Vodní nádrž Lipno: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Odkazy: + souv. články
m typografie
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = Lipno_nad_Vltavou_-_panoramio.jpg
| obrázek = Lipno_nad_Vltavou_-_panoramio.jpg
| velikost obrázku = 250px
| velikost obrázku = 250px
| popisek = Část Lipna blíže u hráze
| popisek = Část Lipna blíže u hráze
| typ = [[přehradní nádrž]]
| typ = [[přehradní nádrž]]
| rozloha = 48,7 km²
| rozloha = 48,7 km²
| délka = 42 km
| délka = 42 km
| šířka = 5 km <ref group="pozn.">u [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]</ref>
| šířka = 5 km <ref group="pozn.">u&nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v&nbsp;Pošumaví]]</ref>
| objem = 309 502 000 m³
| objem = 309&nbsp;502&nbsp;000&nbsp;m³
| povodí = 950,56
| povodí = 950,56
| hloubka = 25
| hloubka = 25
Řádek 21: Řádek 21:
| název správního celku2 = [[okres Český Krumlov|Český Krumlov]], [[okres Prachatice|Prachatice]]
| název správního celku2 = [[okres Český Krumlov|Český Krumlov]], [[okres Prachatice|Prachatice]]
| typ správního celku3 = [[Obce v Česku|Obce]]
| typ správního celku3 = [[Obce v Česku|Obce]]
| název správního celku3 = [[Přední Výtoň]], [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]]
| název správního celku3 = [[Přední Výtoň]], [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v&nbsp;Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]]
| typ správního celku4 = [[Katastrální území v Česku|Katastry]]
| typ správního celku4 = [[Katastrální území v Česku|Katastry]]
| název správního celku4 = [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]] ...
| název správního celku4 = [[Lipno nad Vltavou]], [[Frymburk]], [[Černá v Pošumaví]], [[Horní Planá]], [[Nová Pec]] …
| nadmořská výška = 725,6
| nadmořská výška = 725,6
| pobřeží =
| pobřeží =
Řádek 29: Řádek 29:
| odtok = [[Vltava]]
| odtok = [[Vltava]]
| ostrovy = [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]]
| ostrovy = [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]]
| hráz = sypaná s těsnicím jádrem
| hráz = sypaná s&nbsp;těsnicím jádrem
| kóta = 729
| kóta = 729
| délka hráze = 296
| délka hráze = 296
Řádek 36: Řádek 36:
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 48 | lat_min = 41 | lat_sec = 10 | lon_deg = 14 | lon_min = 5 | lon_sec = 7 | caption = | label = Vodní nádrž Lipno | mark = Blue pog.svg | relief = 1 | float = center }}
| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 48 | lat_min = 41 | lat_sec = 10 | lon_deg = 14 | lon_min = 5 | lon_sec = 7 | caption = | label = Vodní nádrž Lipno | mark = Blue pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
}}
'''Lipno''', '''Údolní nádrž Lipno''', '''Lipno I''' či '''lipenská přehrada''' je [[vodní dílo]] vybudované na [[řeka|řece]] [[Vltava|Vltavě]] v&nbsp;letech [[1952]]–[[1959]]. S rozlohou 48,7&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] jde o&nbsp;[[Seznam českých přehrad|největší]] [[přehradní nádrž]] a vůbec o&nbsp;největší [[vodní plocha|vodní plochu]] na území [[Česko|České republiky]] (díky čemuž bývá také občas označována za '''české''' či '''jihočeské moře'''). Délka vzdutí dosahuje 42&nbsp;[[kilometr|km]]. Nejširší je nádrž u&nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]], kde se rozlévá až na 5&nbsp;km. Na pravobřežní straně zasahuje až k&nbsp;[[státní hranice|státním hranicím]] s&nbsp;[[Rakousko|Rakouskem]].
'''Lipno''', '''Údolní nádrž Lipno''', '''Lipno I''' či '''lipenská přehrada''' je [[vodní dílo]] vybudované na [[řeka|řece]] [[Vltava|Vltavě]] v&nbsp;letech [[1952]]–[[1959]]. S&nbsp;rozlohou 48,7&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]] jde o&nbsp;[[Seznam českých přehrad|největší]] [[přehradní nádrž]] a vůbec o&nbsp;největší [[vodní plocha|vodní plochu]] na území [[Česko|České republiky]] (díky čemuž bývá také občas označována za '''české''' či '''jihočeské moře'''). Délka vzdutí dosahuje 42&nbsp;[[kilometr|km]]. Nejširší je nádrž u&nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v&nbsp;Pošumaví]], kde se rozlévá až na 5&nbsp;km. Na pravobřežní straně zasahuje až k&nbsp;[[státní hranice|státním hranicím]] s&nbsp;[[Rakousko|Rakouskem]].


== Historie ==
== Historie ==


=== Plány ===
=== Plány ===
Historie Lipenské přehrady začala při [[Povodeň na Vltavě (1890)|velkých povodních]] v roce 1890.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
Historie Lipenské přehrady začala při [[Povodeň na Vltavě (1890)|velkých povodních]] v&nbsp;roce 1890.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 50: Řádek 50:
| datum vydání =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které sužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá [[Český zemský sněm|sněm království Českého]] a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky.
}}</ref> Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které sužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá [[Český zemský sněm|sněm království Českého]] a stavební rada Jan Jirsík v&nbsp;roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k&nbsp;projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky.


K budování povzbudily další [[Povodeň na Vltavě (1920)|povodně v roce 1920]],<ref name=":0" /> v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení a přišla válka. Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.
K&nbsp;budování povzbudily další [[Povodeň na Vltavě (1920)|povodně v&nbsp;roce 1920]],<ref name=":0" /> v&nbsp;roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení a přišla válka. Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] a znárodnění [[Loučovické papírny|loučovických papíroven]] došlo k&nbsp;posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.


=== Výstavba ===
=== Výstavba ===
Výstavba přehrady začala v roce [[1952]] a trvala do roku [[1958]]. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
Výstavba přehrady začala v&nbsp;roce [[1952]] a trvala do roku [[1958]]. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 64: Řádek 64:
| datum vydání =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šachet, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 [[hektar]]ů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.<ref name=":1" /> Získáno bylo 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopeny byly také lidské obce, osady, cesty, a dokonce i železnice (''detailně v sekci zaniklá sídla a stavby'').
}}</ref> Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šachet, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 [[hektar]]ů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.<ref name=":1" /> Získáno bylo 300&nbsp;000&nbsp;m³ dřevní hmoty. Zatopeny byly také lidské obce, osady, cesty, a dokonce i železnice (''detailně v sekci zaniklá sídla a stavby'').


Mezi roky 1953 až 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6 km.<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
Mezi roky 1953 až 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6&nbsp;km.<ref name=":5">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 75: Řádek 75:
| datum vydání =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-02
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Ten převádí vodu od vodní elektrárny do vyrovnávací [[Vodní nádrž Lipno II|přehrady Lipno II]] V říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí a na vyšebrodské "vyrovnávačce" byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního zařízení. Dne 1. září téhož roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokončeny.
}}</ref> Ten převádí vodu od vodní elektrárny do vyrovnávací [[Vodní nádrž Lipno II|přehrady Lipno II]] V&nbsp;říjnu 1956 začal pražský [[Energovod]] montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V&nbsp;polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v&nbsp;podzemí a na vyšebrodské „vyrovnávačce“ byla zahájena montáž generátoru turbiny.<ref name=":0" /> Dne 26.&nbsp;června&nbsp;1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.<ref name=":0" /> Bylo spotřebováno 14&nbsp;000&nbsp;m³ betonu a 1000&nbsp;m³ ocelové [[Betonářská výztuž|výstuže]],<ref name=":1" /> přibližně 300 tun strojního zařízení. Dne 1.&nbsp;září téhož roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokončeny.


V únoru 1958 byla přehrada napuštěna. Stala se tak v časovém sledu po [[Vodní nádrž Vrané|Vraném]], [[Vodní nádrž Štěchovice|Štěchovicích]] a [[Vodní nádrž Slapy|Slapech]] čtvrtým stupněm [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]]. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila turbíny [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny]].<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.
V&nbsp;únoru 1958 byla přehrada napuštěna. Stala se tak v&nbsp;časovém sledu po [[Vodní nádrž Vrané|Vraném]], [[Vodní nádrž Štěchovice|Štěchovicích]] a [[Vodní nádrž Slapy|Slapech]] čtvrtým stupněm [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]]. Dne 15.&nbsp;června&nbsp;1959 poprvé voda roztočila turbíny [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny]].<ref name=":0" /> Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.


==== Kauza Zenáhlík a Behemský ====
==== Kauza Zenáhlík a Behemský ====
V roce 1953 zjistili pracovníci komunistické tajné policie [[Státní bezpečnost|StB]], že v prostoru výstavby přehrady Lipno je v provozu ilegální imperialistická [[vysílačka]].<ref name=":8">{{Citace elektronického periodika
V&nbsp;roce 1953 zjistili pracovníci komunistické tajné policie [[Státní bezpečnost|StB]], že v&nbsp;prostoru výstavby přehrady Lipno je v&nbsp;provozu ilegální imperialistická [[vysílačka]].<ref name=":8">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 89: Řádek 89:
| datum vydání = 2016-02
| datum vydání = 2016-02
| datum přístupu = 2017-10-05
| datum přístupu = 2017-10-05
}}</ref> Byl obviněn MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský z „protistátní skupiny Zenáhlík"<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Byl obviněn MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský z&nbsp;„protistátní skupiny Zenáhlík“<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 114: Řádek 114:
| url = http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/vystava-ceskokrumlovsko-ve-tretim-odboji-nabizi-pohnute-lidske-pribehy-a-osudy-2.html
| url = http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/vystava-ceskokrumlovsko-ve-tretim-odboji-nabizi-pohnute-lidske-pribehy-a-osudy-2.html
| datum přístupu = 2017-10-05
| datum přístupu = 2017-10-05
}}</ref> Při výslechu, vedeném tehdy obvyklými metodami StB, se MUDr. Zenáhlík přiznal, že spolupracoval s francouzskou rozvědkou.<ref name=":8" /> Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství".<ref name=":0" /> V roce 1968 byly ale znovu Krajským soudem přezkoumány soudní spisy a rozsudek z roku 1954 byl v plném rozsahu zrušen.<ref name=":8" />
}}</ref> Při výslechu, vedeném tehdy obvyklými metodami StB, se MUDr. Zenáhlík přiznal, že spolupracoval s&nbsp;francouzskou rozvědkou.<ref name=":8" /> Zenáhlík byl při soudním řízení v&nbsp;roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství“.<ref name=":0" /> V&nbsp;roce 1968 byly ale znovu Krajským soudem přezkoumány soudní spisy a rozsudek z&nbsp;roku 1954 byl v&nbsp;plném rozsahu zrušen.<ref name=":8" />


=== Útěky ===
=== Útěky ===
Dne 17. srpna [[1975]] v prostoru lipenské přehradní nádrže došlo k incidentu mezi osádkou německého vrtulníku převážejícího východoněmecké uprchlíky za železnou oponu s příslušníky [[Československá armáda|Československé armády]]. Vzhledem k faktu, že se jednalo již o třetí útěk za hranice provedený tímto způsobem v prostoru lipenské přehrady, zřídila Protivzdušná obrana státu v prostoru [[Dolní Vltavice]] vidovou hlásku. Při příletu vrtulníku zahájila skupina vojáků palbu ze samopalu jak po pilotovi vrtulníku, tak i po skupině uprchlíků. Jedna z prchajících a pilot vrtulníku byli při zásahu postřeleni, pilot však i přes svá zranění zvládl vzlétnout a opustil území republiky se třemi uprchlíky na palubě. Uprchnout se nepodařilo starší ženě (matce od rodiny), na zemi zůstal i polský pomocník pilota. [[Krajský soud v Českých Budějovicích]] je 14. října t. r. odsoudil na 3, resp. 6 let odnětí svobody nepodmíněně a k následnému vyhoštění z republiky.<ref>[http://cspvo.presscont.eu/modules.php?name=News&file=article&sid=2 Střelba na hranici – ČESKOSLOVENSKÁ PVO 1950–1992]</ref>
Dne 17.&nbsp;srpna&nbsp;[[1975]] v&nbsp;prostoru lipenské přehradní nádrže došlo k&nbsp;incidentu mezi osádkou německého vrtulníku převážejícího východoněmecké uprchlíky za železnou oponu s&nbsp;příslušníky [[Československá armáda|Československé armády]]. Vzhledem k&nbsp;faktu, že se jednalo již o&nbsp;třetí útěk za hranice provedený tímto způsobem v&nbsp;prostoru lipenské přehrady, zřídila Protivzdušná obrana státu v&nbsp;prostoru [[Dolní Vltavice]] vidovou hlásku. Při příletu vrtulníku zahájila skupina vojáků palbu ze samopalu jak po pilotovi vrtulníku, tak i po skupině uprchlíků. Jedna z&nbsp;prchajících a pilot vrtulníku byli při zásahu postřeleni, pilot však i přes svá zranění zvládl vzlétnout a opustil území republiky se třemi uprchlíky na palubě. Uprchnout se nepodařilo starší ženě (matce od rodiny), na zemi zůstal i polský pomocník pilota. [[Krajský soud v&nbsp;Českých Budějovicích]] je 14.&nbsp;října t. r. odsoudil na 3, resp. 6 let odnětí svobody nepodmíněně a k&nbsp;následnému vyhoštění z&nbsp;republiky.<ref>[http://cspvo.presscont.eu/modules.php?name=News&file=article&sid=2 Střelba na hranici – ČESKOSLOVENSKÁ PVO 1950–1992]</ref>


=== 2000–současnost ===
=== 2000–současnost ===
V roce 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí, opravoval se most přes přeliv.<ref>{{Citace periodika
V&nbsp;roce 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí, opravoval se most přes přeliv.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 152: Řádek 152:


=== Hráz ===
=== Hráz ===
[[Sypaná hráz]] s těsnícím jádrem se nachází v blízkosti&nbsp;obce [[Lipno nad Vltavou]]. Její výška je 25&nbsp;m, délka 296&nbsp;m. Je vybavená 60 tun (včetně betonu 230 tun)<ref>{{Citace elektronického periodika
[[Sypaná hráz]] s&nbsp;těsnícím jádrem se nachází v&nbsp;blízkosti&nbsp;obce [[Lipno nad Vltavou]]. Její výška je 25&nbsp;m, délka 296&nbsp;m. Je vybavená 60&nbsp;tun (včetně betonu 230 tun)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 161: Řádek 161:
| datum vydání =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-07-01
| datum přístupu = 2017-07-01
}}</ref> těžkými [[ocel]]ovými [[keson]]y proti prosaku vody a [[beton]]ovými [[výpusť|výpustěmi]]. [[Koruna hráze]] se nachází na [[Vrstevnice|vrstevnici]] 729&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou s [[Vyšší Brod|Vyšším Brodem]].
}}</ref> těžkými [[ocel]]ovými [[keson]]y proti prosaku vody a [[beton]]ovými [[výpusť|výpustěmi]]. [[Koruna hráze]] se nachází na [[Vrstevnice|vrstevnici]] 729&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou s&nbsp;[[Vyšší Brod|Vyšším Brodem]].


=== Elektrárna ===
=== Elektrárna ===
{{Podrobně|Vodní elektrárna Lipno I}}
{{Podrobně|Vodní elektrárna Lipno I}}
Před samotnou hrází zatéká voda do [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny Lipno I]]. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma [[Francisova turbína|Francisovými turbínami]] o výkonu po 60 [[Megawatt|MW]]. Nemá dostatečný výkon na to, aby dlouhodobě udržovala vysokou výrobu energie a tak slouží jen jako [[Špičková elektrárna|špičková]] pro doplnění ostatních.
Před samotnou hrází zatéká voda do [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárny Lipno I]]. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma [[Francisova turbína|Francisovými turbínami]] o&nbsp;výkonu po 60 [[Megawatt|MW]]. Nemá dostatečný výkon na to, aby dlouhodobě udržovala vysokou výrobu energie a tak slouží jen jako [[Špičková elektrárna|špičková]] pro doplnění ostatních.


=== Ostrovy ===
=== Ostrovy ===
Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u [[Černá v Pošumaví|Černé v Pošumaví]]. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]], který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.
Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – [[Tajvan (Lipno)|Tajvan]], má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v&nbsp;zadní části přehrady u&nbsp;[[Černá v Pošumaví|Černé v&nbsp;Pošumaví]]. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140&nbsp;m. Blíže u&nbsp;přehrady u&nbsp;obce Lipno nad Vltavou se nachází [[Králičí ostrov (Lipno)|Králičí ostrov]], který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.


== Využití ==
== Využití ==


Lipno je významnou lokalitou pro [[rekreace|rekreační]] pobyt u&nbsp;vody, [[Seznam vodních sportů|vodní sporty]]. Dále jde díky [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárně Lipno I]] o&nbsp;zdroj [[elektrická energie|elektrické energie]]. Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem [[Pitná voda|pitné vody]]. Poslední obcí, která přestala vodu z přehrady odebírat, byly [[Loučovice]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Lipno je významnou lokalitou pro [[rekreace|rekreační]] pobyt u&nbsp;vody, [[Seznam vodních sportů|vodní sporty]]. Dále jde díky [[Vodní elektrárna Lipno I|vodní elektrárně Lipno I]] o&nbsp;zdroj [[elektrická energie|elektrické energie]]. Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem [[Pitná voda|pitné vody]]. Poslední obcí, která přestala vodu z&nbsp;přehrady odebírat, byly [[Loučovice]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 181: Řádek 181:
| datum vydání = 2014-12-09
| datum vydání = 2014-12-09
| datum přístupu = 2017-07-02
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Díky tomu mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem do výkonu 10 [[Watt|kW]], ty zde začaly jezdit v roce 2015.<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Díky tomu mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem do výkonu 10&nbsp;[[Watt|kW]], ty zde začaly jezdit v&nbsp;roce 2015.<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 192: Řádek 192:
}}</ref>
}}</ref>


Lipenská přehrada je významným místem pro sportovní rybolov. Ryby se loví celoročně, ty dravé mezi 16. červnem až 31. prosincem. K sportovnímu rybaření na Lipně je třeba povolenka. V Lipně se vyskytuje velké množství druhů ryb – kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Přehrada nikdy nebyla vypuštěna a tak zde ryby dorůstají velikých rozměrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
Lipenská přehrada je významným místem pro sportovní rybolov. Ryby se loví celoročně, ty dravé mezi 16.&nbsp;červnem až 31.&nbsp;prosincem. K&nbsp;sportovnímu rybaření na Lipně je třeba povolenka. V&nbsp;Lipně se vyskytuje velké množství druhů ryb – kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Přehrada nikdy nebyla vypuštěna a tak zde ryby dorůstají velikých rozměrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 204: Řádek 204:


=== Zadržování vody ===
=== Zadržování vody ===
[[Soubor:Vodní nádrž Lipno (14).jpg|vlevo|náhled|Hráz Lipna při [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v Česku 2002]], otevřené betonové výpustě]]
[[Soubor:Vodní nádrž Lipno (14).jpg|vlevo|náhled|Hráz Lipna při [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v&nbsp;Česku 2002]], otevřené betonové výpustě]]
Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ [[povodeň|povodní]]) má objem asi 12&nbsp;mil.&nbsp;m<sup>3</sup> vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186&nbsp;148&nbsp;000&nbsp;m<sup>3</sup>. To se však nedělá, neboť by to bylo v&nbsp;rozporu s&nbsp;dalšími úlohami nádrže.
Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ [[povodeň|povodní]]) má objem asi 12&nbsp;mil.&nbsp;m<sup>3</sup> vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186&nbsp;148&nbsp;000&nbsp;m<sup>3</sup>. To se však nedělá, neboť by to bylo v&nbsp;rozporu s&nbsp;dalšími úlohami nádrže.


Při zničujících [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v&nbsp;srpnu 2002]] Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Dne 12.&nbsp;srpna bylo nuceno zvýšit odtok na 190&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. Dne 13.&nbsp;srpna už odtok z&nbsp;nádrže dosahoval 320&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, zatímco přítok byl 470&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie
Při zničujících [[Povodeň v Česku (2002)|povodních v&nbsp;srpnu 2002]] Lipno udržovalo ve dnech 8.–11.&nbsp;srpna průtok pod hrází do 70&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Dne 12.&nbsp;srpna bylo nuceno zvýšit odtok na 190&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k&nbsp;omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. Dne 13.&nbsp;srpna už odtok z&nbsp;nádrže dosahoval 320&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>, zatímco přítok byl 470&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v&nbsp;Českém Krumlově, je 90&nbsp;m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Potopa v&nbsp;Českém Krumlově
| titul = Potopa v&nbsp;Českém Krumlově
| url = http://www.ckrumlov.cz/obrgal/20020808/lipno.html
| url = http://www.ckrumlov.cz/obrgal/20020808/lipno.html
Řádek 213: Řádek 213:
| datum přístupu = 2013-06-06
| datum přístupu = 2013-06-06
| vydavatel = Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov
| vydavatel = Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov
}}</ref> Naproti tomu při jarních [[Povodeň v České republice (2006)|povodních v roce 2006]], které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150&nbsp;milionů&nbsp;m<sup>3</sup> vody, a povodeň bez potíží pojalo. Při [[Povodeň v Čechách (2013)|povodních v roce 2013]] byla přehrada naplněná na 95 %,<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Naproti tomu při jarních [[Povodeň v České republice (2006)|povodních v&nbsp;roce 2006]], které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150&nbsp;milionů&nbsp;m<sup>3</sup> vody, a povodeň bez potíží pojalo. Při [[Povodeň v Čechách (2013)|povodních v&nbsp;roce 2013]] byla přehrada naplněná na 95&nbsp;%,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vody je hodně, přehrady plné, ale v roce 2002 byla situace horší
| titul = Vody je hodně, přehrady plné, ale v&nbsp;roce 2002 byla situace horší
| periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://technet.idnes.cz/prutok-praha-povodne-2013-0sd-/veda.aspx?c=A130603_151630_veda_mla
| url = http://technet.idnes.cz/prutok-praha-povodne-2013-0sd-/veda.aspx?c=A130603_151630_veda_mla
Řádek 224: Řádek 224:


=== Turismus ===
=== Turismus ===
Lipno se stalo po vystavení díky nedotčené přírodě a velké nabídce aktivit také významným turistickým cílem. Po [[Sametová revoluce|pádu komunistického režimu v roce 1989]] zde bylo vybudováno množství různých resortů, hotelů a kempů. V Lipně nad Vltavou je postavena například [[bobová dráha]], lanový park, na kopci [[Kramolín (Šumava)|Kramolín]] je [[Stezka korunami stromů]].
Lipno se stalo po vystavení díky nedotčené přírodě a velké nabídce aktivit také významným turistickým cílem. Po [[Sametová revoluce|pádu komunistického režimu v&nbsp;roce 1989]] zde bylo vybudováno množství různých resortů, hotelů a kempů. V&nbsp;Lipně nad Vltavou je postavena například [[bobová dráha]], lanový park, na kopci [[Kramolín (Šumava)|Kramolín]] je [[Stezka korunami stromů]].


=== Sport ===
=== Sport ===
[[Soubor:Lipno nad Vltavou 01.jpg|náhled|[[Lanová dráha Lipno-Jezerní|Lanová dráha]] vedoucí z obce Lipno nad Vltavou na kopec [[Kramolín (Šumava)|Kramolín]], v zimě funguje pro lyžaře a v létě pro turisty navštěvující například [[Stezka korunami stromů|Stezku korunami stromů]]]]
[[Soubor:Lipno nad Vltavou 01.jpg|náhled|[[Lanová dráha Lipno-Jezerní|Lanová dráha]] vedoucí z&nbsp;obce Lipno nad Vltavou na kopec [[Kramolín (Šumava)|Kramolín]], v&nbsp;zimě funguje pro lyžaře a v&nbsp;létě pro turisty navštěvující například [[Stezka korunami stromů|Stezku korunami stromů]]]]


Na jezeru už se konalo několik národních i mezinárodních pohárů ve vodních sportech. Kromě toho se konají soutěže také pod výpustí přehrady, kde je ideální prostředí pro [[Slalom na divoké vodě|vodní slalom]], [[rafting]] a podobné sporty. V roce 1967 se zde konalo [[Mistrovství světa ve vodním slalomu]], v roce 2003 [[Mistrovství světa v raftingu]] (WRC). Od roku 2003 se [[Kandidatura Prahy na pořádání letních olympijských her|Česko pokoušelo stát]] pořadatelem pro [[letní olympijské hry 2016]] či [[Letní olympijské hry 2008|2020]]. Protože v Praze by pro některé sporty nebylo zázemí, plánovalo se, že by se některé sporty provozovaly na Lipně.
Na jezeru už se konalo několik národních i mezinárodních pohárů ve vodních sportech. Kromě toho se konají soutěže také pod výpustí přehrady, kde je ideální prostředí pro [[Slalom na divoké vodě|vodní slalom]], [[rafting]] a podobné sporty. V&nbsp;roce 1967 se zde konalo [[Mistrovství světa ve vodním slalomu]], v&nbsp;roce 2003 [[Mistrovství světa v&nbsp;raftingu]] (WRC). Od roku 2003 se [[Kandidatura Prahy na pořádání letních olympijských her|Česko pokoušelo stát]] pořadatelem pro [[letní olympijské hry 2016]] či [[Letní olympijské hry 2008|2020]]. Protože v&nbsp;Praze by pro některé sporty nebylo zázemí, plánovalo se, že by se některé sporty provozovaly na Lipně.


Kolem nádrže hojně sportují turisté a návštěvníci této oblasti. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033). Hlavní cyklotrasou je takzvaná Lipenská magistrála postavená podél pravého břehu, s délkou celkem 58,5 km spojuje [[Nová Pec|Novou Pec]], [[Horní Planá|Horní Planou]], [[Černá v Pošumaví|Černou v Pošumaví]], [[Frymburk]], Lipno nad Vltavou, [[Loučovice]] a [[Vyšší Brod]]. Podél pravého břehu vede cyklostezka nazvaná Jezerní, je dlouhá přibližně 50 km.
Kolem nádrže hojně sportují turisté a návštěvníci této oblasti. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033). Hlavní cyklotrasou je takzvaná Lipenská magistrála postavená podél pravého břehu, s&nbsp;délkou celkem 58,5&nbsp;km spojuje [[Nová Pec|Novou Pec]], [[Horní Planá|Horní Planou]], [[Černá v Pošumaví|Černou v&nbsp;Pošumaví]], [[Frymburk]], Lipno nad Vltavou, [[Loučovice]] a [[Vyšší Brod]]. Podél pravého břehu vede cyklostezka nazvaná Jezerní, je dlouhá přibližně 50&nbsp;km.


Hladina lipenského jezera se také využívá k řadě [[Seznam vodních sportů|vodních sportů]]. Kromě koupání jsou zde provozávany [[kánoe]], [[jachting]], jízdy na [[katamarán]]ech, [[windsurfing]], [[Kitesurfing|kiteboarding]] či [[paddleboarding]]. Na hladině se při větrů v nejširších místech tvoří až 2 metry vysoké vlny.<ref>{{Citace elektronického periodika
Hladina lipenského jezera se také využívá k&nbsp;řadě [[Seznam vodních sportů|vodních sportů]]. Kromě koupání jsou zde provozávany [[kánoe]], [[jachting]], jízdy na [[katamarán]]ech, [[windsurfing]], [[Kitesurfing|kiteboarding]] či [[paddleboarding]]. Na hladině se při větrů v&nbsp;nejširších místech tvoří až 2 metry vysoké vlny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| jméno =
| jméno =
| titul = Windsurfing na Lipně
| titul = Windsurfing na Lipně
Řádek 241: Řádek 241:
| datum vydání = 2000
| datum vydání = 2000
| datum přístupu = 2017-07-10
| datum přístupu = 2017-07-10
}}</ref> K dispozici je například i aquapark v Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 kilometrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> K&nbsp;dispozici je například i aquapark v&nbsp;Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v&nbsp;zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 kilometrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 252: Řádek 252:
}}</ref> Kolem Lipna se také lyžuje, například na kopci [[Kramolín (Šumava)|Kramolíně]].
}}</ref> Kolem Lipna se také lyžuje, například na kopci [[Kramolín (Šumava)|Kramolíně]].


Během [[Letní olympijské hry 2016|Letní olympiády 2016]] v [[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]] se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý [[Olympijský park Rio-Lipno]], podporovaný [[Český olympijský výbor|Českým olympijským výborem]]. Jeho centrum bylo přímo v [[Lipno nad Vltavou|Lipně nad Vltavou]], další části v sedmi obcích kolem Lipna.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
Během [[Letní olympijské hry 2016|Letní olympiády 2016]] v&nbsp;[[Rio de Janeiro|Riu de Janeiru]] se v&nbsp;okolí nádrže nacházel rozsáhlý [[Olympijský park Rio-Lipno]], podporovaný [[Český olympijský výbor|Českým olympijským výborem]]. Jeho centrum bylo přímo v&nbsp;[[Lipno nad Vltavou|Lipně nad Vltavou]], další části v sedmi obcích kolem Lipna.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympijský park na Lipně uspěl, na Šumavu se vrátí za dva roky v zimě
| titul = Olympijský park na Lipně uspěl, na Šumavu se vrátí za dva roky v zimě
| periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 258: Řádek 258:
| datum vydání = 2016-09-29
| datum vydání = 2016-09-29
| datum přístupu = 2017-07-02
| datum přístupu = 2017-07-02
}}</ref> Návštěvníci si mohli vyzkoušet přibližně 30 olympijských sportů, fandit a využít další atrakce. Celkově ho navštívilo přes 400 000 lidí.<ref name=":6" /> Pod naměstím v Lipně nad Vltavou byl vykácen les vedoucí až k vodě, zde se nacházela velká část Olympijského parku.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref> Návštěvníci si mohli vyzkoušet přibližně 30 olympijských sportů, fandit a využít další atrakce. Celkově ho navštívilo přes 400&nbsp;000 lidí.<ref name=":6" /> Pod naměstím v&nbsp;Lipně nad Vltavou byl vykácen les vedoucí až k&nbsp;vodě, zde se nacházela velká část Olympijského parku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Les v Lipně nad Vltavou padl. Na jeho místě bude olympijský park
| titul = Les v Lipně nad Vltavou padl. Na jeho místě bude olympijský park
| periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 269: Řádek 269:
[[Soubor:Lipno3.jpg|náhled|Přívoz [[Kyselov (okres Český Krumlov)|Kyselov]] – [[Dolní Vltavice]] přes Vodní nádrž Lipno, 2006]]
[[Soubor:Lipno3.jpg|náhled|Přívoz [[Kyselov (okres Český Krumlov)|Kyselov]] – [[Dolní Vltavice]] přes Vodní nádrž Lipno, 2006]]
[[Soubor:Lipno turistic boat Adalbert Stifter.jpg|náhled|Kotvící turistická loď Adalbert Stifler u přehrady, pojmenovaná po [[Adalbert Stifter|Adalbertu Stiflerovi]]]]
[[Soubor:Lipno turistic boat Adalbert Stifter.jpg|náhled|Kotvící turistická loď Adalbert Stifler u přehrady, pojmenovaná po [[Adalbert Stifter|Adalbertu Stiflerovi]]]]
Nádrž Lipno přetíná 42 kilometry [[Šumava|šumavskou]] krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují [[Přívozy na Vltavě|přívozy]]. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, ''seřazeno od hráze''):
Nádrž Lipno přetíná 42 kilometry [[Šumava|šumavskou]] krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u&nbsp;přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují [[Přívozy na Vltavě|přívozy]]. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, ''seřazeno od hráze''):
* [[Frymburk]] – [[Frýdava]]
* [[Frymburk]] – [[Frýdava]]
* [[Hrdoňov]] – Svatý Tomáš (pouze pro cyklisty)
* [[Hrdoňov]] – Svatý Tomáš (pouze pro cyklisty)
Řádek 294: Řádek 294:


=== Plány ===
=== Plány ===
Existují plány na překlenutí Lipna, které by umožnily lepší propojení obcí u Lipna s Rakouskem a zdejším lyžarským centrem [[Hochficht]]. Byla plánována lanovka z [[Nová Pec|Nové Pece u Lipna]] na horu [[Hraničník]] na česko-rakouském pomezí, ta by ale musela zahrnovat i evakuační pruh který rozporuje se stanovením ochranářů přírody.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
Existují plány na překlenutí Lipna, které by umožnily lepší propojení obcí u&nbsp;Lipna s&nbsp;Rakouskem a zdejším lyžarským centrem [[Hochficht]]. Byla plánována lanovka z&nbsp;[[Nová Pec|Nové Pece u Lipna]] na horu [[Hraničník]] na česko-rakouském pomezí, ta by ale musela zahrnovat i evakuační pruh který rozporuje se stanovením ochranářů přírody.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Překlene Lipno most za půl miliardy? Pro obce kolem je to téma i utopie
| titul = Překlene Lipno most za půl miliardy? Pro obce kolem je to téma i utopie
| periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 302: Řádek 302:
}}</ref> Diskutuje se také o postavení mostu mezi [[Horní Planá|Horní Planou]] a [[Bližší Lhota|Bližší Lhotou]], kde jezdí přívoz. Takový most by byl delší než 500 metrů a vyšel by na půl miliardy korun, zkrátil by cestu o 18 kilometrů.<ref name=":4" /> Nevýhoda je, že za Bližší Lhotou není kvalitní infrastruktura která by na nový most navazovala a musely by se tedy investovat další peníze.
}}</ref> Diskutuje se také o postavení mostu mezi [[Horní Planá|Horní Planou]] a [[Bližší Lhota|Bližší Lhotou]], kde jezdí přívoz. Takový most by byl delší než 500 metrů a vyšel by na půl miliardy korun, zkrátil by cestu o 18 kilometrů.<ref name=":4" /> Nevýhoda je, že za Bližší Lhotou není kvalitní infrastruktura která by na nový most navazovala a musely by se tedy investovat další peníze.


V plánu je také nové železniční spojení obcí kolem Lipna, součást projektu [[Šumavské elektrické dráhy]]. Toto je plánovaná trasa: [[Lipno nad Vltavou]] (obec) – [[Skiareál Lipno]] – [[Kobylnice (okres Český Krumlov)|Kobylnice]] – U Skalky – [[Frymburk]] – Frymburk (wellness) – [[Lojzovy Paseky]] – [[Hrdoňov]] – [[Hruštice (okres Český Krumlov)|Hruštice]] – [[Kovářov (Frymburk)|Kovářov]] – [[Dolní Vltavice]] – [[Radslav]] – [[Jestřábí (okres Český Krumlov)|Jestřábí]] – [[Černá v Pošumaví]].<ref>{{Citace elektronického periodika
V&nbsp;plánu je také nové železniční spojení obcí kolem Lipna, součást projektu [[Šumavské elektrické dráhy]]. Toto je plánovaná trasa: [[Lipno nad Vltavou]] (obec) – [[Skiareál Lipno]] – [[Kobylnice (okres Český Krumlov)|Kobylnice]] – U Skalky – [[Frymburk]] – Frymburk (wellness) – [[Lojzovy Paseky]] – [[Hrdoňov]] – [[Hruštice (okres Český Krumlov)|Hruštice]] – [[Kovářov (Frymburk)|Kovářov]] – [[Dolní Vltavice]] – [[Radslav]] – [[Jestřábí (okres Český Krumlov)|Jestřábí]] – [[Černá v&nbsp;Pošumaví]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Velký plán Šumavské elektrické dráhy vyvolává v Černé v Pošumaví odpor
| titul = Velký plán Šumavské elektrické dráhy vyvolává v Černé v Pošumaví odpor
| periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDNES.cz
Řádek 311: Řádek 311:


== Příroda ==
== Příroda ==
Většina Lipenské přehrady leží uvnitř [[Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]]. Kolem břehů se nachází smíšené lesy skládající se z [[buk]]ů, [[Jedle|jedlí]], [[smrk]]ů a dalších stromů. Lipenská květena a rostlinstvou je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace. Ve vodě plavou kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Byla zde chycena štika vážící 25,40 kg. Zdejší sumci žijí blíže u přehrady a dorůstají délky až dvou metrů.<ref>{{Citace periodika
Většina Lipenské přehrady leží uvnitř [[Chráněná krajinná oblast Šumava|Chráněné krajinné oblasti Šumava]]. Kolem břehů se nachází smíšené lesy skládající se z&nbsp;[[buk]]ů, [[Jedle|jedlí]], [[smrk]]ů a dalších stromů. Lipenská květena a rostlinstvou je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace. Ve vodě plavou kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Byla zde chycena štika vážící 25,40&nbsp;kg. Zdejší sumci žijí blíže u přehrady a dorůstají délky až dvou metrů.<ref>{{Citace periodika
| titul = Rybáři v Lipně ulovili pořádné sumce
| titul = Rybáři v Lipně ulovili pořádné sumce
| periodikum = Českokrumlovský deník
| periodikum = Českokrumlovský deník
Řádek 320: Řádek 320:
}}</ref>
}}</ref>


Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90 % dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také [[rašeliniště]]. Řeka protékala údolí řadou [[meandr]]ů.<ref name=":5" />
Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90&nbsp;% dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také [[rašeliniště]]. Řeka protékala údolí řadou [[meandr]]ů.<ref name=":5" />


{{Pahýl část}}
{{Pahýl část}}
Řádek 326: Řádek 326:


== Zaniklá sídla a stavby ==
== Zaniklá sídla a stavby ==
[[Soubor:Lipno - panoramio (1).jpg|náhled|Lipenská krajina u [[Nová Pec|Nové Peci]], 2007]]
[[Soubor:Lipno - panoramio (1).jpg|náhled|Lipenská krajina u&nbsp;[[Nová Pec|Nové Peci]], 2007]]
Kvůli výstavbě Lipna zaniklo či bylo přesunuto mezi roky 1950 až 1958 mnoho lidských osad a obcí. Celkově jich ubylo 89, zanikaly nejen obce v zátopovém území nové přehrady. Mnoho především německých obyvatel se odsud odstěhovalo úplně při [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] pod Druhé světové válce.
Kvůli výstavbě Lipna zaniklo či bylo přesunuto mezi roky 1950 až 1958 mnoho lidských osad a obcí. Celkově jich ubylo 89, zanikaly nejen obce v&nbsp;zátopovém území nové přehrady. Mnoho především německých obyvatel se odsud odstěhovalo úplně při [[Vysídlení Němců z Československa|odsunutí němců]] pod Druhé světové válce.


Kromě celých sídel zaniklo několik dalších staveb. Zaniklo nespočet cest a silnic, na levý břeh Vltavy musela být přesunuta železnice [[Černá v Pošumaví]] – [[Horní Planá]], dlouhá původně 15 km, nově 12,5 km.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
Kromě celých sídel zaniklo několik dalších staveb. Zaniklo nespočet cest a silnic, na levý břeh Vltavy musela být přesunuta železnice [[Černá v&nbsp;Pošumaví]] – [[Horní Planá]], dlouhá původně 15&nbsp;km, nově 12,5&nbsp;km.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =
Řádek 341: Řádek 341:


Částečně zanikly následující obce či osady:
Částečně zanikly následující obce či osady:
* [[Černá v Pošumaví]] (zanikla část původní výstavby)<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
* [[Černá v&nbsp;Pošumaví]] (zanikla část původní výstavby)<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| příjmení =
| jméno =
| jméno =

Verze z 22. 1. 2018, 18:00

Vodní nádrž Lipno
Část Lipna blíže u hráze
Část Lipna blíže u hráze
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresyČeský Krumlov, Prachatice
ObcePřední Výtoň, Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec
KatastryLipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Nová Pec …
Vodní nádrž Lipno
Vodní nádrž Lipno
Zeměpisné souřadnice48°41′10″ s. š., 14°5′7″ v. d.
Rozměry
Rozloha48,7 km²
Délka42 km
Šířka5 km [pozn. 1]
Objem309 502 000 m³
Povodí950,56 km²
Max. hloubka25 m
Prům. hloubka6,5 m
Parametry – hráz
Hrázsypaná s těsnicím jádrem
Kóta729 m n. m.
Délka296 m
Výška25 m
Ostatní
Typpřehradní nádrž
Nadm. výška725,6 m n. m.
Přítok vodyVltava
Odtok vodyVltava
OstrovyTajvan, Králičí ostrov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lipno, Údolní nádrž Lipno, Lipno I či lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959. S rozlohou 48,7 km² jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území České republiky (díky čemuž bývá také občas označována za české či jihočeské moře). Délka vzdutí dosahuje 42 km. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až na 5 km. Na pravobřežní straně zasahuje až k státním hranicím s Rakouskem.

Historie

Plány

Historie Lipenské přehrady začala při velkých povodních v roce 1890.[1] Jako reakci vydal inženýr Daniel brožuru, ve které poprvé zmínil zřízení menších přehrad po toku Vltavy pro zadržení povodní a záplav, které sužovaly města již dlouhá léta. Myšlenkou se dále zabývá sněm království Českého a stavební rada Jan Jirsík v roce 1899 navrhuje výstavbu několika přehrad. Došlo i k projednávání tohoto projektu, ale zemědělci nebyli ochotni prodat své pozemky.

K budování povzbudily další povodně v roce 1920,[1] v roce 1930 vznikají konkrétní projekty pro budování nové přehrady na Lipně. Nepodařilo se ale zakoupit pozemky na zatopení a přišla válka. Po Druhé světové válce, odsunutí němců a znárodnění loučovických papíroven došlo k posunu. Vznikl projekt dnešní podoby, včetně vodní elektrárny.

Výstavba

Výstavba přehrady začala v roce 1952 a trvala do roku 1958. Byla unikátní svým rozsahem i použítím nových technologií.[2] Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šachet, lámáních skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 hektarů lesů a 86 hektarů dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů.[2] Získáno bylo 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopeny byly také lidské obce, osady, cesty, a dokonce i železnice (detailně v sekci zaniklá sídla a stavby).

Mezi roky 1953 až 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6 km.[3] Ten převádí vodu od vodní elektrárny do vyrovnávací přehrady Lipno II V říjnu 1956 začal pražský Energovod montáž stokilovoltové rozvodny a práce se začaly přesouvat do podzemí. V polovině ledna 1957 byl zahájen výlom skály v podzemí a na vyšebrodské „vyrovnávačce“ byla zahájena montáž generátoru turbiny.[1] Dne 26. června 1958 byl dobetonován poslední blok hráze a byla dorovnána na úroveň vozovky.[1] Bylo spotřebováno 14 000 m³ betonu a 1000 m³ ocelové výstuže,[2] přibližně 300 tun strojního zařízení. Dne 1. září téhož roku stavaři předali stavbu montérům Elektrostroje Brno pro výstavbu elektrárny. Již po půl měsíci byly tyto práce dokončeny.

V únoru 1958 byla přehrada napuštěna. Stala se tak v časovém sledu po Vraném, Štěchovicích a Slapech čtvrtým stupněm Vltavské kaskády. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila turbíny vodní elektrárny.[1] Rotor váhy 350 tun se dal do pohybu a začal generovat elektrickou energii.

Kauza Zenáhlík a Behemský

V roce 1953 zjistili pracovníci komunistické tajné policie StB, že v prostoru výstavby přehrady Lipno je v provozu ilegální imperialistická vysílačka.[4] Byl obviněn MUDr. Josef Zenáhlík a inženýr stavby přehrady Antonín Behemský z „protistátní skupiny Zenáhlík“[5][6] stavící se proti novému komunistickému režimu v zemi od roku 1948.[7] Při výslechu, vedeném tehdy obvyklými metodami StB, se MUDr. Zenáhlík přiznal, že spolupracoval s francouzskou rozvědkou.[4] Zenáhlík byl při soudním řízení v roce 1954 odsouzen na 14 let vězení a Behemenský na 2 roky pro „ohrožení státního tajemství“.[1] V roce 1968 byly ale znovu Krajským soudem přezkoumány soudní spisy a rozsudek z roku 1954 byl v plném rozsahu zrušen.[4]

Útěky

Dne 17. srpna 1975 v prostoru lipenské přehradní nádrže došlo k incidentu mezi osádkou německého vrtulníku převážejícího východoněmecké uprchlíky za železnou oponu s příslušníky Československé armády. Vzhledem k faktu, že se jednalo již o třetí útěk za hranice provedený tímto způsobem v prostoru lipenské přehrady, zřídila Protivzdušná obrana státu v prostoru Dolní Vltavice vidovou hlásku. Při příletu vrtulníku zahájila skupina vojáků palbu ze samopalu jak po pilotovi vrtulníku, tak i po skupině uprchlíků. Jedna z prchajících a pilot vrtulníku byli při zásahu postřeleni, pilot však i přes svá zranění zvládl vzlétnout a opustil území republiky se třemi uprchlíky na palubě. Uprchnout se nepodařilo starší ženě (matce od rodiny), na zemi zůstal i polský pomocník pilota. Krajský soud v Českých Budějovicích je 14. října t. r. odsoudil na 3, resp. 6 let odnětí svobody nepodmíněně a k následnému vyhoštění z republiky.[8]

2000–současnost

V roce 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí, opravoval se most přes přeliv.[9] Po více než 50 letech mezi roky 2012 až 2014 získala elektrárna obě nové turbíny.[10] Jedna vyšla na 220 milionů korun. Od roku 2016 probíhá historicky největší modernizace vodní elektrárny, která zvýší její účinnost o přibližně 4 %.[11]

Popis

Přehradní hráz Lipno, 2011

Hráz

Sypaná hráz s těsnícím jádrem se nachází v blízkosti obce Lipno nad Vltavou. Její výška je 25 m, délka 296 m. Je vybavená 60 tun (včetně betonu 230 tun)[12] těžkými ocelovými kesony proti prosaku vody a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na vrstevnici 729 m n. m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou s Vyšším Brodem.

Elektrárna

Podrobnější informace naleznete v článku Vodní elektrárna Lipno I.

Před samotnou hrází zatéká voda do vodní elektrárny Lipno I. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW. Nemá dostatečný výkon na to, aby dlouhodobě udržovala vysokou výrobu energie a tak slouží jen jako špičková pro doplnění ostatních.

Ostrovy

Na nádrži se nacházejí celkem tři stálé ostrovy. Největší ostrov – Tajvan, má za běžných podmínek obvod 715 metrů, nachází se v zadní části přehrady u Černé v Pošumaví. Poblíž něj se nachází druhý ostrůvek, ten má obvod přibližně 140 m. Blíže u přehrady u obce Lipno nad Vltavou se nachází Králičí ostrov, který od roku 2010 přes léto obývají králíci a morčata. Jeho obvod za normálních podmínek číní 160 metrů.

Využití

Lipno je významnou lokalitou pro rekreační pobyt u vody, vodní sporty. Dále jde díky vodní elektrárně Lipno I o zdroj elektrické energie. Do roku 2014 bylo Lipno také zdrojem pitné vody. Poslední obcí, která přestala vodu z přehrady odebírat, byly Loučovice.[13] Díky tomu mohly být na Lipně povoleny také lodě se spalovacím motorem do výkonu 10 kW, ty zde začaly jezdit v roce 2015.[14]

Lipenská přehrada je významným místem pro sportovní rybolov. Ryby se loví celoročně, ty dravé mezi 16. červnem až 31. prosincem. K sportovnímu rybaření na Lipně je třeba povolenka. V Lipně se vyskytuje velké množství druhů ryb – kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Přehrada nikdy nebyla vypuštěna a tak zde ryby dorůstají velikých rozměrů.[15]

Zadržování vody

Hráz Lipna při povodních v Česku 2002, otevřené betonové výpustě

Stále udržovaný retenční prostor vodní nádrže Lipno (bezpečnostní rezerva pouze pro případ povodní) má objem asi 12 mil. m3 vody. Vypuštěním zásobního prostoru nádrže lze zvýšit retenční kapacitu nádrže na maximálně 186 148 000 m3. To se však nedělá, neboť by to bylo v rozporu s dalšími úlohami nádrže.

Při zničujících povodních v srpnu 2002 Lipno udržovalo ve dnech 8.–11. srpna průtok pod hrází do 70 m3·s−1. Poté přišla nepříznivá předpověď pro následující dny, kdy se odtok zvýšil na 80 m3·s−1. Dne 12. srpna bylo nuceno zvýšit odtok na 190 m3·s−1, aby prodloužilo dobu do dosažení maximální retence. Zároveň tím mělo dojít k omezení možnosti setkání dvou povodňových vln pod hrází. Dne 13. srpna už odtok z nádrže dosahoval 320 m3·s−1, zatímco přítok byl 470 m3·s−1. Přitom průtok, který nepůsobí problémy v Českém Krumlově, je 90 m3·s−1.[16] Naproti tomu při jarních povodních v roce 2006, které byly očekávány, mělo Lipno připravenu rezervu asi 150 milionů m3 vody, a povodeň bez potíží pojalo. Při povodních v roce 2013 byla přehrada naplněná na 95 %,[17] při začátku částečně eliminovala první povodňovou vlnu.

Turismus

Lipno se stalo po vystavení díky nedotčené přírodě a velké nabídce aktivit také významným turistickým cílem. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 zde bylo vybudováno množství různých resortů, hotelů a kempů. V Lipně nad Vltavou je postavena například bobová dráha, lanový park, na kopci Kramolín je Stezka korunami stromů.

Sport

Lanová dráha vedoucí z obce Lipno nad Vltavou na kopec Kramolín, v zimě funguje pro lyžaře a v létě pro turisty navštěvující například Stezku korunami stromů

Na jezeru už se konalo několik národních i mezinárodních pohárů ve vodních sportech. Kromě toho se konají soutěže také pod výpustí přehrady, kde je ideální prostředí pro vodní slalom, rafting a podobné sporty. V roce 1967 se zde konalo Mistrovství světa ve vodním slalomu, v roce 2003 Mistrovství světa v raftingu (WRC). Od roku 2003 se Česko pokoušelo stát pořadatelem pro letní olympijské hry 2016 či 2020. Protože v Praze by pro některé sporty nebylo zázemí, plánovalo se, že by se některé sporty provozovaly na Lipně.

Kolem nádrže hojně sportují turisté a návštěvníci této oblasti. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky Klubu českých turistů (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033). Hlavní cyklotrasou je takzvaná Lipenská magistrála postavená podél pravého břehu, s délkou celkem 58,5 km spojuje Novou Pec, Horní Planou, Černou v Pošumaví, Frymburk, Lipno nad Vltavou, Loučovice a Vyšší Brod. Podél pravého břehu vede cyklostezka nazvaná Jezerní, je dlouhá přibližně 50 km.

Hladina lipenského jezera se také využívá k řadě vodních sportů. Kromě koupání jsou zde provozávany kánoe, jachting, jízdy na katamaránech, windsurfing, kiteboarding či paddleboarding. Na hladině se při větrů v nejširších místech tvoří až 2 metry vysoké vlny.[18] K dispozici je například i aquapark v Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 kilometrů.[19] Kolem Lipna se také lyžuje, například na kopci Kramolíně.

Během Letní olympiády 2016 v Riu de Janeiru se v okolí nádrže nacházel rozsáhlý Olympijský park Rio-Lipno, podporovaný Českým olympijským výborem. Jeho centrum bylo přímo v Lipně nad Vltavou, další části v sedmi obcích kolem Lipna.[20] Návštěvníci si mohli vyzkoušet přibližně 30 olympijských sportů, fandit a využít další atrakce. Celkově ho navštívilo přes 400 000 lidí.[20] Pod naměstím v Lipně nad Vltavou byl vykácen les vedoucí až k vodě, zde se nacházela velká část Olympijského parku.[21]

Doprava

Přívoz Kyselov – Dolní Vltavice přes Vodní nádrž Lipno, 2006
Kotvící turistická loď Adalbert Stifler u přehrady, pojmenovaná po Adalbertu Stiflerovi

Nádrž Lipno přetíná 42 kilometry šumavskou krajinu. Přes Lipno nebyla postavena žádná komunikace (až na dvě přemostění u přítoku a silnici přes hráz), silnice tak nahrazují přívozy. Fungují zde následující (všechny jsou sezónní, zpoplatněné, seřazeno od hráze):

Kromě přívozů zde funguje také osobní lodní doprava jedoucí po délce Lipna. Lze využít jako linková i okružní.[22] Funguje sezónně, jezdí až několikrát denně. Na linkách se střídají tři lodi, největší Adalbert Stifter s kapacitou 250 lidí a poté dvě menší pro 170 lidí.[23] Jízda mezi Lipnem nad Vltavou a Frymburkem trvá přibližně 30 minut.

Návštěvníci se po Lipně mohou dopravovat také sami. Buď na menších plavidlech, pramicích, plachetnicích či motorových člunech. Na provoz zde dohlíží policie, ta zde má celkem dvě lodi. Dohlíží na výkon motorů (maximální povolený je 10 kW) a dodržování dalších pravidel.[14]

Plány

Existují plány na překlenutí Lipna, které by umožnily lepší propojení obcí u Lipna s Rakouskem a zdejším lyžarským centrem Hochficht. Byla plánována lanovka z Nové Pece u Lipna na horu Hraničník na česko-rakouském pomezí, ta by ale musela zahrnovat i evakuační pruh který rozporuje se stanovením ochranářů přírody.[24] Diskutuje se také o postavení mostu mezi Horní Planou a Bližší Lhotou, kde jezdí přívoz. Takový most by byl delší než 500 metrů a vyšel by na půl miliardy korun, zkrátil by cestu o 18 kilometrů.[24] Nevýhoda je, že za Bližší Lhotou není kvalitní infrastruktura která by na nový most navazovala a musely by se tedy investovat další peníze.

V plánu je také nové železniční spojení obcí kolem Lipna, součást projektu Šumavské elektrické dráhy. Toto je plánovaná trasa: Lipno nad Vltavou (obec) – Skiareál Lipno – Kobylnice – U Skalky – Frymburk – Frymburk (wellness) – Lojzovy Paseky – Hrdoňov – Hruštice – Kovářov – Dolní Vltavice – Radslav – Jestřábí – Černá v Pošumaví.[25]

Příroda

Většina Lipenské přehrady leží uvnitř Chráněné krajinné oblasti Šumava. Kolem břehů se nachází smíšené lesy skládající se z buků, jedlí, smrků a dalších stromů. Lipenská květena a rostlinstvou je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace. Ve vodě plavou kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Byla zde chycena štika vážící 25,40 kg. Zdejší sumci žijí blíže u přehrady a dorůstají délky až dvou metrů.[26]

Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90 % dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také rašeliniště. Řeka protékala údolí řadou meandrů.[3]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Panorama lipenské krajiny a přírody, pohled od Vítkova kamene, 2007
Panorama lipenské krajiny a přírody, pohled od Vítkova kamene, 2007

Zaniklá sídla a stavby

Lipenská krajina u Nové Peci, 2007

Kvůli výstavbě Lipna zaniklo či bylo přesunuto mezi roky 1950 až 1958 mnoho lidských osad a obcí. Celkově jich ubylo 89, zanikaly nejen obce v zátopovém území nové přehrady. Mnoho především německých obyvatel se odsud odstěhovalo úplně při odsunutí němců pod Druhé světové válce.

Kromě celých sídel zaniklo několik dalších staveb. Zaniklo nespočet cest a silnic, na levý břeh Vltavy musela být přesunuta železnice Černá v Pošumaví – Horní Planá, dlouhá původně 15 km, nově 12,5 km.[27] Dále pod vodou zmizelo několik hřbitovů, mlýnů i kostelů, špička toho v Dolní Vltavici koukala ještě po zaplavení z vody. U Černé v Pošumaví byl ponořen také grafitový důl.

Částečně zanikly následující obce či osady:

Zcela zanikly následující obce a osady:

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Stavba Lipenské přehrady [online]. ckrumlov.info [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Lipno [online]. lipensko.org [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Lipenská přehrada [online]. lipno-in.cz [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Vodní dílo Lipno díl 3. – Příběhy a osudy lidí ze stavby poprvé. loučovice-historie.cz [online]. 2016-02 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Stavba Lipenské přehrady. kronikaobcečerná.estranky.cz [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOHUTKA, Jiří. 50 let vodního díla Lipno. odbornecasopisy.cz [online]. [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Výstava Českokrumlovsko ve třetím odboji nabízí pohnuté lidské příběhy a osudy. Českokrumlovský deník. 2014-10-30. Dostupné online [cit. 2017-10-05]. 
  8. ↑ Střelba na hranici – ČESKOSLOVENSKÁ PVO 1950–1992
  9. ↑ Hráz Lipna bude pro dopravu uzavřena až do poloviny listopadu. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. 
  10. ↑ Elektrárna Lipno mění obě turbíny. Po 55 letech. Českobudějovický deník. 2014-10-14. Dostupné online [cit. 2017-07-01]. 
  11. ↑ Oprava elektrárny Lipno zvýší její účinnost, bude stát 200 milionů korun. Budějcká Drbna [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  12. ↑ Šumava – Lipenská přehrada – hráz. www.sumavaregion.cz [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  13. ↑ Lipno po 50 letech nebude zdrojem pitné vody. nase.voda.cz [online]. 2014-12-09 [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Spalovací motory na Lipně byly nemyslitelné, nyní už lodě s motorem brázdí vodu. Komu novinka prospěje?. jcted.cz [online]. 2016-06-27 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Rybaření na Lipenském jezeře [online]. lipno-info.cz [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  16. ↑ Potopa v Českém Krumlově [online]. Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002-08-08 [cit. 2013-06-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ Vody je hodně, přehrady plné, ale v roce 2002 byla situace horší. iDNES.cz [online]. 2013-06-03 [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ Windsurfing na Lipně. www.ckrumlov.cz [online]. 2000 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Bruslení a bruslařská dráha na Lipně [online]. lipno.cz [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Olympijský park na Lipně uspěl, na Šumavu se vrátí za dva roky v zimě. iDNES.cz [online]. 2016-09-29 [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ Les v Lipně nad Vltavou padl. Na jeho místě bude olympijský park. iDNES.cz [online]. 2016-03-24 [cit. 2017-07-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ Vyhlídkové plavby parníkem [online]. lipno.info [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ Po Lipně už pluje třetí velká loď, za týden začnou vyhlídkové plavby. iDNES.cz [online]. 2012-04-20 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b Překlene Lipno most za půl miliardy? Pro obce kolem je to téma i utopie. iDNES.cz [online]. 2014-05-23 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ Velký plán Šumavské elektrické dráhy vyvolává v Černé v Pošumaví odpor. iDNES.cz [online]. 2012-04-23 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  26. ↑ Rybáři v Lipně ulovili pořádné sumce. Českokrumlovský deník. 2012-07-26. Dostupné online [cit. 2017-07-02]. 
  27. ↑ a b Lipno (Lippen) [online]. zanikléobce.cz, 2008-02-29 [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b Výstavba Lipenské přehrady a obec Černá v Pošumaví [online]. [cit. 2017-07-01]. Dostupné online. 

Poznámky

  1. ↑ u Černé v Pošumaví

Související články

Externí odkazy

Přehrady s vodní elektrárnou na Vltavě (Vltavská kaskáda)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vodní_nádrž_Lipno&oldid=15770684“