S’-čchuan

Provincie S’-čchuan; 四川省 (Sìchuān shěng) ; སི་ཁྲོན་ཞིང་ཆེན (Si khron zhing chen)
	Přírodní rezervace Ťiou-čaj-kou v S’-čchuanu
Geografie
	; Provincie S'čchuan (červeně) v Čínské lidové republice
Hlavní město	Čcheng-tu
Status	provincie
Souřadnice	30° s. š., 103° v. d.
Rozloha	485 000 km²
Nejvyšší bod	Miňa Gangkar (7 556 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+08:00
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	80 500 000 (2011)
Hustota zalidnění	166 obyv./km²
HDP/obyv.	4 046
Jazyk	čínština, tibetština (úřední), dále Yi, Hakka a další s'čchuanské dialekty
Národnostní složení	Chanové, Tibeťané, Chuejové, Iové a další
Náboženství	buddhismus, islám (Chuejové)
Správa regionu
Stát	Čína
Nadřazený celek	Čínská lidová republika
Podřízené celky	18 městských prefektur, 3 autonomní prefektury, 1 subprovinční město
Vznik	1955
Měna	RMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	CN-SC
Telefonní předvolba	(+86)
Označení vozidel	川 Chuān, 蜀 Shǔ
Oficiální web	www.sc.gov.cn
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

S’-čchuan (česky tradičně Sečuán nebo Sečuánsko, čínsky 四川; pinyin: sìchuān; tibetsky སི་ཁྲོན་; wylie: Si khron; překlad: Čtyři řeky) je provincie v Čínské lidové republice.

Historie

Západní část dnešní provincie tvoří historické části Tibetu Kham a Amdo. Téměř shodná část území byla v době Čínské republiky považována za součást prefektury Si-kchang, ta ji ale nikdy fakticky neovládala, protože území bylo součástí Tibetského státu nebo bylo zcela nezávislé. Během Čínské občanské války mezi komunisty a nacionalisty vedly skrz provincii i cesty Dlouhého pochodu. Do roku 1997 bylo součástí provincie i město Čchung-čching, které je dnes samostatně městem pod ústřední správou na úrovni provincie.

V provincii S´čchuan bylo nalezeno mnoho druhů dinosaurů. Fosilie pravěkých obratlovců z této oblasti byly po staletí využívány v čínské tradiční medicíně a byly považovány za kosti legendárních draků.^[1]

Geografie

Provincie S’-čchuan hraničí s autonomní oblastí Tibet na západě, s provinciemi Čching-chaj na severozápadě, Kan-su na severu, Šen-si na severovýchodě, městem pod ústřední správou na úrovni provincie Čchung-čching na východě a dále provinciemi Kuej-čou na jihovýchodě a Jün-nan na jihu. Velká část provincie se nachází na Sečuánské pánvi. Pánev obklopují vysoká pohoří, zvláště na západě provincie, kde poté navazují na Tibetskou náhorní plošinu. Oblast je bohatá na zemětřesení, zemětřesení v roce 2008 je jedno z nejhorších v moderních dějinách Číny. Provincií protéká Dlouhá řeka, která zde přibírá mnoho svých přítoků – Ja-lung-ťiang, Min-ťiang, Tchuo-ťiang, Ťia-ling-ťiang a další. V provincii je víc než 1000 jezer. Přibližně polovinu rozlohy provincie zabírají autonomní prefektury – tibetské Kardze, tibeto-čchiangská Ngawa a iská Liang-šan. Tibetské Kardze patří k tibetské části zvané Kham zatímco Ngawa patří k tibetskému Amdo.

Doprava

Kvůli své nepřístupnosti byl dříve S'čchuan hůře dosažitelný. Dnes skrz provincii vedou dálnice a železnice spojující ji se zbytkem Číny. Důležitá je i vodní doprava, splavných je přes 4000 km řek. V posledních letech se v hlavním městě Čcheng-tu zprovoznilo metro.

Ekonomika

S'čchuan je silná zemědělská oblast, důležitými surovinami je rýže a obilí. Provincie je důležité středisko těžkého průmyslu, elektroniky a textilu. Také se zde vyrábí víno, které představuje až 20% celkové čínské výroby. HDP provincie za rok 2011 činilo 340 miliard USD, což je 2 545 USD na obyvatele.

Demografie

Čínským obyvatelům provincie se říká 巴蜀人 (Pa-su) nebo Sečuáňané, jejichž národ je podskupina Chanů. Pa-su tvoří 95 % obyvatel, mluví jiným dialektem čínštiny a mají vlastní kulturu a zvyky. Dále žije v provincii 14 Čínou rozpoznaných národností, mezi ně patří Iové, Tibeťané, Čchiangové a Miaové, dohromady necelých 5 milionů obyvatel. Do roku 1997, kdy bylo součást provincie i město Čchung-čching byl S'čchuan nejlidnatější provincií ČLR.

Kultura

Jazyky

Většina obyvatel východní a střední části S'čchuanu a města Čchung-čching používá tzv. sečuánštinu (四川话, Sì-chuān-huà), kterou si osvojilo i mnoho jiných národností v oblasti jako druhý jazyk. Přestože je sečuánština klasifikována jako dialekt standardní čínštiny, liší se od ní po fonologické stránce, má rozdílnou slovní zásobu a dokonce i gramatiku. Sečuánština má sama o sobě několik dalších dialektů. Podle statistik mluví šečuánštinou až 120 milionů lidí, pokud by tedy byl klasifikován jako samostatný jazyk, byl by 10.nejpoužívanější jazyk na světě. Většina z místních národností má také vlastní jazyky. Nejrozšířenější jsou dialekty tibetštiny, jazyk národa Iů a mnoho dalších.

Kuchyně

Sečuánská kuchyně je v Číně i po světě velmi známá, především díky pikantnosti a ostrosti. Hodně se používá česnek a pepř sečuánský. Další nejpoužívanější ingredience jsou zázvor, badyán, chilli papričky a mnoho dalších výrazných chutí. V S'čchuanu také vynalezli mnoho omáček, které se postupně rozšířily do celé Číny. Ze S'čchuanu také pochází celosvětově známé kung-pao, mapo tofu, „ohnivý kotlík“ (火锅; chuo-kuo; Hot pot), kořeněné kuře Laziji (辣子鸡) a mnoho dalších.

Turistika

V provincii je mnoho chráněných území a památek světového dědictví UNESCO.

Osobnosti

V blízkosti města Čcheng-tu strávil dětství čínský básník Li Po
V hlavním městě se narodil známý spisovatel 20. století Li Jao-tchang známý jako Pa Ťin
V provincii se narodil komunistický politik Teng Siao-pching

Administrativní členění

Členění provincie S’-čchuan
Mapa provincie	#	Název (čínsky)			Sídelní městský obvod	Počet obyvatel (2010)
Mapa provincie	#	český přepis	znaky	pchin-jin	Sídelní městský obvod	Počet obyvatel (2010)

	Subprovinční město
	9	Čcheng-tu	成都市	Chéngdū Shì	Čching-jang	14 047 625
	Městské prefektury
	3	Mien-jang	绵阳市	Miányáng Shì	Fu-čcheng	4 613 862
	4	Kuang-jüan	广元市	Gǔangyúan Shì	Li-čou	2 484 125
	5	Nan-čchung	南充市	Nánchōng Shì	Šun-čching	6 278 622
	6	Pa-čung	巴中市	Bāzhōng Shì	Pa-čou	3 283 771
	7	Ta-čou	达州市	Dázhōu Shì	Tchung-čchuan	5 468 092
	8	Ja-an	雅安市	Yǎ'ān Shì	Jü-čcheng	1 507 264
	10	Te-jang	德阳市	Déyáng Shì	Ťing-jang	3 615 759
	11	Suej-ning	遂宁市	Sùiníng Shì	Čchuan-šan	3 252 551
	12	Kuang-an	广安市	Guǎng'ān Shì	Kuang-an	3 205 476
	13	Mej-šan	眉山市	Méishān Shì	Tung-pcho	2 950 548
	14	C’-jang	资阳市	Zīyáng Shì	Jen-ťiang	3 665 064
	15	Le-šan	乐山市	Lèshān Shì	Š’-čung	3 235 756
	16	Nej-ťiang	内江市	Nèijiāng Shì	Š’-čung	3 702 847
	17	C’-kung	自贡市	Zìgòng Shì	C’-liou-ťing	2 678 898
	18	I-pin	宜宾市	Yíbīn Shì	Cchuej-pching	4 472 001
	19	Lu-čou	泸州市	Lúzhōu Shì	Ťiang-jang	4 218 426
	21	Pchan-č’-chua	攀枝花市	Pānzhīhūa Shì	Tung-čchü	1 214 121
	Autonomní kraje
	1	Kardze (tibetský)	甘孜藏族自治州 དཀར་མཛེས་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་	Gānzī Zàngzú Zìzhìzhōu	okres Kchang-ting	1 091 872
	2	Ngawa (tibetský a čchiangský)	阿坝藏族羌族自治州 རྔ་བ་བོད་རིགས་ཆ་བ༹ང་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་	Ābà Zàngzú Qiāngzú Zìzhìzhōu	okres Barkam	898 713
	20	Liang-šan (iský)	凉山彝族自治州	Liángshān Yízú Zìzhìzhōu	městský okres Si-čchang	4 532 809

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ཤོག་ངོས་ལོ་རྒྱུས། na tibetské Wikipedii a Sichuan na anglické Wikipedii.

↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauři nejsou draci. OSEL.cz [online]. 2. dubna 2021. Dostupné online.

Související články

Představitelé S’-čchuanu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu S'-čchuan na Wikimedia Commons

[1] SOCHA, Vladimír. Dinosauři nejsou draci. OSEL.cz [online]. 2. dubna 2021. Dostupné online.

[1]

Čínská lidová republika – 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (PRC)

Provincie	An‑chuej • Če‑ťiang • Čching‑chaj • Fu‑ťien • Chaj‑nan • Che‑nan • Che‑pej • Chej‑lung-ťiang • Chu‑nan • Chu‑pej • Jün‑nan • Kan‑su • Kuang‑tung • Kuej‑čou • Liao‑ning • S’‑čchuan • Šan‑si • Šan‑tung • Šen‑si • (Tchaj-wan)¹ • Ťiang‑si • Ťiang‑su • Ťi‑lin

Autonomní oblasti	Kuang‑si • Ning‑sia • Sin‑ťiang • Tibet • Vnitřní Mongolsko

Přímo spravovaná města (na úrovni provincie)	Čchung‑čching • Peking • Šanghaj • Tchien‑ťin

Zvláštní administrativní oblasti	Hongkong • Macao

¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá