Přeskočit na obsah

Demokratická strana (USA): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
zdůvodnění v diskusi
značka: revertováno
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 18: Řádek 18:
| sídlo = 430 South Capitol Street SE, [[Washington, D.C.]], 20003
| sídlo = 430 South Capitol Street SE, [[Washington, D.C.]], 20003
| ideologie = [[sociální liberalismus]]<br>[[Liberalismus#Americký liberalismus|americký liberalismus]]<br>[[progresivismus]]<br>'''''frakce:'''''<br>[[zelená politika]]<br>[[sociální demokracie]]<br>[[demokratický socialismus]]
| ideologie = [[sociální liberalismus]]<br>[[Liberalismus#Americký liberalismus|americký liberalismus]]<br>[[progresivismus]]<br>'''''frakce:'''''<br>[[zelená politika]]<br>[[sociální demokracie]]<br>[[demokratický socialismus]]
| pozice = [[Politický střed|střed]] až [[středolevice]]
| pozice = [[středopravice]](vedení) až [[středolevice]] (frakce)
| mezinárodní = <!-- Nepište prosím Aliance demokratů nebo Progresivní aliance, viz anglická wikipedie tvrdí, že to není důvěryhodně ověřeno -->
| mezinárodní = <!-- Nepište prosím Aliance demokratů nebo Progresivní aliance, viz anglická wikipedie tvrdí, že to není důvěryhodně ověřeno -->
| studentská = Vysoká škola demokratů Ameriky
| studentská = Vysoká škola demokratů Ameriky

Verze z 10. 11. 2020, 22:24

ikona
Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Demokratická strana
Democratic Party
Logo
Datum založení1828
1792 (historické)
PředsedaTom Perez
ZakladatelAndrew Jackson a Martin Van Buren
Lídr v SenátuChuck Schumer
(vůdce menšiny)
Lídr ve Sněmovně rep.Nancy Pelosi
(vůdce většiny)
Sídlo430 South Capitol Street SE, Washington, D.C., 20003
Ideologiesociální liberalismus
americký liberalismus
progresivismus
frakce:
zelená politika
sociální demokracie
demokratický socialismus
Politická pozicestředopravice(vedení) až středolevice (frakce)
Studentská org.Vysoká škola demokratů Ameriky
Mládežnická org.Mladí demokraté Ameriky
Počet členů80 097 731
Barvymodrá
Oficiální webhttp://www.democrats.org/
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna reprezentantů
235/435
Senát
45/100
Guvernéři
23/50
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demokratická strana (anglicky: Democratic Party) je vedle Republikánské strany jedna ze dvou hlavních politických stran ve Spojených státech. Stranu pod současným názvem založil kolem roku 1828 Andrew Jackson, ale kořeny strany sahají do roku 1792, kdy Thomas Jefferson, pozdější prezident USA, založil Demokraticko-republikánskou stranu. Podle těchto měřítek by byla Demokratická strana nejstarší politickou stranou světa.[1] Z hlediska politických postojů je strana v USA považovaná za levici. Dosud měly Spojené státy americké celkem 15 prezidentů z Demokratické strany..

Znak

Znakem strany je osel. K oslovi přirovnávali kritici už demokratického kandidáta na prezidenta Andrewa Jacksona v roce 1828, protože se jim nelíbily jeho údajně populistické názory. Mužem, který ale oslíka navždy spojil s Demokratickou stranou, byl karikaturista Thomas Nast. Roku 1870 totiž použil osla, aby znázornil protiválečné politické sympatizanty, s nimiž nesouhlasil. Narážel tím hlavně na některé prodemokratické magazíny a deníky. Odtud tradice pomalu přešla i ke straně samotné. Barvou strany je modrá, kterou ji televize označila v průzkumu a GOP přidělila barvu červenou. I přes fakt, že modré jsou většinou konzervativní a červené levicové strany, obě politické formace si tyto barvy přivlastnily.[2]

Mezinárodní příslušnost

Demokratická strana je členem Progresivní aliance. Přesto se její členové občas účastní i mezinárodních sjezdů u liberálních a také sociálně demokratických stran.

Ideologický základ

Andrew Jackson, zakladatel moderní Demokratické strany

Jedná se o stranu, která na americké politické ose zaujímá levicové a liberální postoje. V Evropě je strana braná spíše jako středová.

Strana má úměrnou vnitřní rozmanitost, zatímco jádrem strany je ideologie sociálního liberalismu a progresivismu. Vyskytují se zde i sociálně demokratické a zelené proudy. Počátkem 21. století se v Demokratické straně začínají objevovat i radikálně socialistické proudy (nejznámějším představitelem je Bernie Sanders).

Struktura

Vnitřní struktura existuje spíše formálně než fakticky. Okresní organizace de facto neexistují a oblastní a státní výbory mají charakter koalic držitelů moci, tedy těch kteří disponují nějakou funkcí, pokud je strana u moci.[zdroj?]

Nejvyšší stranický orgán se nazývá Demokratický národní výbor (význam „national“ je v USA „federální“) (Democratic National Committee), ve kterém působí zástupci ze všech států Unie. Hlavním úkolem výboru je vypracovat pravidla pro jednání Národního (federálního) konventu (National Convention) a zajišťovat další věci, zejména shánění příspěvků.

Předsedu strany jmenuje prezident USA za Demokratickou stranu. Pokud jsou demokraté v opozici, pak je volen stranickými představiteli. Je nutné, aby předseda strany neměl žádný vztah k případným uchazečům o funkci prezidenta.

Stranická krize 70. let 20. století

V průběhu sedmdesátých let 20. století došlo k pokusu posílit vliv prostých voličů oproti stranickým špičkám. K tomu účelu vznikly kvóty, které zajistily přítomnost slabších a menších sociálních skupin na Národním konventu a zároveň s tím, již musel každý zástupce být přímo zavázán hlasovat pro konkrétního kandidáta. Tím byl umenšen vliv vůdců a na konventu v roce 1976 se prezidentským kandidátem demokratů stal poměrně neznámý lokální politik Jimmy Carter, který projevil organizační schopnosti a bez stranické podpory zvládl kampaň v primárkách. To vedlo k vyhrocení vnitřních stranických konfliktů. Výsledkem pak byla v roce 1982 opětovná změna pravidel, která zvýšila vliv politických organizátorů a vůdců při výběru prezidentských kandidátů. Také došlo k redukci délky předvolební kampaně v primárkách z dvaceti na patnáct týdnů.

Politika

Demokraté oproti republikánům kladou větší důraz na řešení sociálních problému (dostupné bydlení, snížení nezaměstnanosti, podpora nejchudších atd.) a také na liberální témata (legalizace interrupcí a homosexuálních sňatků, pozitivní diskriminace[3]). Prosazují progresivní daň a větší zásahy státu do hospodářství, i když ne tak rozsáhlé jako levicové strany v Evropě. Podporují imigraci (včetně amnestie pro nelegální přistěhovalce) a angažují se ve vyšší míře v obraně lidských práv, práv národnostních menšin a LGBT. Kladou velký důraz na zelené hodnoty – jako je ochrana životního prostředí, snížení emisí skleníkových plynů a podpora obnovitelných zdrojů. V zahraniční politice chtějí krom udržování dobrých vztahů s Kanadou a Velkou Británií, prohlubovat vztahy i s jinými zeměmi, zejména s Francií, Německem a se zeměmi ze Střední a Jižní Ameriky (např. s Mexikem, či Brazílií). V zahraničněpolitických a bezpečnostních otázkách (např. boj proti komunismu a islámskému terorismu, nepřátelství k Rusku, vojenské intervence na Blízkém východě, masové sledování ze strany NSA) se s Republikány výrazně neodlišují.

V roce 1965 demokraté prosadili Zákon o imigraci a občanství, který zrušil rasová omezení pro imigraci z Asie, Afriky a Latinské Ameriky a v důsledku toho vedl ke změně etnického složení Spojených států.[4]

Voličská základna

V rámci průzkumů se více obyvatel identifikuje s demokraty než republikány. Podporu mají více ve městech než na venkově. Americká velkoměsta, jako je např. New York, Los Angeles nebo hlavní město Washington, D.C., jsou považovaná za tradiční bašty demokratů. Demokraté mají podporu u chudší a střední vrstvy obyvatelstva a u lidí s vysokoškolským vzděláním. Dále u etnických menšin, černošského, asijského a hispánského obyvatelstva.

Strany v jednotlivých státech

Odkazy

Reference

  1. ↑ JANDA, KENNETH. The challenge of democracy : American government in global politics. 11th ed. vyd. [Belmont, Calif.?]: Wadsworth Cengage Learning xxxviii, 697, 110 pages s. Dostupné online. ISBN 978-0-495-91309-2, ISBN 0-495-91309-X. OCLC 751863473 
  2. ↑ http://politickymarketing.com/loga-a-barvy-politickych-stran-svazujici-barvy-14
  3. ↑ How Americans Feel About Affirmative Action In Higher Education. NPR.org [online]. [cit. 2020-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Jennifer Ludden. 1965 immigration law changed face of America [online]. NPR. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Demokratická_strana_(USA)&oldid=19150107“