Pavlovce nad Uhom
| Pavlovce nad Uhom | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°36′45″ s. š., 22°4′ v. d. |
| Nadmořská výška | 106 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
  Pavlovce nad Uhom | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 33,4 km² |
| Počet obyvatel | 4 620 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 138,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1327 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 056 |
| PSČ | 072 14 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | MI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavlovce nad Uhom (maďarsky Pálóc)[2] jsou obec na Slovensku v okrese Michalovce.
Polohopis
[editovat | editovat zdroj]Obec Pavlovce nad Uhom je situována ve východní části Východoslovenské nížiny, v nadmořské výšce 108 m n. m. Za Uherska byla obec součástí Užské župy a byla sídlem slúžnovského okresu. V roce 1960 došlo ke spojení vlastních Pavlovců nad Uhom a osady Ťahyňa, čímž vznikla současná podoba obce.
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Pavlovce geomorfologicky patří do celku Východoslovenská rovina a podcelků Kapušianske pláňavy, Senianska mokraď.[3] Země sestávající převážně z rovin a niv vznikla postupným zanášením jílovitými a hlinito-písčitými sedimenty, pozůstatky starých říčních ramen a meandrujících toků z období holocénu.
Geologická stavba území sestává z nivních sedimentů, splachů, pleistocenních vátých písků a písečných dun. V katastrálním území obce se nacházejí ložiska ropy, zemního plynu a slévárenských písků.
Vodstvo a klimatické poměry
[editovat | editovat zdroj]Katastr obce odvodňuje řeka Uh, pramení pod Užockým průsmykem na Ukrajině a u obce Stretavka ústí do Laborce. Blízko Pavlovců se nachází říční jezero Ortová, jehož hladina stoupá a klesá v závislosti na toku řeky. Na základě mapy z roku 1863 víme, že v minulosti se v katastrálním území obce nacházelo minimálně sedm vodních ploch, které místní nazývali jezery. Území se vyznačuje bohatstvím podzemních vod.
Východoslovenská nížina má subkontinentální klima s ročním úhrnem srážek 530 až 650 mm, se zimami nad -3 °C až -5 °C. Průměrná teplota v obci se pohybuje okolo 9 °C.[3]
Přírodní rezervace
[editovat | editovat zdroj]V katastrálním území obce je přírodní rezervace Ortov.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Po pádu Velkomoravské říše se oblast Zemplínsko-užské nížiny stala po dobu následujících téměř tisíc let součástí Uherska. Toto území bylo postupně ve třech etapách osidlováno Maďary, kteří se vmísili mezi původní slovansko-slovenské obyvatelstvo. Na příhraničních územích mladého Uherska začaly vznikat nové strážní osady strategického významu.
Podle profesora Ferdinanda Uličného Pavlovce nad Uhom vznikly usazením strážních hlídek Plavců[4] (rusky Polovci). Zajetí Plavci byli nuceni vykonávat strážní službu. Název Pavlovce resp. Plavce však obci nedali Plavci, ale slovenský obyvatelé a maďarská šlechta, následným pomaďarčením[5] a poslovenštěním v průběhu času.
Podle jiné teorie (jazykovědec Jan Stanislav) název obce vznikl od tehdy oblíbeného slovanského jména- Pavel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327 z darovací listiny krále Roberta z Anjou, kterou král potvrdil darování obce Pavlovce Petrovi zvanému Tuz.
Za zásluhy bratrů Matouše II. z Pavlovců (? -1437) a Juraje z Pavlovců (? - 10. 4. 1439, Ostřihom), členem vládnoucího rodu pánů z Pavloviec (de Palócz), se král Zikmund oběma bratrům odvděčil. V roce 1417 potvrdil jejich dědičné majetky.[6] Pavlovce se v 15. a 16. století staly centrem panství Pavlovce sestávajícího z vesnic Bežovce, Blatná Polianka, Čabraď (při Bežovce), Chyzzer (při Bajan), Kapušianske Kľačany, Iňačovce, Rebrín, Senné, Tašuľa a Záhor.[7] Peter Tuz, případně jeho synové, nechali v Pavlovcích postavit středověké rodové sídlo, které se později vyvinulo v opevněný zámeček, zmiňovaný jako "castellorum Palocz". Hradní zříceniny by se měly nacházet v západní části místního parku.[8] Později, v roce 1429, bratrem připadl majetek panství Blatný Potok (Sárospatak). Rod pánů z Pavloviec vymřel po meči pádem Antona z Pavloviec (? -29.8.1526) v bitvě u Moháče roku 1526,[9] novými pány Pavlovců se staly Dobóovci z Ruska (Dobó de Ruzska).
Uhersko se v 17. století neslo ve znamení reformace, protitureckých válek a protihabsburských povstání, které měly dopad na zdejší obyvatele v podobě zimujících armád a tvrdých daní.[10] Po změně vlastnických poměrů obec přešla do držby Mikuláše Forgáče, aby byla později, roku 1670, rozdrobena mezi několik zeměpánů, např. Juraje a Imricha Horvátovce (Horváthovci) z Pavlovců.
Po Satmárskom míru roku 1711 byli Rákocziho přívrženci nuceni pod hrozbou exilu nebo ztráty majetků přísahat věrnost panovníkovi. To byl i případ dvou zeměpánů Františka Barkóciho a Jiřího Horváta, kterým patřily usedlosti v Pavlovcích.[11]
Ťahyňa (maďarsky Tegenye) byla v letech 1920 až 1948 uváděna jako Tegeňa.[2] V roce 1958 zde byl z komárů Aedes vexans a Aedes caspius izolován virus, který byl podle místa zjištění nazván Ťahyňa ( zkratka TAHV).[12]
Kultura a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Památky
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolicky kostel sv. Jana Křtitele, jednolodní barokně-klasicistická stavba s polygonálním ukončením presbytáře a věží z roku 1793. Stojí na místě staršího středověkého kostela, který je doložen již ve 13. století. V roce 1843 prošel úpravami, byly realizovány figurální nástěnné malby s vyobrazením pavlovského kostela a ostřihomské baziliky na vítězném oblouku. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Na jižní straně je umístěna triaxiální empora s varhanami, ke které vedou točité schody. V prostoru nad sakristií se nachází oratorium, místo v minulosti vyhrazené pro patrony kostela. V pravé části vítězného oblouku se nachází dřevěný klasicistní oltář z období kolem roku 1800[13] s novodobou sochou Božského srdce a v levé se dochovala původní dřevěná klasicistní kazatelna s kónickou konzolí řečniště s baldachýnem. Fasády kostela jsou členěny lizénami a půlkruhově ukončenými okny se šambránami dekorovanými klenáky a přepásáním. Věž vyrůstá ze štítového průčelí s pilastry dekorovanými volutami. Věž má nárožní zaoblení, je lemována pilastry a ukončena korunní římsou s terčíkem s hodinami a barokní helmicí s laternou. Na průčelí jsou umístěny dvě niky se sochami Ježíše Krista a Neposkvrněného Srdce Panny Marie.
- Kaple sv. Jana Nepomuckého, neoklasicistní stavba z roku 1899. V kapli je umístěna pozdně barokní socha světce z druhé poloviny 18. století. Podle mapy Pavlovců z roku 1863 socha původně stála jižně od parku. Podoba pískovcové sochy vychází z předlohy zhotovené Janem Brokoffem původně umístěné na Karlově mostě. Vyobrazený oděv sochy sestává z kněžské rochety a biretu, protože sv. Jan Nepomucký byl generálním vikářem a tedy i knězem. Polychromovaná socha světce stojící na krychlovém podstavci drží v pravé ruce na hrudi položený kříž s korpusem a ve druhé, podél těla spuštěné ruce, palmovou větvičku.
- Anglický krajinářský park, park bývalého zámečku o rozloze 19,89 ha z poloviny 19. století. Vstup do parku je situován od centra obce. V parku se nacházejí dvě hřiště, amfiteátr s pódiem a promítací zděnou kabinou, areál speciální základní školy a chátrající areál pohostinského zařízení známý jako letní. V západní části, uprostřed močálu, se nachází násep mezi místními nazývaný Hurka. V parku lze nalézt mimo jiné i tyto druhy dřevin: dub, lípa, javor, habr, jasan, platan, jírovec, hloh, střemcha, líska, ptačí zob, moruše, bez černý, jilm, vrba a břečťan. V parku se původně nacházel zahradní pavilon. Byl situován na severní hranici parku a odděloval ho od zahradní části. Postaven byl v empírovém stylu s obdélníkovým půdorysem o rozměrech 40x14 m.
- Panská jízdárna, lidově nazývaná rajčuľňa, jednopodlažní neoklasicistní stavba na půdorysu obdélníku z konce 19. století. Fasády jízdárny jsou členěny lizénami a nárožními štíty.
- Řeckokatolický kostel Nejsvětější Trojice v části Ťahyňa, jednolodní neoklasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží z první poloviny 90. let 19. století.[14] Fasády chrámu jsou členěny pilastry a půlkruhově ukončenými okny. Věž má nárožní zaoblení, členěná je lizénami.
- Židovský hřbitov, nachází se přibližně 1,5 km jižně od obce směrem na Veľké Kapušany na vyvýšenině při lužním lese, obklopený obráběným polem. Většina náhrobků je zhotovena z pískovce. Hřbitov není udržován, je zarostlý dřevinami a není evidován jako kulturní památka. V Pavlovcích se v minulosti kromě hřbitova nacházela i židovská modlitebna a mikve.
- V obci původně stál barokně-klasicistní zámeček Barkóciovců, dvoupodlažní bloková stavba s nárožními věžemi z 18. století. Čtyři křídla a čtyři věže údajně představovaly čtyři roční období, dvanáct komínů dvanáct měsíců v roce, padesát tři místností padesát tři týdnů, tři sta šedesát pět oken a dveří tři sta šedesát pět dní v roce. Zámeček se nacházel v centru obce, přibližně 100 m jižně od kostela a 40 m západně od současné hlavní cesty. Zámeček byl po druhé světové válce po přechodu fronty značně poškozen a tak byl v padesátých letech zbourán.[13] Stavební materiál si rozebrali místní obyvatelé.
-
Bývalý barkóciovský zámeček
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavlovce nad Uhom na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ a b Pavlovce nad Uhom | farnosť | Schematizmus | Dominikánsky knižný inštitút. www.knihydominikani.sk [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Atlas krajiny České republiky, Bratislava 2002
- ↑ Uličný F., 1995, str. 329
- ↑ Uličný F., 1995, str. 174
- ↑ Uličný F., 1995, str. 97
- ↑ Maksay F., Magyarorsyág birtokviszonyai a 16. század középen, Budapešť 1990, str. 852
- ↑ Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom-Procházka historií a současností, 2006, str.193, ISBN 80-89258-01-8
- ↑ Slovenský biografický slovník IV, Martin 1990, str.388
- ↑ Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom-Procházka historií a současností, 2006, str.51, ISBN 80-89258-01-8
- ↑ Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom -Prechádzka historií a současností, 2006, str.57, ISBN 80-89258-01-8
- ↑ Jánková, Jitka: SÉROLOGICKÝ PRŮZKUM NA VIRY PŘENOSNÉ KOMÁRY , Diplomová práce magisterského studijního programu Biologie oboru Obecná biologie – směr Mikrobiologie, Masarykova univerzita, Brno 2006
- ↑ a b Archiv Památkového úřadu (APU) SR Bratislava, Pavlovce nad Uhom, Zpráva z výzkumu z dne 18.6. 1954
- ↑ Schématizmus řeckokatolického prešovského biskupství, Prešov 1994, s. 60
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlovce nad Uhom na Wikimedia Commons - Oficiální stránka obce
