Hong Kong Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Salem Open)
Hong Kong Open
Bank of China Hong Kong Tennis Open (muži)
Hong Kong Tennis Open (ženy)
Tenisové dvorce Victoria Parku (vpravo)
Centrkurt areálu ve Victoria Parku

Založeno1973 (muži)
1980 (ženy)
OdehránoHong Kong Tennis Open 2023 (ženy)
Hong Kong Tennis Open 2024 (muži)
MístoHongkong, ČínaČína Čína
DějištěVictoria Park, Causeway Bay
Souřadnice
Povrchtvrdý – GreenSet / venku
ATP Tour
1973–1987Grand Prix (okruh)
1990–2002ATP World Series / International Series
2024–ATP Tour 250

Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace739 945 USD
Obdobíleden
WTA Tour
1982Series 2
1993Tier IV
2014–2020WTA International
2021–WTA 250

Soutěže32 dvouhra (24 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace267 082 USD
Obdobíříjen
www.hktennisopen.hk/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hong Kong Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v čínském Hongkongu. Mužská událost vznikla roku 1973 na okruhu Grand Prix a od sezóny 1990 probíhala v rámci ATP Tour, než byla zrušena v roce 2002. Obnovena byla pod názvem Bank of China Hong Kong Tennis Open roku 2024 v kategorii ATP Tour 250. Titulárním partnerem se stala hongkongská dceřiná společnost bankovního domu Bank of China.

Premiérový ročník ženské části se uskutečnil v roce 1980. Po odehrání tří ročníků došlo k prvnímu přerušení na období 1983–1992. Po čtvrtém ročníku 1993, jenž byl součástí kategorie Tier IV, následovala opět pauza až do sezóny 2014, kdy byl turnaj obnoven. V roce 2023 se poprvé konal v kategorii WTA 250, jejíž součástí se na okruhu WTA Tour stal roku 2021. Navázal tak na předchozí kategorii WTA International.

Turnaj probíhá v hongkongské centrální oblasti, v areálu Victoria Parku na dvorcích s tvrdým povrchem GreenSet.

Muži na okruzích Grand Prix a ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Mužský turnaj byl založen v roce 1973 jako Hong Kong Open hraný pod oficiálním názvem Salem Open.[1] V letech 1973–1987 byl součástí okruhu Grand Prix a v sezónách 1990–2002 pak ATP Tour, nejdříve v kategorii ATP World Series a v letech 2000–2002 v téže úrovni s upraveným názvem kategorie ATP International Series.

Ve finále roku 1976 se střetli 42letý Ken Rosewall a 30letý Ilie Năstase. Starší tenisté se v závěrečném zápase dvouhry okruhu ATP Tour nepotkali několik dalších desítek let. Přiblížili se jim až 34letí finalisté Ricoh Open 2017 v Rosmalenu.[2]

V roce 2001, v důsledku legislativního omezení sponzoringu tabákových výrobků, organizátoři kontroverzně upravili oficiální logo, tak aby obsahovalo i značku minerální vody Perrier, čímž podle protitabákových aktivistů využili skulinu v zákoně z pragmatických – sponzorských důvodů, pro pokračování financování od tabákového průmyslu.[3] V sezóně 2003 hongkongský turnaj nahradila jiná asijská událost PTT Thailand Open.

Asociace tenisových profesionálů v červnu 2023 oznámila, že vlastník licence, světová sportovní agentura IMG, přesunula punéský Maharashtra Open do Hongkongu po vypršení poslední pětileté smlouvy s maháráštraskou svazovou vládou a místním tenisovým svazem. Na okruh ATP Tour se tak Hong Kong Open vrátil po dvaceti dvou letech v ročníku 2024.[4][5] V lednovém termínu začal plnit úlohu přípravné akce před úvodním grandslamem sezóny Australian Open. Titulárním partnerem se stala hongkongská dcera bankovního domu Bank of China.[6]

Nejvyšší počet tří singlových titulů vyhrál Američan Michael Chang,

Ženy na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Hong Kong Open v kalendáři WTA Tour 2014 nahradil Malaysian Open, hraný v Kuala Lumpuru.[7] Turnaj probíhá na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem tenisového klubu ve parku Victoria, ležícím v Causeway Bay. Koná se v zářijovém termínu během asijské části sezóny, v týdnu po US Open.

Mezi lety 2014–2016 rozpočet činil 250 tisíc dolarů. V roce 2017 byla dotace navýšena na 500 tisíc dolarů. V sezóně 2018 dosáhla maximální výše 750 000 dolarů[8] a pro rok 2019 došlo k návratu na 500 tisíc dolarů.[9] Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva hráček, v kvalifikaci soutěží šestnáct singlistek a deblové soutěže se účastní šestnáct párů.

V letech 2019 a 2020 se turnaj nekonal kvůli demonstracím v Hong Kongu.[10] Čínská část okruhu byla navíc v letech 2020 a 2021 zrušena kvůli pandemii covidu-19. Ženská tenisová asociace od prosince 2021 do dubna 2023 zároveň bojkotovala čínské turnaje v důsledku kauzy zmizení čínské tenistky Pcheng Šuaj.[11][12] Po ročníku 2018 se tak odehrál až říjnový Hong Kong Tennis Open 2023.

Přehled vývoje názvu[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

sezóny název
do 2002 Salem Open
od 2024 Bank of China Hong Kong Tennis Open

Ženy[editovat | editovat zdroj]

sezóny název
1980–1982 Seiko Classic
1993 Digital Open
2014–2023 Prudential Hong Kong Tennis Open
2024 Hong Kong Tennis Open

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz finalista výsledek
2024   Andrej Rubljov Finsko Emil Ruusuvuori 6–4, 6–4
2023 turnaj se nekonal
2003
2002 Španělsko Juan Carlos Ferrero Španělsko Carlos Moyà 6–3, 1–6, 7–6(7–4)
2001 Chile Marcelo Ríos Německo Rainer Schüttler 7–6(7–3), 6–2
2000 Německo Nicolas Kiefer Austrálie Mark Philippoussis 7–6(7–4), 2–6, 6–2
1999 USA Andre Agassi Německo Boris Becker 6–7(4–7), 6–4, 6–4
1998 Dánsko Kenneth Carlsen Zimbabwe Byron Black 6–2, 6–0
1997 USA Michael Chang Austrálie Patrick Rafter 6–3, 6–3
1996 USA Pete Sampras USA Michael Chang 6–4, 3–6, 6–4
1995 USA Michael Chang Švédsko Jonas Björkman 6–3, 6–1
1994 USA Michael Chang Austrálie Patrick Rafter 6–1, 6–3
1993 USA Pete Sampras USA Jim Courier 6–3, 6–7(1–7), 7–6(7–2)
1992 USA Jim Courier USA Michael Chang 7–5, 6–3
1991 Nizozemsko Richard Krajicek Austrálie Wally Masur 6–2, 3–6, 6–3
1990 Austrálie Pat Cash Rakousko Alexander Antonitsch 6–3, 6–4
1989 turnaj se nekonal
1988
1987 USA Eliot Teltscher Austrálie John Fitzgerald 6–7, 3–6, 6–1, 6–2, 7–5
1986 Indie Ramesh Krishnan Ekvádor Andrés Gómez 7–6, 6–0, 7–5
1985 Ekvádor Andrés Gómez USA Aaron Krickstein 6–3, 6–3, 3–6, 6–4
1984 Ekvádor Andrés Gómez Československo Tomáš Šmíd 6–3, 6–2
1983 Austrálie Wally Masur USA Sammy Giammalva 6–1, 6–1
1982 USA Pat Du Pré USA Morris Skip Strode 6–3, 6–3
1981 USA Van Winitsky Austrálie Mark Edmondson 6–4, 6–7, 6–4
1980 Československo Ivan Lendl USA Brian Teacher 5–7, 7–6, 6–3
1979 USA Jimmy Connors USA Pat Du Pré 7–5, 6–3, 6–1
1978 USA Eliot Teltscher USA Pat Du Pré 6–4, 6–3, 6–2
1977 Austrálie Ken Rosewall USA Tom Gorman 6–3, 5–7, 6–4, 6–4
1976 Austrálie Ken Rosewall Rumunsko Ilie Năstase 1–6, 6–4, 7–6, 6–0
1975 USA Tom Gorman USA Sandy Mayer 6–3, 6–1, 6–1
1974 turnaj se nekonal
1973 Austrálie Rod Laver USA Charlie Pasarell 6–3, 3–6, 6–2, 6–2

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězka finalistka výsledek
2023 Kanada Leylah Fernandezová Česko Kateřina Siniaková 3–6, 6–4, 6–4
2022 nehráno pro demonstrace, pandemii covidu-19 a kauzu zmizení Pcheng Šuaj
2019
2018 Ukrajina Dajana Jastremská Čína Wang Čchiang 6–2, 6–1
2017 Rusko Anastasija Pavljučenkovová Austrálie Darja Gavrilovová 5–7, 6–3, 7–6(7–3)
2016 Dánsko Caroline Wozniacká Francie Kristina Mladenovicová 6–1, 6–7(4–7), 6–2
2015 Srbsko Jelena Jankovićová Německo Angelique Kerberová 3–6, 7–6(7–4), 6–1
2014 Německo Sabine Lisická Česko Karolína Plíšková 7–5, 6–3
2013 turnaj se nekonal
1994
1993 Čínská Tchaj-pej Wang Ši-ťing USA Marianne Witmeyerová 6–4, 3–6, 7–5
1992 turnaj se nekonal
1983
1982 Švédsko Catrin Jexellová USA Alycia Moultonová 6–3, 7–5
1981 Austrálie Wendy Turnbullová Itálie Sabina Simmondsová 6–3, 6–4
1980 Austrálie Wendy Turnbullová USA Marcie Louieová 6–0, 6–2

Mužská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězové finalisté výsledek
2024 Salvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić
Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(7–3), 6–4
2023 turnaj se nekonal
2003
2002 USA Jan-Michael Gambill
USA Graydon Oliver
Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Andrew Kratzmann
6–7, 6–4, 7–6
2001 Německo Karsten Braasch
Brazílie André Sá
Česko Petr Luxa
Česko Radek Štěpánek
6–0, 7–5
2000 Zimbabwe Wayne Black
Jižní Afrika Kevin Ullyett
Slovensko Dominik Hrbatý
Německo David Prinosil
6–1, 6–2
1999 Nový Zéland James Greenhalgh
Austrálie Grant Silcock
USA Andre Agassi
USA David Wheaton
bez boje
1998 Zimbabwe Byron Black
USA Alex O'Brien
Jižní Afrika Neville Godwin
Finsko Tuomas Ketola
7–5, 6–1
1997 Česko Martin Damm
Česko Daniel Vacek
Německo Karsten Braasch
USA Jeff Tarango
6–3, 6–4
1996 USA Patrick Galbraith
Rusko Andrej Olchovskij
USA Kent Kinnear
USA Dave Randall
6–3, 6–7, 7–6
1995 USA Tommy Ho
Austrálie Mark Philippoussis
Švýcarsko Jakob Hlasek
USA Patrick McEnroe
6–1, 6–7, 7–6
1994 USA Jim Grabb
Nový Zéland Brett Steven
Švédsko Jonas Björkman
Švédsko Patrick Rafter
bez boje
1993 USA David Wheaton
Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Sandon Stolle
Austrálie Jason Stoltenberg
6–1, 6–3
1992 USA Brad Gilbert
USA Jim Grabb
Zimbabwe Byron Black
Jihoafrická republika Byron Talbot
6–2, 6–1
1991 USA Patrick Galbraith
USA Todd Witsken
Kanada Glenn Michibata
USA Robert Van't Hof
6–2, 6–4
1990 Austrálie Pat Cash
Austrálie Wally Masur
USA Kevin Curren
USA Joey Rive
6–3, 6–3
1989 turnaj se nekonal
1988
1987 Austrálie Mark Kratzmann
USA Jim Pugh
USA Marty Davis
Austrálie Brad Drewett
6–7, 6–4, 6–2
1986 USA Mike De Palmer
USA Gary Donnelly
Austrálie Pat Cash
Austrálie Mark Kratzmann
7–6, 6–7, 7–5
1985 Austrálie Brad Drewett
Austrálie Kim Warwick
Švýcarsko Jakob Hlasek
Česko Tomáš Šmíd
3–6, 6–4, 6–2
1984 USA Ken Flach
USA Robert Seguso
Austrálie Mark Edmondson
Austrálie Paul McNamee
6–7, 6–3, 7–5
1983 USA Drew Gitlin
Austrálie Craig Miller
USA Sammy Giammalva
USA Steve Meister
6–2, 6–2
1982 USA Charles Buzz Strode
USA Morris Skip Strode
Austrálie Kim Warwick
USA Van Winitsky
6–4, 3–6, 6–2
1981 USA Chris Dunk
USA Chris Mayotte
USA Marty Davis
Austrálie Brad Drewett
6–4, 7–6
1980 USA Peter Fleming
USA Ferdi Taygan
USA Bruce Manson
USA Brian Teacher
7–5, 6–2
1979 USA Pat Du Pré
USA Robert Lutz
USA Steve Denton
USA Mark Turpin
6–3, 6–4
1978 Austrálie Mark Edmondson
Austrálie John Marks
USA Hank Pfister
USA Brad Rowe
5–7, 7–6, 6–1
1977 Austrálie Syd Ball
Austrálie Kim Warwick
USA Marty Riessen
USA Roscoe Tanner
7–6, 6–3
1976 USA Hank Pfister
USA Butch Walts
Indie Anand Amritraj
Rumunsko Ilie Năstase
6–4, 6–2
1975 Nizozemsko Tom Okker
Austrálie Ken Rosewall
Austrálie Bob Carmichael
USA Sandy Mayer
6–3, 6–4
1974 turnaj se nekonal
1973 Austrálie Colin Dibley
Austrálie Rod Laver
USA Paul Gerken
USA Brian Gottfried
6–3, 5–7, 17–15


Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězky finalistky výsledek
2023 Čína Tchang Čchien-chuej
Čínská Tchaj-pej Cao Čch'-a-i
Gruzie Oxana Kalašnikovová
  Aljaksandra Sasnovičová
7–5, 1–6, [11–9]
2022 nehráno pro demonstrace, pandemii covidu-19 a kauzu zmizení Pcheng Šuaj
2019
2018 Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj
Japonsko Šúko Aojamová
Bělorusko Lidzija Marozavová
6–4, 6–4
2017 Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching (2)
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan (2)
Čína Lu Ťia-ťing
Čína Wang Čchiang
6–1, 6–1
2016 Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Spojené království Naomi Broadyová
Spojené království Heather Watsonová
6–3, 6–1
2015 Francie Alizé Cornetová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
Španělsko Lara Arruabarrenová
Slovinsko Andreja Klepačová
7–5, 6–4
2014 Česko Karolína Plíšková
Česko Kristýna Plíšková
Rakousko Patricia Mayr-Achleitnerová
Austrálie Arina Rodionovová
6–2, 2–6, [12–10]
2013 turnaj se nekonal
1994
1993 Německo Karin Kschwendtová
Austrálie Rachel McQuillanová
USA Debbie Grahamová
USA Marianne Witmeyerová
1–6, 7–6(7–4), 6–2
1992 turnaj se nekonal
1983
1982 USA Alycia Moultonová
USA Laura DuPontová
Jihoafrická republika Yvonne Vermaaková
Jihoafrická republika Jennifer Mundel-Reinboldová
6–2, 4–6, 7–5
1981 USA Ann Kiyomurová
USA Sharon Walsh
Spojené království Anne Hobbs
Austrálie Susan Leo
6–3, 6–4
1980 Austrálie Wendy Turnbullová
USA Sharon Walshová
Chile Silvana Urrozová
USA Penny Johnsonová
6–1, 6–2

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hong Kong Open (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. Tobacco Ad Gallery (tobaccofreekids.org):Salem [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-12-2010. 
  2. ZABLOUDIL, Luboš. Müller vyhrál finále 'veteránů' a získal druhý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-18 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. 
  3. HONG KONG OPEN TENNIS IN TOBACCO CONTROVERSY [online]. [cit. 2014-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2011. 
  4. India loses long-running ATP 250 tennis event to Hong Kong. The Times of India [online]. 2023-06-09 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. ISSN 0971-8257. (anglicky) 
  5. Hong Kong benefits from India’s misfortune with ATP Tour set to return to city. South China Morning Post [online]. 2023-06-10 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ATP Announces Return Of ATP 250 Event In Hong Kong. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-11 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Hong Kong Tennis Open Unveiled [online]. Dostupné online. 
  8. Hong Kong Tennis Open 2018 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WTA Calendar 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. NG, Eileen. Hong Kong Open postponed indefinitely as pro-democracy protests continue. Global News [online]. 2019-09-13 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ČTK. WTA končí s bojkotem turnajů v Číně. Sport.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-14. 
  12. JIRÁSEK, Ondřej. Do Číny se vrací i ženské turnaje. WTA ruší bojkot zavedený kvůli kauze Shuai Peng. TenisPortal.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]