Doktor přírodních věd: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Khaan90 (diskuse | příspěvky)
m Upřesněno.
Khaan90 (diskuse | příspěvky)
m Detail.
Řádek 1: Řádek 1:
'''Doktor přírodních věd''' (''{{cizojazyčně|la|rerum naturalium doctor}}'', zkratka '''RNDr.''' psaná před jménem) je [[akademický titul]], který je udělován převážně na přírodovědeckých fakultách některé z [[Česko|českých]] a [[Slovensko|slovenských]] [[vysoká škola|vysokých škol]]. Podmínkou je již získaný titul ''magistr'' ([[Mgr.]]) a následné složení [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]] ze zvoleného vědního oboru, jejíž součástí je i sepsání a obhájení [[rigorózní práce]].<ref name="dnes">§ 46 odst. 5 písm. c) zákona ze dne 22. dubna 1998, č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)</ref> Dnes se jedná o fakultativní zkoušku zpravidla spojenou s poplatky.<ref>{{Citace právního předpisu
À'''Doktor přírodních věd''' (z [[latina|lat.]] ''{{cizojazyčně|la|rerum naturalium doctor}}'', zkratka '''RNDr.''' psaná před jménem) je [[akademický titul]], který je udělován převážně na přírodovědeckých [[fakulta|fakultách]] některé z [[Česko|českých]] a [[Slovensko|slovenských]] [[vysoká škola|vysokých škol]]. Podmínkou je již získaný titul ''magistr'' ([[Mgr.]]) a následné složení [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušky]] ze zvoleného vědního oboru, jejíž součástí je i sepsání a obhájení [[rigorózní práce]].<ref name="dnes">§ 46 odst. 5 písm. c) zákona ze dne 22. dubna 1998, č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)</ref> Dnes se jedná o fakultativní zkoušku zpravidla spojenou s poplatky.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| číslo = 111/1998 Sb.
Řádek 8: Řádek 8:
}}</ref>
}}</ref>


Hovorově se tituly získané rigorózním řízením označují jako „malé doktoráty“, teprve titul [[Ph.D.]], získaný nejméně tříletým ''postgraduálním'' studiem, je tzv. „velkým doktorátem“.<ref>Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
Hovorově se tituly získané rigorózním řízením označují jako „malé doktoráty“, následně až titul [[Ph.D.]], získaný dalším několikaletým [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorským (''postgraduálním'') studiem]], je tzv. „velkým doktorátem“.<ref>Marek Skovajsa: [http://www.lidovky.cz/tiskni.asp?r=ln_noviny&c=A091024_000104_ln_noviny_sko ''Velkovýroba malodoktorů v Česku''], Lidové noviny, 24. října 2009</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů
| titul = Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=782&id=783
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=782&id=783
Řádek 18: Řádek 18:
Vznik titulu souvisí s oddělením přírodovědeckých fakult od fakult filozofických, k čemuž v Československu došlo v roce [[1920]].<ref>Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920, č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit</ref> Do té doby byl absolventům přírodovědných studií na filozofických fakultách přiznáván po úspěšném složení přísných zkoušek titul [[doktor filozofie|doktora filosofie]]. Kdo chtěl poté získat doktorát věd přírodních (používal se neoficiální titul '''RNC.''' – ''rerum naturalium candidatus''), musel obhájit vědeckou rozpravu ([[disertace|disertaci]]) z přírodovědného oboru a vykonat dvě přísné zkoušky ([[rigorózum|rigorosa]]), jedno z oboru disertace a druhé z filosofie biologických nebo exaktních věd či z jiného přírodovědného oboru. Tím mělo být ověřeno, že je kandidát doktorství způsobilý vědecky bádat. Hodnocení bylo „obstál s vyznamenáním“, „obstál“ nebo „neobstál“, přičemž zkoušky mohly být opakovány nejvýše dvakrát. Úspěšný kandidát pak byl [[promoce|promován]] doktorem přírodních věd.<ref>Nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb., o zatímním rigorosním řádu fakult přírodovědeckých.</ref>
Vznik titulu souvisí s oddělením přírodovědeckých fakult od fakult filozofických, k čemuž v Československu došlo v roce [[1920]].<ref>Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920, č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit</ref> Do té doby byl absolventům přírodovědných studií na filozofických fakultách přiznáván po úspěšném složení přísných zkoušek titul [[doktor filozofie|doktora filosofie]]. Kdo chtěl poté získat doktorát věd přírodních (používal se neoficiální titul '''RNC.''' – ''rerum naturalium candidatus''), musel obhájit vědeckou rozpravu ([[disertace|disertaci]]) z přírodovědného oboru a vykonat dvě přísné zkoušky ([[rigorózum|rigorosa]]), jedno z oboru disertace a druhé z filosofie biologických nebo exaktních věd či z jiného přírodovědného oboru. Tím mělo být ověřeno, že je kandidát doktorství způsobilý vědecky bádat. Hodnocení bylo „obstál s vyznamenáním“, „obstál“ nebo „neobstál“, přičemž zkoušky mohly být opakovány nejvýše dvakrát. Úspěšný kandidát pak byl [[promoce|promován]] doktorem přírodních věd.<ref>Nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb., o zatímním rigorosním řádu fakult přírodovědeckých.</ref>


Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku [[1953]]<ref>§ 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol</ref> akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora přírodních věd tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku [[1966]]. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po [[Sovětský svaz|sovětském]] vzoru tzv. vědecké hodnosti ([[Kandidát věd|CSc.]] a [[Doktor věd|DrSc.]]). Titul RNDr. nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování přírodovědného studia na vysoké škole, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušku]] ze zvoleného přírodovědného oboru a z jeho širšího vědního základu.<ref>§ 14 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1966, č. 19/1966 Sb., o vysokých školách</ref> Nové zrušení titulu doktora přírodních věd znamenal rok [[1990]]<ref>§ 21 a § 22 zákona ze dne 4. května 1990, č. 172/1990 Sb., o vysokých školách</ref> a další návrat až rok [[1998]].<ref name="dnes"/>
Po reformě vysokoškolského studia z roku [[1950]] už nebyly od roku [[1953]]<ref>§ 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol</ref> akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora přírodních věd tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku [[1966]]. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po [[Sovětský svaz|sovětském]] vzoru tzv. vědecké hodnosti ([[Kandidát věd|CSc.]] a [[Doktor věd|DrSc.]]). Titul RNDr. nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování přírodovědného studia na vysoké škole, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušku]] ze zvoleného přírodovědného oboru a z jeho širšího vědního základu.<ref>§ 14 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1966, č. 19/1966 Sb., o vysokých školách</ref> Nové zrušení titulu doktora přírodních věd znamenal rok [[1990]]<ref>§ 21 a § 22 zákona ze dne 4. května 1990, č. 172/1990 Sb., o vysokých školách</ref> a další návrat až rok [[1998]].<ref name="dnes"/>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 10. 6. 2016, 18:38

ÀDoktor přírodních věd (z lat. rerum naturalium doctor, zkratka RNDr. psaná před jménem) je akademický titul, který je udělován převážně na přírodovědeckých fakultách některé z českých a slovenských vysokých škol. Podmínkou je již získaný titul magistr (Mgr.) a následné složení rigorózní zkoušky ze zvoleného vědního oboru, jejíž součástí je i sepsání a obhájení rigorózní práce.[1] Dnes se jedná o fakultativní zkoušku zpravidla spojenou s poplatky.[2]

Hovorově se tituly získané rigorózním řízením označují jako „malé doktoráty“, následně až titul Ph.D., získaný dalším několikaletým doktorským (postgraduálním) studiem, je tzv. „velkým doktorátem“.[3][4]

Historie

Vznik titulu souvisí s oddělením přírodovědeckých fakult od fakult filozofických, k čemuž v Československu došlo v roce 1920.[5] Do té doby byl absolventům přírodovědných studií na filozofických fakultách přiznáván po úspěšném složení přísných zkoušek titul doktora filosofie. Kdo chtěl poté získat doktorát věd přírodních (používal se neoficiální titul RNC.rerum naturalium candidatus), musel obhájit vědeckou rozpravu (disertaci) z přírodovědného oboru a vykonat dvě přísné zkoušky (rigorosa), jedno z oboru disertace a druhé z filosofie biologických nebo exaktních věd či z jiného přírodovědného oboru. Tím mělo být ověřeno, že je kandidát doktorství způsobilý vědecky bádat. Hodnocení bylo „obstál s vyznamenáním“, „obstál“ nebo „neobstál“, přičemž zkoušky mohly být opakovány nejvýše dvakrát. Úspěšný kandidát pak byl promován doktorem přírodních věd.[6]

Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku 1953[7] akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora přírodních věd tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku 1966. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po sovětském vzoru tzv. vědecké hodnosti (CSc. a DrSc.). Titul RNDr. nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování přírodovědného studia na vysoké škole, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil rigorózní zkoušku ze zvoleného přírodovědného oboru a z jeho širšího vědního základu.[8] Nové zrušení titulu doktora přírodních věd znamenal rok 1990[9] a další návrat až rok 1998.[1]

Reference

  1. a b § 46 odst. 5 písm. c) zákona ze dne 22. dubna 1998, č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
  2. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 46 odst. 5. [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  3. Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009
  4. Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2016-03-18]. Dostupné online. 
  5. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920, č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit
  6. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. června 1921, č. 214/1921 Sb., o zatímním rigorosním řádu fakult přírodovědeckých.
  7. § 36 zákona ze dne 18. května 1950, č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení ze dne 23. června 1953, č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol
  8. § 14 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1966, č. 19/1966 Sb., o vysokých školách
  9. § 21 a § 22 zákona ze dne 4. května 1990, č. 172/1990 Sb., o vysokých školách