Račice (okres Rakovník)
| Račice | |
|---|---|
 Pohled na obec z druhé strany řeky | |
_CoA.png) _Flag.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Křivoklát |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°1′29″ s. š., 13°55′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 169 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,83 km²[2] |
| Katastrální území | Račice nad Berounkou |
| Nadmořská výška | 208 m n. m. |
| PSČ | 270 24 |
| Počet domů | 82 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Račice 51 270 24 Zbečno obecracice@seznam.cz |
| Starosta | Bc.Tomáš Kohout |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Račice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 599760 |
| Kód části obce | 137316 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Račice (německy Ratschitz) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, ve svahu na pravém břehu řeky Berounky necelých 17 km jihovýchodně od Rakovníka a 13 km severozápadně od Berouna. Žije zde 169[1] obyvatel. Obcí prochází železniční trať 174, spojující obě výše uvedená města.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Račice vznikly již v průběhu 14. století, první dochovaná písemná zmínka o obci se však nalézá až v urbáři z roku 1556. Prvotně byli ve vsi 4 osedlí, všichni hrnčíři, kteří měli povinnost dodávat každý týden 12 hrnců a 12 kahanců na Křivoklát, které museli sami na zádech na hrad odnést. Jeden z nich také musel pomáhat při lovu na divoká prasata. Klejt na polévání hrnců brali z olověných hor u Častonic. Ve spolek měli přiděleno 3/4 lánu dědin (67 strychů), což ze všech činilo chalupníky. Po husitských válkách se ze třech usedlých stali sedláci, čtvrtý zůstal chalupníkem. Již od vzniku obce měli obyvatelé povoleno těžit v okolních lesích palivové dříví a proutí ke stavbě polských plotů. Za to museli platit každý rok 90 vajec. (Urbář z roku 1556 uvádí jmenovitě počty: Havel 15, Jan Blín 30, Jan Vožralý 30 a Jaroš 15). Také měli právo sekat v lesích trávu na seno pro dobytek a hnát dobytek do lesa na pastvu. Za sekání trávy platil každý tři slepice ročně, za pastvu pak každý po dvou slepicích, dvou sýrech a patnácti vejcích, z toho polovina slepic, sýrů a každé třetí vejce náleželo hudlickým hajným a zbytek odváděli na Křivoklát.
Za třicetileté války dva statky zpustly a manská povinnost odvádění hrnců a kahanců byla nahrazená peněžitým platem.
Roku 1651 bylo v Račicích již 28 osedlých, z toho 19 katolíků a 9 nekatolíků. Záznamy dále uvádějí jména a majetky některých z nich: Jan Rota má 15 strychů polí a luk na 4 vozy sena. Bartoň Blín má 18 strychů polí a luk na 5 vozů sena. Jan Dvořák má 14 strychů polí a luk na 5 vozů sena. Alžběta Havlíčková má 40 strychů polí a luk na 6 vozů sena. K nim patřil také oborský hajný Blažej z lesa. Dále je uvedeno, že k Račicím patřil les do vzdálenosti 100 provazců od vesnice, ve kterém mohou obyvatelé hospodařit, ale dřevo nesmí užívat na stavbu či k prodeji bez povolení vrchnosti.
V lednu 1686 odkoupil Křivoklátské panství, pod které Račice spadaly, místodržitel království českého Arnošt Josef z Valdštejna. Ten se v průběhu mnohých soudních pří zmocnil všech svobodných dvorů, které na panství držela různá nižší šlechta a také všem obcím pobral lesy dokládaje, že v urbáři je přikázané nemají. Dostal se tak do sporu i s Račickými, jenže polovina ze 100 provazců lesa, zapsaného Račicím, již byla vykácena a přeměněna v pole. Spor se táhl až do roku 1736, kdy bylo Račicím přiznáno 50 provazců lesa v revíru oborském a 5 sáhů palivového dříví ročně. Dosud náležely Račice k rychtě zbečské, Valdštejn je přidělil k rychtě budské.
Roku 1785 byl v Račicích 1 sedlák, 2 chalupníci, a 11 domkářů. Sedlák robotoval 3 dny v týdnu s potahem, chalupníci po 3 dnech ručně, domkáři muži po 8, ženy po 4 dnech do roka.
Roku 1862 bylo právo na pastvy, sekání proutí a 5 sáhů dříví vyváženo za 1400 zlatých.
Račice vždy spadaly pod zbečenskou faru. Desátek platili faráři 1 strych a 3 věrtele žita a za letníky 16 grošů.[4]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Křivoklát
- 1868 země česká, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[7]
- 1945 země česká, správní okres Rakovník, soudní okres Křivoklát[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve vsi Račice (411 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] hostinec, kovář, 8 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
- Železnice – Územím obce vede podle Berounky železniční Trať 174 Beroun – Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1878.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Obec byla a je bez autobusové dopravní obsluhy.
- Železniční doprava – V železniční zastávce Račice nad Berounkou zastavovalo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendech 10 párů osobních vlaků.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ KOČKA, Václav. Dějiny Rakovnicka. 2. vyd. Rakovník: Agroscience s.r.o., 2009. 723 s. ISBN 978-80-85081-28-2. S. 102, 238.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1448. (česky a německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Račice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Račice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Račice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
