Roráty: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Gottschalk (diskuse | příspěvky)
Gottschalk (diskuse | příspěvky)
Rorate coeli - mimoliturgický zpěv
Řádek 6: Řádek 6:
== Historie a charakteristika ==
== Historie a charakteristika ==
Označení „roráty“ pochází z [[introit]]u adventní votivní mše svaté k Panně Marii. Začíná se slovy: „Rorate coeli desuper“ (''rosu dejte, nebesa, shůry''). Původ rorátních mší lze hledat v době vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] Panovník zavedl celoroční praxi [[votivní mše|votivních mší]] k [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]]. K těmto mším se připojila [[tradice]] liturgického zpěvu, a to zvláště v prostředí [[Utrakvismus|utrakvistickém]]. Dosáhla svého vrcholu v [[16. století]]. Rorátní zpěv provozovala zvláště [[literátská bratrstva]]. Rušení bratrstev za [[Josefinismus|josefínských reforem]] roku [[1783]] znamenalo také úpadek rorátů jako takových. Od [[20. století]] až do současné doby probíhají snahy alespoň o částečnou obnovu tradice rorátů (edicí řady rorátních zpěvů a jejich prosazením do bohoslužby se o ni zasloužil např. [[Dobroslav Orel]]).
Označení „roráty“ pochází z [[introit]]u adventní votivní mše svaté k Panně Marii. Začíná se slovy: „Rorate coeli desuper“ (''rosu dejte, nebesa, shůry''). Původ rorátních mší lze hledat v době vlády [[Karel IV.|Karla IV.]] Panovník zavedl celoroční praxi [[votivní mše|votivních mší]] k [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]]. K těmto mším se připojila [[tradice]] liturgického zpěvu, a to zvláště v prostředí [[Utrakvismus|utrakvistickém]]. Dosáhla svého vrcholu v [[16. století]]. Rorátní zpěv provozovala zvláště [[literátská bratrstva]]. Rušení bratrstev za [[Josefinismus|josefínských reforem]] roku [[1783]] znamenalo také úpadek rorátů jako takových. Od [[20. století]] až do současné doby probíhají snahy alespoň o částečnou obnovu tradice rorátů (edicí řady rorátních zpěvů a jejich prosazením do bohoslužby se o ni zasloužil např. [[Dobroslav Orel]]).

== Mimolitugrický zpěv ''Rorate coeli'' ==
[[Soubor:Rorate caeli desuper - Liber Usualis.jpg|náhled|Refrén mimoliturgického zpěvu ''Rorate coeli desuper'']]
Stejný text jako první polovina adventního introitu („Rorate coeli desuper et nubes pluant justum“) má i refrén stejnojmenného mimolitugrického zpěvu. Jeho text, parafrázující různé starozákonní pasáže, pochází snad od [[Aurelius Prudentius Clemens|Aurelia Prudentia]] (348 - kolem 410). I tento zpěv se často zpívá v adventu, i během mše, není však součástí [[Mešní řád|mešní liturgie]] v přísném slova smyslu.


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 1. 12. 2020, 17:35

Chorální notace latinského introitu Rorate coeli
Roráty v katedrále sv. Víta v Praze, 13. 12. 2013
Zvukový záznam

Roráty (z latinského rorate „rosu dejte“) představují specifickou podobu ranní mariánské mše v době adventní. Typické české liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázejí, nemají v evropské kultuře obdobu.[1] Pro roráty je příznačné střídání chorálního zpěvu a menzurálních písní coby komentáře chorálního tématu.

Historie a charakteristika

Označení „roráty“ pochází z introitu adventní votivní mše svaté k Panně Marii. Začíná se slovy: „Rorate coeli desuper“ (rosu dejte, nebesa, shůry). Původ rorátních mší lze hledat v době vlády Karla IV. Panovník zavedl celoroční praxi votivních mšíPanně Marii. K těmto mším se připojila tradice liturgického zpěvu, a to zvláště v prostředí utrakvistickém. Dosáhla svého vrcholu v 16. století. Rorátní zpěv provozovala zvláště literátská bratrstva. Rušení bratrstev za josefínských reforem roku 1783 znamenalo také úpadek rorátů jako takových. Od 20. století až do současné doby probíhají snahy alespoň o částečnou obnovu tradice rorátů (edicí řady rorátních zpěvů a jejich prosazením do bohoslužby se o ni zasloužil např. Dobroslav Orel).

Mimolitugrický zpěv Rorate coeli

Refrén mimoliturgického zpěvu Rorate coeli desuper

Stejný text jako první polovina adventního introitu („Rorate coeli desuper et nubes pluant justum“) má i refrén stejnojmenného mimolitugrického zpěvu. Jeho text, parafrázující různé starozákonní pasáže, pochází snad od Aurelia Prudentia (348 - kolem 410). I tento zpěv se často zpívá v adventu, i během mše, není však součástí mešní liturgie v přísném slova smyslu.

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. svata-hora.cz [online]. [cit. 2008-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. 

Literatura

Související články

Externí odkazy