velká siouxská rezervace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
Web = www.state.sd.us |
Web = www.state.sd.us |
||
}} |
}} |
||
'''Jižní Dakota''' (anglicky ''South Dakota'' s výslovností {{Výslovnost|ˌsɑʊθ dəˈkoʊtə|En-us-South_Dakota.ogg}}) je severní stát amerického Středozápadu. Název pochází z [[dakotština|dakotského]] slova ''Dakhóta'', což znamená ''Spojenci''. |
'''Jižní Dakota''' (anglicky ''South Dakota'' s výslovností {{Výslovnost|ˌsɑʊθ dəˈkoʊtə|En-us-South_Dakota.ogg}}) je severní stát amerického Středozápadu. Název pochází z [[dakotština|dakotského]] slova ''Dakhóta'', což znamená ''Spojenci''. Jeden |
||
== Historie == |
== Historie == |
Verze z 10. 2. 2014, 14:19
Šablona:Infobox Stát USA Jižní Dakota (anglicky South Dakota s výslovností [ˌsɑʊθ dəˈkoʊtə]IPA) je severní stát amerického Středozápadu. Název pochází z dakotského slova Dakhóta, což znamená Spojenci. Jeden
Historie
Jižní Dakota byla ustanovena a připojena k USA 2. listopadu 1889. Původně to bylo území několika indiánských kmenů, které byly vyhnány do rezervací. Území tohoto státu na západ od řeky Missouri do té doby tvořilo tzv. Velkou siouxskou rezervaci, jejíž značnou část byli Indiáni nucení koncem 80. let 19. st. rozprodat. Byla zde objevena malá naleziště zlata a diamantů, což na území Dakoty přilákalo mnoho zločinců a banditů. Po největší vlně přistěhovalců se situace uklidnila a lidé se začali věnovat zemědělství a pastevectví.
Geografie
Jižní Dakota má severní hranici tvořenou státem Severní Dakota, na jihu hraničí s Nebraskou, na východě s Iowou a Minnesotou. Západní hranici tvoří státy Wyoming a Montana.
Většina území Jižní Dakoty je tvořena náhorní plošinou. Jsou zde travnaté stepi, kolem měst většinou přeměněné na úrodná pole. Jižní Dakota je poměrně řídce zalesněna. Je to dáno suchým pevninským podnebím.
- Nejvyšší bod je 2 209 m nad mořem.
- Nejnižší bod je 295 m nad mořem.
- Šířka státu je 340 km.
- Délka státu je 610 km.
Ekonomika
Ekonomika Jižní Dakoty stojí především na zemědělství a těžbě nerostů.
- Zemědělskými produkty jsou: skot, mléko, prasata.
- Průmysl je zde hlavně zastoupen těžbou a zpracováním nerostných surovin, zejména pak těžbou zlata, diamantů, kamene, bauxitu, mědi a železné rudy. Důležitou roli hraje také zpracování potravin.
Demografie
Jižní Dakota patří k nejméně zalidněným státům USA. Hustota zalidnění je pouze 3,84 obyvatele na kilometr čtvereční. Ale mimo lidská obydlí jsou desítky kilometrů neobydlených oblastí. Populace Jižní Dakoty čítá 754 844 obyvatel.
- Hlavní město je Pierre (13 876 obyvatel).
- Největší město je Sioux Falls (123 975 obyvatel).
92 % obyvatelstva tvoří běloši, 6 % jsou indiáni a zbytek tvoří černoši.
Náboženství
- křesťané 91%
- protestanté 65%
- luteráni 28%
- metodisté 13%
- presbyteriáni 4%
- baptisté 4%
- letniční 2%
- ostatní protestanté 14%
- římští katolíci 25%
- ostatní křesťané 1%
- protestanté 65%
- jiná náboženství 1%
- bez vyznání 8%
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Dakota na Wikimedia Commons