Slovinština

Slovinština (slovenščina)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Slovinsko, Rakousko, Itálie, Chorvatsko, Maďarsko
Počet mluvčích	1,985 milionů
Klasifikace	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Jihoslovanské jazyky
Písmo	Latinka
Postavení
Regulátor	Slovinská akademie věd a umění (Slovenska akademija znanosti in umetnosti)
Úřední jazyk	Slovinsko, Evropská unie, Korutany (Rakousko), Terst a Gorizia (Itálie)
Kódy
ISO 639-1	sl
ISO 639-2	slv (B) slv (T)
ISO 639-3	slv
Ethnologue	SLV
Wikipedie
sl.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk. Je úředním jazykem ve Slovinsku, a tedy patří mezi úřední jazyky EU. Jako jeden z místních jazyků se užívá také v Itálii a v Rakousku.

Ve slovinštině je psána a vydávána literatura. Ve slovinštině existuje také několik internetových vyhledávačů a televizních stanic.

Písmo a abeceda

Slovinština se píše upravenou latinkou s přidanými znaky č, š a ž. Po dlouhých sporech (tzv. abecedna vojna) mezi slovinskými vzdělanci byla v polovině 19. století přejata chorvatská abeceda Ljudevita Gaje, ze které byly odstraněny znaky, které slovinština nepoužívá. Ta nahradila předchozí tzv. metelčici a bohoričici, tedy písma, která nepoužívala diakritiku, ale pokoušela se hlásky, které nemají v latince ekvivalent, nahradit zcela novými znaky – mnohdy výpůjčkami z cyrilice nebo tvorbou ligatur písmen latinky.

Výslovnost

• i neměkčí d, t, n
• h se čte jako ch
• v a l před souhláskou, na konci slova (i jednopísmenného) se čte jako /ʊ/
• mluvená slovinština rozlišuje úzké e /e/ a široké e /ɛ/, dále pak úzké o /o/ a široké o /Ɔ/
• oproti češtině může rozdílná výslovnost rozlišovat význam stejně psaných slov, např. hotel /hotel/ označuje hotel, kdežto hotel /hoteʊ/ označuje sloveso chtěl; podobně slovo zadovoljen znamená ve čtené podobě /zadovóljen/ spokojen, ktežto v podobě /zadovoljén/ uspokojen

Jinak je výslovnost stejná jako v češtině. Spolu se skutečností, že slovinština je vzhledem k češtině plna nepravých homonym (a to jak homofonních, tak homografních), bývají tyto rozdíly příčinou častých nedorozumění mezi Čechy a Slovinci.

Příklad:

• Píšeme: Hitri otroci so kuhali jed v vrtu na Dunaju.
• Čteme: Chitri otro:ci so kuchali jɛd ʊ vŕtu na Du:naju
• Přeloženo do češtiny: Rychlé děti vařily jídlo na zahradě ve Vídni.

Gramatika

Slovinština užívá v minulém čase pomocné sloveso ve všech osobách (podobně jako chorvatština), na rozdíl od češtiny nebo slovenštiny, kde pomocné sloveso ve 3. osobě jednotného i množného čísla vymizelo, nebo od ruštiny, která neužívá pomocné sloveso vůbec. Příklad: Bil je še majhen – Byl ještě malý.

Budoucí čas používá stejný tvar jako čas minulý, pouze pomocný tvar slovesa být (biti) se liší. Příklad: Pomagal ti bom – Pomůžu ti.

Slovinština rozlišuje dokonavost, avšak pouze u některých sloves. Příklad: brati (číst) × prebrati (přečíst)

Slovinština jako jeden z mála jazyků na světě zná (a prakticky bez výjimek používá) duál, tedy dvojné číslo, ve slovinštině někdy též označovaná jako řeč milenců.^[zdroj?] Příklad:

• Jaz sem šel – já jsem šel
• Midva sva šla – já a ty (přičemž alespoň jeden z nás je mužského rodu) jsme šli
• Midve sva šli – já a ty (obě ženského rodu) jsme šly
• Mi smo šli – my (tři a více osob, z toho alespoň jedna mužského rodu) jsme šli
• Me smo šle – my (tři a více osob ženského rodu) jsme šly
• Srečala sem te – Potkala jsem tě
• Srečala sem vaju – Potkala jsem vás dva
• Srečala sem vas – Potkala jsem vás
• Okni sta umazani – (Právě) dvě okna jsou špinavá

Ukázky slovinského textu a lexika

Informace o slovinském spisovateli Ivanu Cankarovi

Cankar je že kot tretješolec, leta 1891, napisal nekaj pesmi. Objavljati je začel kot dijak. Leta 1892 je v rokopisnem listu Sloga objavil krajši kritični članek in Junaško pesem iz naših dni. Otroško glasilo Vrtec mu je natisnilo pesem Pes, maček in miši. Že naslednje leto so mu v Dijaški prilogi Rimskega katolika objavili sestavek Moj prvi pogled na morje.

Překlad: Cankar už jako žák třetí třídy, roku 1891, napsal několik básní. Publikovat začal jako středoškolák. Roku 1892 publikoval v rukopisném listu Sloh kritický článek a Hrdinskou báseň z našich dní. Dětský oznamovatel Školka mu vytisklo báseň Pes, kočka a myši. Již rok nato mu ve Středoškolské příloze Řimského katolíka vydali črtu Můj první pohled na moře.

Falešní přátelé

• slov. otrok – čes. dítě
• slov. družina – čes. rodina
• slov. moč – čes. síla
• slov. zrak – čes. vzduch
• slov. kaditi – čes. kouřit
• slov. les – čes. dřevo
• slov. obraz – čes. obličej
• slov. časopis – čes. noviny

Znamení horoskopu

• beran – oven
• býk – bik
• blíženci – dvojčka
• rak – rak
• lev – lev
• panna – devica
• váhy – tehtnica
• štír – škorpijon
• střelec – strelec
• kozoroh – kozorog
• vodnář – vodnar
• ryby – ribi

Dny v týdnu

• pondělí – ponedeljek
• úterý – torek
• středa – sreda
• čtvrtek – četrtek
• pátek – petek
• sobota – sobota
• neděle – nedelja

Měsíce v roce

Oficiálně se používají názvy odvozené z latiny:

• leden – januar
• únor – februar
• březen – marec
• duben – april
• květen – maj
• červen – junij
• červenec – julij
• srpen – avgust
• září – september
• říjen – oktober
• listopad – november
• prosinec – december

Ve slovinštině existují i alternativní neoficiální názvy měsíců slovanského původu, a to:

• leden – prosinec
• únor – svečan
• březen – sušec i brezen
• duben – mali traven
• květen – veliki traven
• červen – rožnik
• červenec – mali srpan
• srpen – otravnik i veliki srpan
• září – kimavec
• říjen – vinotok
• listopad – listopad
• prosinec – gruden

V nářečích se lze setkat i se staršími slovanskými názvy.

Příklady

Číslovky

Slovinsky	Česky
ena	jeden
dva	dva
tri	tři
štiri	čtyři
pet	pět
šest	šest
sedem	sedm
osem	osm
devet	devět
deset	deset

Užitečné fráze

Slovinsky	Česky
Živjo!	Ahoj!
Adijo!	Na shledanou!
Dobro jutro!	Dobré ráno!
Dober dan!	Dobré odpoledne!
Dober večer!	Dobrý večer!
Da / Ne	Ano / Ne
Prosim	Prosím
Hvala!	Děkuji!
Najlepša hvala!	Děkuji mnohokrát!
Oprostite	Promiň
Levo / Desno	Levý / Pravý

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

slovinsky	Vsi ljudje se rodijo svobodni in imajo enako dostojanstvo in enake pravice. Obdarjeni so z razumom in vestjo in bi morali ravnati v duhu bratstva.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Související články

• Zámuřština

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu slovinština na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo slovinština ve Wikislovníku
• Kategorie Slovinština ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph125695 PSH: 14112 BNF: cb11945892k (data) GND: 4120336-7 LCCN: sh85123525 NDL: 00571751 NLI: 987007548515605171

Portály: Jazyk | Slovinsko