Ngawa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tibetská a Čchiangská autonomní prefektura Ngawa
རྔ་བ་བོད་རིགས་དང་ཆང་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་
阿坝藏族羌族自治州
Location of Ngawa Prefecture within Sichuan (China).png
Geografie
Hlavní město Barkam
Souřadnice
Rozloha 83 201 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 919 987 (2013)
Hustota zalidnění 11,1 obyv./km²
Jazyk tibetština, gjälrongské dialekty, čínština
Národnostní složení Tibeťané, Číňané, Čchiangové
Náboženství tibetský buddhismus
Správa regionu
Nadřazený celek provincie S'-čchuan, ČLR
Podřízené celky 13 okresů
Vznik 1955
Měna Čínský jüan
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba +86 (0)837
Označení vozidel 川U
Oficiální web www.abazhou.gov.cn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ngawa, plným názvem Tibetská a Čchiangská autonomní prefektura Ngawa (tibetsky རྔ་བ་བོད་རིགས་ཆའང་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་, Wylie: rnga ba bod rigs cha'ang rigs rang skyong khul; čínsky znaky 阿坝藏族羌族自治州, známá taky jako Ngaba) je autonomní prefektura v provincii S’-čchuan v Čínské lidové republice. Má rozlohu 84 200 km² a její hlavní město je Barkham (འབར་ཁམས་) ležící ve stejnojmenném okrese.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ngawa tradičně spadá do tibetské části Amdo. Od roku 1953 byla součástí čínské Tibetské autonomní oblasti S’-čchuanu, v roce 1955 přejmenované na Tibetskou autonomní prefekturu Ngawa. Od roku 1987 pak má současný název.[1]

V roce 2008 se v prefektuře nacházelo epicentrum zemětřesení o síle 8,0 Richterovy stupnice.

Od roku 2009 (k 2015) se zde na protest proti čínské politice vůči Tibetu upálilo přes 50 osob, z toho více než 13 bylo mnichy v místním klášteře Kirti.[2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Prefektura se nachází na severu provincie S’-čchuan, na severu sousedí s provincií Čching-chaj a Kan-su, západně s prefekturou Kardze, jižně s prefekturou Ja-an a městem Čcheng-tu a východně s prefekturami Te-jang a Mien-jang. Nadmořská výška prefektury se pohybuje od 2500 do 4100 metrů. Prefektura je lesnatá, žije zde množství divokých a chráněných živočichů, přes 24% prefektury dnes tvoří chráněné oblasti.

V prefektuře se nachází známé krajinné oblasti Ťiou-čaj-kou, Chuang-lung a přírodní rezervace Wolong.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 zde trvale žilo 919 987 obyvatel. Z toho 57,3 % tvoří Tibeťané, 20,6 % Číňané, 18,6 % Čchiangové a 3,3 % Chuejové.

Nejpoužívanějším jazykem je tibetština, především khamské dialekty. Ve východní části prefektury se mluví gjälrongskými a čchiangskými jazyky, které jsou příbuzné s tibetštinou, ale liší se v několika ohledech (např. jsou polysyntetické). Rodilých mluvčí však poslední dobou ubývá.

rozšíření gjälrongských dialektů na území Ngawy

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 začalo operovat letiště Jiuzhai Huanglong (IATA: JZH, ICAO: ZUJZ) ležící v okrese Sung-pchan. Letiště bylo postaveno v tomtomístě především za účelem posílení turistického ruchu v regionu, leží v blízkosti oblastí Chuang-lung a Ťiou-čaj-kou. V okrese Chung-jüan bylo v roce 2014 uvedeno do provozu letiště Hongyuan (IATA: AHJ, ICAO: ZUHY).

V roce 2008 započala výstavba nového úseku železnice z města Čcheng-tu do města Lan-čou vedoucí skrz turistickou oblast Ťiou-čaj-kou.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Prefektura se skládá z 13 okresů.

Mapa # český název Název tibetsky Wylie čchiangsky Název čínsky Pchin-jin Obyvatelstvo
(odhad 2010)
Rozloha (km²)
Ngawa mcp.png
1 Barkam འབར་ཁམས་རྫོང་། 'bar khams rdzong Muerkvua 马尔康县 Mǎ'ěrkāng Xiàn 58 437 6 639
2 Wen-čchuan ལུང་དགུ་རྫོང་། lung dgu rdzong 汶川县 Wènchuān Xiàn 100 771 4 083
3 Li ལིས་རྫོང་། / བཀྲ་ཤིས་གླིང་། lis rdzong / bkra shis gling pauɕuq 理县 Lǐ Xiàn 46 556 4 318
4 Mao མའོ་རྫོང་། / མའོ་ཝུན་ /
རྟ་མང་རྫོང་།
ma'o rdzong /ma'o wun /
rta mang rdzong
ʂqini 茂县 Mào Xiàn 104 829 4 075
5 Sung-pchan ཟུང་ཆུ་རྫོང་། zung chu rdzong 松潘县 Sōngpān Xiàn 72 309 8 486
6 Ťiou-čaj-kou གཟི་རྩ་སྡེ་དགུ་རྫོང་། gzi rtsa sde dgu rdzong 九寨沟县 Jiǔzhàigōu Xiàn 81 394 5 286
7 Ťin-čchuan ཆུ་ཆེན་རྫོང་། chu chen rdzong 金川县 Jīnchuān Xiàn 65 976 5 524
8 Siao-ťin བཙན་ལྷ་རྫོང་། btsan lha rdzong 小金县 Xiǎojīn Xiàn 77 731 5 571
9 Chej-šuej ཁྲོ་ཆུ་རྫོང་། khro chu rdzong khǝtʂǝp 黑水县 Hēishuǐ Xiàn 60 704 4 154
10 Zamtang འཛམ་ཐང་རྫོང་། 'dzam thang rdzong 壤塘县 Rǎngtáng Xiàn 39 173 6 836
11 Ngawa རྔ་བ་རྫོང་། rnga ba rdzong 阿坝县 Ābà Xiàn 72 391 10 435
12 Zöge མཛོད་དགེ་རྫོང་། mdzod dge rdzong 若尔盖县 Ruò'ěrgài Xiàn 74 619 10 437
13 Chung-jüan རྐ་ཁོག་རྫོང་། / ཁྱུང་མཆུ་རྫོང་། rka khog rdzong /
khyung mchu rdzong
红原县 Hóngyuán Xiàn 43 818 8 398

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 中国阿坝州
  2. Self-immolations by Tibetans

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]