Pavlovce nad Uhom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavlovce nad Uhom
Pavlovce nad Uhom
Pavlovce nad Uhom.JPG
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 106 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Pavlovce nad Uhom
Pavlovce nad Uhom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 33,4 km²
Počet obyvatel 4 597 (2017)[1]
Hustota zalidnění 137,6 obyv./km²
Správa
Vznik 1327
Oficiální web www.pavlovce.sk
Telefonní předvolba 056
PSČ 072 14
Označení vozidel MI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlovce nad Uhom jsou obec na Slovensku v okrese Michalovce.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Obec Pavlovce nad Uhom je situována ve východní části Východoslovenské nížiny, v nadmořské výšce 108 m n. m. Za Uherska byla obec součástí Užské župy a byla sídlem slúžnovského okresu. V roce 1960 došlo ke spojení vlastních Pavlovců nad Uhom a osady Ťahyňa, čímž vznikla současná podoba obce.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Pavlovce geomorfologicky patří do celku Východoslovenská rovina a podcelků Kapušianske pláňavy, Senianska mokraď[2]. Země sestávající převážně z rovin a niv vznikla postupným zanášením jílovitými a hlinito-písčitými sedimenty, pozůstatky starých říčních ramen a meandrujících toků z období holocénu.

Geologická stavba území sestává z nivních sedimentů, splachů, pleistocenních vátých písků a písečných dun. V katastrálním území obce se nacházejí ložiska ropy, zemního plynu a slévárenských písků.

Vodstvo a klimatické poměry[editovat | editovat zdroj]

Katastr obce odvodňuje řeka Uh, pramení pod Užockým průsmykem na Ukrajině a u obce Stretavka ústí do Laborce. Blízko Pavlovců se nachází říční jezero Ortová, jehož hladina stoupá a klesá v závislosti na toku řeky. Na základě mapy z roku 1863 víme, že v minulosti se v katastrálním území obce nacházelo minimálně sedm vodních ploch, které místní nazývali jezery. Území se vyznačuje bohatstvím podzemních vod.

Východoslovenská nížina má subkontinentální klima s ročním úhrnem srážek 530 až 650 mm, se zimami nad -3 ° C až -5 ° C. Průměrná teplota v obci se pohybuje okolo 9 ° C[2].

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Po pádu Velkomoravské říše se oblast Zemplínsko-užské nížiny stala po dobu následujících téměř tisíc let součástí Uherska. Toto území bylo postupně ve třech etapách osidlováno Maďary, kteří se vmísili mezi původní slovansko-slovenské obyvatelstvo. Na příhraničních územích mladého Uherska začaly vznikat nové strážní osady strategického významu.

Podle profesora Ferdinanda Uličného Pavlovce nad Uhom vznikly usazením strážních hlídek Plavců[3] (rusky Polovci). Zajetí Plavci byli nuceni vykonávat strážní službu. Název Pavlovce resp. Plavce však obci nedali Plavci, ale slovenský obyvatelé a maďarská šlechta, následným pomaďarčením[4] a poslovenštěním v průběhu času.

Podle jiné teorie (jazykovědec Jan Stanislav) název obce vznikl od tehdy oblíbeného slovanského jména- Pavel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327 z darovací listiny krále Roberta z Anjou, kterou král potvrdil darování obce Pavlovce Petrovi zvanému Tuz.

Za zásluhy bratrů Matouše II. z Pavlovců (? -1437) a Juraje z Pavlovců (? - 10. 4. 1439, Ostřihom), členem vládnoucího rodu pánů z Pavloviec (de Palócz), se král Zikmund oběma bratrům odvděčil. V roce 1417 potvrdil jejich dědičné majetky[5]. Pavlovce se v 15. a 16. století staly centrem panství Pavlovce sestávajícího z vesnic Bežovce, Blatná Polianka, Čabraď (při Bežovce), Chyzzer (při Bajan), Kapušianske Kľačany, Iňačovce, Rebrín, Senné, Tašuľa a Záhor[6]. Peter Tuz, případně jeho synové, nechali v Pavlovcích postavit středověké rodové sídlo, které se později vyvinulo v opevněný zámeček, zmiňovaný jako "castellorum Palocz". Hradní zříceniny by se měly nacházet v západní části místního parku[7]. Později, v roce 1429, bratrem připadl majetek panství Blatný Potok (Sárospatak). Rod pánů z Pavloviec vymřel po meči pádem Antona z Pavloviec (? -29.8.1526) v bitvě u Moháče roku 1526[8], novými pány Pavlovců se staly Dobóovci z Ruska (Dobó de Ruzska).

Uhersko se v 17. století neslo ve znamení reformace, protitureckých válek a protihabsburských povstání, které měly dopad na zdejší obyvatele v podobě zimujících armád a tvrdých daní[9]. Po změně vlastnických poměrů obec přešla do držby Mikuláše Forgáče, aby byla později, roku 1670, rozdrobena mezi několik zeměpánů, např. Juraje a Imricha Horvátovce (Horváthovci) z Pavlovců.

Po Satmárskom míru roku 1711 byli Rákocziho přívrženci nuceni pod hrozbou exilu nebo ztráty majetků přísahat věrnost panovníkovi. To byl i případ dvou zeměpánů Františka Barkóciho a Jiřího Horváta, kterým patřily usedlosti v Pavlovcích[10].

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Anglický krajinářský park, park bývalého zámečku o rozloze 19,89 ha z poloviny 19. století. Vstup do parku je situován od centra obce. V parku se nacházejí dvě hřiště, amfiteátr s pódiem a promítací zděnou kabinou, areál speciální základní školy a chátrající areál pohostinského zařízení známý jako letní. V západní části, uprostřed močálu, se nachází násep mezi místními nazývaný Hurka. V parku lze nalézt mimo jiné i tyto druhy dřevin: dub, lípa, javor, habr, jasan, platan, jírovec, hloh, střemcha, líska, ptačí zob, moruše, bez černý, jilm, vrba a břečťan. V parku se původně nacházel zahradní pavilon. Byl situován na severní hranici parku a odděloval ho od zahradní části. Postaven byl v empírovém stylu s obdélníkovým půdorysem o rozměrech 40x14 m.
  • Panská jízdárna, lidově nazývaná rajčuľňa, jednopodlažní neoklasicistní stavba na půdorysu obdélníku z konce 19. století. Fasády jízdárny jsou členěny lizénami a nárožními štíty.
  • Řeckokatolický kostel Nejsvětější Trojice v části Ťahyňa, jednolodní neoklasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží z první poloviny 90. let 19. století.[12] Fasády chrámu jsou členěny pilastry a půlkruhově ukončenými okny. Věž má nárožní zaoblení, členěná je lizénami.
  • Židovský hřbitov, nachází se přibližně 1,5 km jižně od obce směrem na Veľké Kapušany na vyvýšenině při lužním lese, obklopený obráběným polem. Většina náhrobků je zhotovena z pískovce. Hřbitov není udržován, je zarostlý dřevinami a není evidován jako kulturní památka. V Pavlovcích se v minulosti kromě hřbitova nacházela i židovská modlitebna a mikve.
  • V obci původně stál barokně-klasicistní zámeček Barkóciovců, dvoupodlažní bloková stavba s nárožními věžemi z 18. století. Čtyři křídla a čtyři věže údajně představovaly čtyři roční období, dvanáct komínů dvanáct měsíců v roce, padesát tři místností padesát tři týdnů, tři sta šedesát pět oken a dveří tři sta šedesát pět dní v roce. Zámeček se nacházel v centru obce, přibližně 100 m jižně od kostela a 40 m západně od současné hlavní cesty. Zámeček byl po druhé světové válce po přechodu fronty značně poškozen a tak byl v padesátých letech zbourán.[11] Stavební materiál si rozebrali místní obyvatelé.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavlovce nad Uhom na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
  2. a b Atlas krajiny České republiky, Bratislava 2002
  3. Uličný F., 1995, str. 329
  4. Uličný F., 1995, str. 174
  5. Uličný F., 1995, str. 97
  6. Maksay F., Magyarorsyág birtokviszonyai a 16. század középen, Budapešť 1990, str. 852
  7. Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom-Procházka historií a současností, 2006, str.193, ISBN 80-89258-01-8
  8. Slovenský biografický slovník IV, Martin 1990, str.388
  9. Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom-Procházka historií a současností, 2006, str.51, ISBN 80-89258-01-8
  10. Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom -Prechádzka historií a současností, 2006, str.57, ISBN 80-89258-01-8
  11. a b Archiv Památkového úřadu (APU) SR Bratislava, Pavlovce nad Uhom, Zpráva z výzkumu z dne 18.6. 1954
  12. Schématizmus řeckokatolického prešovského biskupství, Prešov 1994, s. 60

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlovce nad Uhom na Wikimedia Commons