Doktor filozofie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z PhDr)
Skočit na: Navigace, Hledání

Doktor filozofie (philosophiae doctor, ve zkratce PhDr. psané před jménem) je akademický titul, který je udělován v oblasti humanitních, společenských (a od zrušení udělování titulu PaedDr.) i pedagogických věd na příslušných fakultách vysokých škol. Podmínkou k jeho obdržení je již získaný titul magistr (Mgr.) a složení státní rigorózní zkoušky ze příslušného vědního oboru, jejíž součástí je i zpravidla sepsání a obhajoba rigorózní práce.[1] Dnes se jedná o fakultativní zkoušku (nikoli další studium/vzdělání) zpravidla spojenou s poplatky.[2]

Hovorově se tituly získané rigorózním řízením obecně označují jako „malé doktoráty“, přičemž v překladu doktor filozofie je také původní význam zkratky Ph.D. (dnes doktor, původně zkratka z lat. philosophiae doctor), tzv. „velkého doktorátu“.[3][4] Ten je však dosahován dalším (většinou čtyřletým) studiem v doktorském studijním programu, nejedná se tedy o ekvivalenty.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doktorát filozofie bylo původně možné v Rakousku získat po absolvování tří rigorózních zkoušek, které byly pevně dány a které pokrývaly základní obory tehdejších studií na filosofických fakultách (filosofie; matematika a fyzika; všeobecné dějiny). Po Thunových školských reformách byl roku 1872 vydán nový rigorózní řád, který pro získání titulu PhDr. zavedl nutnost vypracování a obhájení disertační práce, jenž mohla být sepsána podle konkrétní fakulty německy, česky nebo také latinsky. Zároveň ovšem snížil počet zkoušek na dvě, přičemž kratší první byla opět z filosofie, ale déletrvající druhá už byla zaměřena na vědecký obor podle výběru kandidáta (dějiny a latina nebo řečtina; klasická filologie a starověké dějiny; dvojkombinace z matematiky, fyziky, chemie či jednoho z přírodovědeckých oborů – botaniky, zoologie nebo mineralogie). Taková podoba získání doktorátu, přes pozdější obměny volitelných předmětů, existovala v podstatě až do roku 1950 i v Československu, v oblasti přírodních věd byl ale udělován titul doktor přírodních věd.[5][6][7] Až do roku 1953 používali studenti filosofických fakult, kteří již složili alespoň jednu státní zkoušku, neoficiální kandidátský titul PhC. (philosophiae candidatus).

Po reformě vysokoškolského studia z roku 1950 už nebyly od roku 1953[8] akademické tituly udělovány a návrat titulu doktora filosofie tak znamenal až další zákon o vysokých školách z roku 1966. Tehdy už ale nešlo o nejvyšší akademicko-vědecké ocenění, protože již byly zavedeny po sovětském vzoru tzv. vědecké hodnosti (CSc. a DrSc.). Titul PhDr. nicméně opět nebyl automaticky udělován po absolvování vysoké školy, ale mohl být udělen pouze pokud absolvent opět obhájil písemnou práci a úspěšně složil rigorózní zkoušku ze zvoleného oboru a z jeho širšího vědního základu.[9] Nové zrušení titulu doktora filozofie znamenal rok 1990[10] a další návrat až rok 1998.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b § 46 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
  2. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 46 odst. 5, [cit. 2016-05-19]. Dostupné online.
  3. Marek Skovajsa: Velkovýroba malodoktorů v Česku, Lidové noviny, 24. října 2009.
  4. Internetová jazyková příručka: Pořadí titulů [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2016-03-18]. Dostupné online.  
  5. PETRÁŇ, Josef, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy III. Praha : Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-320-2. S. 176–178.  
  6. DURDÍK, Petr. Doktor. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1893. Dostupné online. S. 773–775.
  7. Nařízení č. 57/1872 ř. z., kterýmž se universitám království a zemí v radě říšské zastoupených vydávají nová ustanovení, jak lze nabýt doktorství na fakultách světských. Dostupné online. Později ve znění nařízení č. 56/1899 ř. z., jímž mění se rigorosní řád pro filosofické fakulty universit království a zemí na říšské radě zastoupených. Dostupné online.
  8. § 36 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, a vládní nařízení č. 60/1953 Sb., o vědeckých hodnostech a o označení absolventů vysokých škol.
  9. § 14 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.
  10. § 21 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo PhDr. ve Wikislovníku