Masové sledování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Masové sledování (též masový dohled) je všudypřítomný dohled nad celou nebo podstatnou částí obyvatelstva. Dohled obvykle provádí vlády, často tajně, ale může být také prováděn také soukromou společností na příkaz vlády nebo z vlastního podnětu. Tato praxe může nebo nemusí být legální a může nebo nemusí vyžadovat svolení soudu nebo jiného nezávislému orgánu.

Zastánci masového sledování ho považují za nezbytné v boji proti terorismu, k předcházení sociálním nepokojů, ochraně národní bezpečnosti, v boji proti dětské pornografii a k ochraně dětí.

Masové sledovaní je široce kritizováno jako porušení práva na soukromí, omezení občanských a politických práv a svobod, a za jeho nezákonnost v některých právních a ústavních systémech. Existuje také obava, že rostoucí masový dohled povede k totalitnímu státu, kde je politický disent oslaben programy jako COINTELPRO.

Legitimita sledování ze strany světových vlád byla v roce 2013 zpochybněna Edwardem Snowdenem, který zveřejnil rozsah monitorování internetu americkou NSA. Jeho odhalení vyvolalo debatu o občanských svobodách a právu na soukromí v digitálním věku.

Systémy masového dohledu podle zemí[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mass surveillance na anglické Wikipedii.


Související články[editovat | editovat zdroj]