Přeskočit na obsah

Svoboda a přímá demokracie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)
Logo
ZkratkaSPD
Datum založení2. června 2015
Předseda Tomio Okamura
MístopředsedaRadim Fiala
Ideologie
Evropská stranaHnutí pro Evropu národů a svobody [3]
Počet členů11 126[4]
Barvy
     modrá
Volební výsledek10,64 % (PSP ČR 2017)
IČO04134940 (VR)
Oficiální webwww.spd.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2017Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
SenátŠablona:Infobox - politická strana/mandáty
Evropský parlament2014Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
Zastupitelstva krajů2016Šablona:Infobox - politická strana/mandáty[5]
Zastupitelstva obcí2014Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) (zkratka SPD) je české politické hnutí, založené v první polovině roku 2015 poslanci Tomiem Okamurou a Radimem Fialou, kteří odešli po roztržce v poslaneckém klubu[6] z hnutí Úsvit přímé demokracie. Hnutí samo sebe označuje za vlastenecké, v programu prosazuje přímou demokracii, omezení imigrace, odvolatelnost politiků a vypsání referenda o vystoupení z EU. V zahraniční má SPD podporu například předsedkyně francouzské Národní fronty, Marine Le Penové.[7]

Vznik

Hnutí Svoboda a přímá demokracie vzniklo v důsledku několikaměsíční krize v předchozím působišti obou zakladatelů, jehož vedení převzal poslanec Marek Černoch. Obě znesvářené strany se vinily z údajného vyvádění peněz z hnutí, Tomio Okamura své oponenty označoval za pučisty, většina Úsvitu se však postavila proti němu.[8] Okamura s Radimem Fialou, které v březnu 2015 zbytek hnutí ze svých řad vyloučil,[9] založili vlastní hnutí a v květnu požádali o registraci Svobody a přímé demokracie u ministerstva vnitra.[10] V přípravném výboru kromě této dvojice figuroval ještě Jaroslav Staník.[11] Dne 16. června 2015 uvedli, že hnutí získalo registraci a zahájilo nábor členů. Tomio Okamura v té době prohlásil, že má tisíce zájemců o členství.[8]

Program

Hnutí programově navazuje na Úsvit. Poslanec Fiala krátce po založení hnutí prohlásil, že je SPD radikální hnutí s radikálními politickými cíli, neboť usiluje o zásadní změny v politickém systému ČR.[8] Uvedl také, že jeho základním programem je „prosazení přímé demokracie a odpovědnosti politiků do politického systému České republiky a důsledná obhajoba národních zájmů naší země“. Hnutí chtělo také „důsledně vystupovat proti zvyšování daní a hájit zájmy lidí, kteří poctivě pracují nebo podnikají“.[9] Hnutí usiluje mimo jiné o vypsání referenda o vystoupení České republiky z Evropské unie.[8] V lednu 2016 se projednávala petice za referendum, návrh však byl Poslaneckou sněmovnou zamítnut.[12] Cílem SPD je také postavit radikální islám mimo zákon, posílit cizineckou policii[8] nebo zpřísnit imigrační zákony, které by zavedly nulovou toleranci vůči ilegálním imigrantům. V přistěhovalecké problematice má spolu s Národní demokracií na české politické scéně nejtvrdší rétoriku.[13]

Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median je obtížné hnutí zařadit v politickém spektru, neboť doleva se řadí „oslovováním ublížené části populace“, zatímco napravo „rétorikou proti takzvaným nepřizpůsobivým“. Politolog Kamil Švec z Univerzity Karlovy ho řadil k extrémní pravici po bok DSSS. Podle něj hnutí cílí na „voliče extrémně nespokojené, názorově asi ne úplně konsenzuální“. Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci v době vzniku hnutí uvedl, že usiluje o radikálnější protestní voliče, o lidi nespokojené se společenským pořádkem, kteří chtějí „politiky silných slov a rychlých řešení“.[14] Někteří komentátoři označují hnutí a jeho program za nacionalistické.[15][16][17][18][19][20][21]

Činnost

2015

V červenci 2015 se členem hnutí stal poslanec Jaroslav Holík, původně zvolený jako nestraník za Úsvit, čímž rozšířil počet poslanců SPD na tři.[22]

V srpnu 2015 proběhla první volební konference SPD. Na základě hlasování členů byl zvolen předsedou hnutí Tomio Okamura a místopředsedou Radim Fiala. Členy předsednictva se stali poslanec Jaroslav Holík a místostarosta obce Všechlapy Radek Rozvoral.

Demonstrace proti islamizaci Evropy, 14. 5. 2016

V polovině září 2015 při mimořádném projednávání evropské migrační krize v Poslanecké sněmovně avizovali zástupci hnutí, že budou požadovat ukončení členství ČR v schengenském systému, zahájení referenda o odchodu země z Evropské unie i referendum o odchodu z NATO.[23]

Počátkem října 2015 ohlásil předseda SPD Tomio Okamura záměr vyvolat hlasování o nedůvěře vládě kvůli tomu, že akceptovala hlasování v Evropské unii o přijetí uprchlíků a rozhodla se nebránit proti tomu žalobou. Kromě tří podpisů vlastních poslanců však žádné další nezískal.[24]

Představitelé hnutí pořádali nebo se účastnili různých protiislámských a protiimigračních demonstrací, např. 1. července na Václavském náměstí s následným pochodem k Úřadu vlády,[25] 12. září[26] a znovu i 17. listopadu 2015 na Václavském náměstí s mottem „Za naši kulturu a bezpečnou zem“,[27][28][pozn. 1] 28. října v Liberci[30] nebo v únoru 2016 opět na Václavském náměstí, kde je podpořil senátor SPO Jan Veleba, zpěvák Aleš Brichta či herec Ivan Vyskočil.[31]

Hnutí za rok 2015 dodalo kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny neúplnou výroční finanční zprávu. Výbor v květnu 2016 požádal vládu, aby Nejvyššímu správnímu soudu navrhla pozastavit činnost SPD.[32]

2016

V lednu SPD vytvořila koalici pro krajské volby se Stranou práv občanů.[33] SPD získala ve volbách celkem 18 mandátů v zastupitelstvech krajů[34][35], z toho 2 na samostatné kandidátce.[36]

Dne 7. listopadu bylo potvrzeno, že koalice SPD-SPO bude vládnout v koalici s KSČM a ČSSD v Ústeckém kraji.[37]

Dne 19. listopadu na své Celostátní konferenci přijalo hnutí usnesení, ve kterém mj. konstatuje, že do následujících voleb do PS PČR v roce 2017 půjde samostatně.

2017

Dne 21. ledna se zúčastnili jako jediní političtí zástupci České republiky členové SPD mezinárodní konference frakce ENF konané v německém městě Koblenz.[38] SPD se jako člen účastní každý měsíc i následujících pravidelných konferencí ENF.

Ve volbách do poslanecké sněmovny hnutí kandidovalo ve všech krajích a dostalo se s 10,64 % hlasů do poslanecké sněmovny, kde obsadilo 22 mandátů.

Hnutí ve volbách

Pro krajské volby 2016 hnutí oznámilo spolupráci se Stranou práv občanů, s níž vytvořilo koalice ve všech krajích, kromě Pardubického a Zlínského, v nichž SPO uspěla v předchozích volbách a vstoupila do koaličních krajských vlád. Okamura při ohlášení spojenectví uvedl, že i přes „drobné programové rozdíly“ obě politická uskupení spojuje kontinuální podpora pro prezidenta Miloše Zemana, boj proti „muslimské kolonizaci“ Evropy a Česka a proti ilegální migraci či prosazování přímé volby hejtmanů.[39][40]

Hnutí se v koalici podařilo proniknout do 10 krajských zastupitelstev a získat celkově 34 mandátů. Největší úspěch zaznamenalo v krajích Olomouckém, kde získalo 7,33% a 5 mandátů a také v Moravskoslezském, kde obdrželo 7,02% a šest zastupitelských křesel. 

Do senátních voleb 2016 hnutí vyslalo tři kandidáty: podnikatele Jiřího Kobzu v obvodu Mělník, učitelku na penzi Věru Příhodovou v obvodu Praha 11 a jednatele společnosti Petra Paula v obvodu Jihlava. Žádnému z těchto kandidátů se nepodařilo postoupit do 2. kola.

Zastupitelé za SPD

Krajští zastupitelé

Koalice SPD a SPO v říjnových volbách 2016 získala celkem 34 zastupitelských mandátů, z toho 18 kandidátů bylo navrženo hnutím SPD.[41]

#[p 1] Kraj Jméno PP Hlasy Č.[p 2]
1 Plzeňský Jana Levová SPD 498 1
1 Karlovarský Karla Maříková SPD 254 2
3 Karlovarský Michal Šťovíček SPD 156 3
2 Ústecký Tereza Hyťhová SPD 403 2
4 Ústecký Dominik Hanko SPD 459 4
1 Liberecký Radovan Vích SPD 526 1
1 Královéhradecký Jiří Morávek BEZPP 516 1
3 Vysočina Ctibor Čepička SPD 462 2
1 Jihomoravský Jan Hrnčíř SPD 1 067 1
4 Jihomoravský Lubomír Španěl SPD 461 4
1 Olomoucký Radim Fiala SPD 1 301 1
3 Olomoucký Pavel Jelínek SPD 511 3
5 Olomoucký Zbyněk Habrnal SPD 380 5
1 Zlínský Jaroslav Dvořák SPD 527 1
2 Zlínský Zdeněk Vacek BEZPP 249 2
1 Moravskoslezský Lubomír Volný SPD 1 083 2
4 Moravskoslezský Jiří Čejka SPD 414 4
6 Moravskoslezský Marian Bojko SPD 336 6
  1. ↑ konečné pořadí v kraji
  2. ↑ původní číslo na kandidátní listině

Krajští předsedové

Seznam krajských předsedů je aktuální k 24. 7. 2017.[42]

Poznámky

  1. ↑ Na listopadové demonstraci došlo k incidentu, kdy skupina přihlížející mužů zaútočila na reportéra, který je natáčel. Později tvrdil, že je začal natáčet poté co se zdviženými pravicemi se zaťatou pěstí provolávali „Nic než národ“.[29]

Reference

  1. ↑ Anna Kuznická: Úsvit: S Le Penovou v europarlamentu spolupracovat nebudeme, euractiv.cz, 29. 4. 2014
  2. ↑ a b Tomio Okamura: Premiér Sobotka důrazně požádal předsedu Evropské komise Junckera, aby zůstal ve funkci. [s.l.]: SPD Dostupné online. 
  3. ↑ národní delegace tvořící MENL, menleuropa.eu, 2015,2016
  4. ↑ Prosazuji referendum o vystoupení z Evropské unie, řekl Tomio Okamura v Pressklubu na Frekvenci 1
  5. ↑ volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  6. ↑ BUCHERT, Viliam. VILIAM BUCHERT: Puč v Úsvitu: Okamura své hnutí tak dlouho „dojil“ a omezoval, až ho to semlelo. Reflex.cz [online]. 2015-02-25. Dostupné online. 
  7. ↑ BULISOVÁ, Karolína. Krajně pravicová Le Penová podpořila Okamuru ve volbách - Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online]. 2017-10-20 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e ČT24. „Jsme radikální hnutí.“ Okamura má novou stranu – SPD. Česká televize [online]. 2015-06-16 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b VENTUROVÁ, Jitka; KOPECKÝ, Josef. Okamura vystoupil z Úsvitu, zakládá hnutí Svoboda a přímá demokracie. iDNES.cz [online]. 2015-05-05 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Svoboda a přímá demokracie. Týden v politice [online]. 2015-05-10 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ ČT24. Okamura zakládá nové hnutí - program prý bude stejný jako u Úsvitu. Česká televize [online]. 2015-05-05 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ EuroZprávy.cz. domaci.eurozpravy.cz. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. 
  13. ↑ WIRNITZER, Jan. Kritici imigrace nejsou jen „nácci“. Radikálům chybí sjednotitel. iDNES.cz [online]. 2015-08-30 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ NETRVALOVÁ, Sabina. Okamurova SPD zaujme jen extrémně nespokojené voliče, shodují se experti. iDNES.cz [online]. 2015-06-16 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ BICAN, Jaroslav. Miloš Zeman se zamiloval a ČSSD nesmí žárlit. Zprávy Tiscali.cz [online]. 2017-02-15 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ BERAN, Vojtěch. 42 „vlasteneckých“ a nacionalistických skupin v Česku - Echo24.cz. Echo24.cz [online]. 2016-11-13 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  17. ↑ JELÍNEK, Lukáš. Lukáš Jelínek: Velká koalice, jaká tu ještě nebyla - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ JELÍNEK, Lukáš. Lukáš Jelínek: Hnědá vlna se nekonala. Český rozhlas [online]. 2016-10-10 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  19. ↑ JÉGL, Pavel. Spojené státy evropské jsou blíž, než si myslíte. Vstoupí do nich Česko? - Tiscali.cz. Tiscali.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  20. ↑ JÉGL, Pavel. Spojené státy evropské jsou blíž, než si myslíte. Vstoupí do nich Česko? - Tiscali.cz. Tiscali.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  21. ↑ ENTER, Tomáš. Nacionálně - populistické politické strany v ČR: příčiny neúspěchu, podmínky etablování. Brno, 2012 [cit. 2017-06-18]. 44 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Stanislav Balík. s. 34. Dostupné online.
  22. ↑ ČTK; HOLUBOVÁ, Alice. Poslanec Holík vystoupil z klubu Úsvitu, přidal se k Okamurovi. iDNES.cz [online]. 2015-07-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ KOPECKÝ, Josef. Neřešme oranžové vesty, ale migranty, vyzvala opozice. Koalice kývla. iDNES.cz [online]. 2015-09-15 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ KOPECKÝ, Josef. Okamura se chystal povalit vládu. Sehnal pro to ale jen tři podpisy. iDNES.cz [online]. 2015-10-06 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  25. ↑ iDNES.cz; ČTK. Okamura a spol. spílali vládě za běžence, při pochodu hrozili šibenicemi. iDNES.cz [online]. 2015-07-01, rev. 2015-07-01 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  26. ↑ KUBIŠTOVÁ, Pavla; ČTK. Fašoun klima nezachrání, vzkázali odpůrcům uprchlíků demonstranti v Praze. iDNES.cz [online]. 2015-09-12, rev. 2015-09-12 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ WIRNITZER, Jan. Výročí Listopadu ve stínu migrace. Premiér odmítl strach a paniku. iDNES.cz [online]. 2015-11-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČT24. Oslavy 17. listopadu ve znamení piet i uprchlíků - policie zasáhla proti demonstrantům před Úřadem vlády. Česká televize [online]. 2015-11-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ TRACHTOVÁ, Zdeňka. VIDEO: Rozzuření demonstranti napadli kameramana. Policisté přihlíželi. iDNES.cz [online]. 2015-11-18 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  30. ↑ FEREBAUER, Václav; GABZDYL, Josef; PŠENIČKOVÁ, Jana; HORÁKOVÁ, Veronika. Po ČR se demonstrovalo proti migraci, názorové tábory dělili těžkooděnci. iDNES.cz [online]. 2015-10-28 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  31. ↑ KUBIŠTOVÁ, Pavla; HENDRYCH, Lukáš; KOPECKÝ, Josef. My jsme tady doma, skandovali demonstranti proti islámu před Hradem. iDNES.cz [online]. 2016-02-06 [cit. 2016-05-13]. 
  32. ↑ ČT24. Sněmovní výbor je pro pozastavení činnosti Okamurovy SPD. Česká televize [online]. 2016-05-12 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  33. ↑ iDNES.cz [online]. iDNES.cz, 2016-01-19 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  34. ↑ http://volby.cz/pls/kz2016/kz124?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=7&xv=2
  35. ↑ http://volby.cz/pls/kz2016/kz124?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=78&xv=2
  36. ↑ http://volby.cz/pls/kz2016/kz124?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=48&xv=2
  37. ↑ Neskutečná prasárna, reagoval Babiš na koalici KSČM, ČSSD a SPD-SPO v Ústeckém kraji. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2016-11-07]. 
  38. ↑ A.S, MAFRA. iDNES napsala o klíčové konferenci Le Pen. To, že tam vystoupil Okamura, cenzurovali - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  39. ↑ KOPECKÝ, Josef. Okamurovci a zemanovci berou volby jako referendum o podporovatelích Zemana. iDNES.cz [online]. 2016-01-19 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  40. ↑ ŠVEC, Martin. Zemanovec Dušek: S Okamurovci do voleb nejdeme, protože nemají lidi. iDNES.cz [online]. 2016-05-09 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  41. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Počty přidělených mandátů. Dostupné online.
  42. ↑  » Naši lidé. spd.cz [online]. [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti a 4 bezpartijní; 2 za SEN 21, 1 za Piráty a 1 za HDK)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2024)
  • ANO (7 z toho 3 bezpartijní)
  • TOP 09 (2), STAN (2) a KDU-ČSL (1) v EPP
  • ODS (3) v ECR
  • Přísaha (2 z toho 1 bezpartijní)
  • KSČM (1) v GUE-NGL
  • Piráti (1)
  • SPD (1) v ID
  • 1 bezpartijní za SD-SN
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svoboda_a_přímá_demokracie&oldid=15515572“