Oborín
| Oborín | |
|---|---|
 Obecní úřad a též kulturní dům | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°32′36″ s. š., 21°53′2″ v. d. |
| Nadmořská výška | 104 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ, SEČ+1 (letní) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Košický |
| Okres | Michalovce |
| Tradiční region | Zemplín |
  Oborín | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 43,8 km² |
| Počet obyvatel | 724 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 16,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Arpád Csuri[2] |
| Vznik | 1221 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| oborin | |
| Telefonní předvolba | +421-56 |
| PSČ | 076 75 |
| Označení vozidel | MI |
| NUTS | 528633 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oborín je obec na Slovensku. Nachází se v Košickém kraji, v okrese Michalovce. Obec má rozlohu 43,78 km² a leží v nadmořské výšce 104 m. Žije zde 724[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1221.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rozhodnutím vídeňské arbitráže byl Oborín opětovně přičleněn k Maďarsku. Od 11. listopadu 1944 vedla nová státní hranice severně od vsi. Druhá světová válka rovněž zasáhla do života Oborínčanů. Muži bojovali v maďarské armádě, většinou na východní frontě. Někteří z nich se nevrátili. V listopadu 1944 přišla do obce Rudá armáda, Oborín se znovu stal součástí Československa.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Obec leží v nivě řek Latorica a Laborec, při severní hranici Chráněné krajinné oblasti Latorica.
Chráněný areál Oborínske jamy o rozloze 8,43 ha leží beze zbytku v katastru obce. Předmětem ochrany jsou rostlinná společenstva stojatých vod, marsilka čtyřlistá (Marsilea quadrifolia) – druh evropského významu a z živočichů kuňka obecná (Bombina bombina).[3]
Do katastru obce zasahuje přírodní rezervace Zatínsky luh.
Znak obce[editovat | editovat zdroj]
V zeleném štítu se doleva vzpíná stříbrný kůň se zlatou hřívou krocený stříbrným jezdcem držícím černou ohlávku.
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1960 k Oborínu patří Kucany.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Obecní zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]
Starostou obce je Arpád Csuri, k roku 2022 působí již v osmém volebním období.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Podle statistických údajů z roku 2021 žije v obci 692 obyvatel. Z nich se 375 (54,19 %) hlásí k maďarské národnosti, 260 (37,57 %) ke slovenské národnosti a 13 (1,88 %) k romské. U 41 lidí (5,92 %) se národnost nepodařilo zjistit.[4]
V roce 2021 se ze 692 obyvatel hlásilo k Reformované křesťanské církvi na Slovensku 322 věřících (46,53 %), k Římskokatolické církvi 141 (20,38 %), ke Slovenské řeckokatolické církvi 73 (10,55 %), Evangelické církvi augsburského vyznání 34 (4,91 %), k Pravoslavné církvi 10 (1,45 %) a ke Svědkům Jehovovým 3 (0,43 %). K jinému náboženství se hlásí 10 věřících (1,45 %), 47 (6,79 %) osob je bez vyznání a u 52 (7,51 %) respondentů se vyznání nepodařilo zjistit.[5]
Památky[editovat | editovat zdroj]
Kostel reformované církve je jednolodní původně gotická stavba s polygonálním závěrem s předsunutou věží ze druhé poloviny 15. století. Upraven byl v roce 1796, kdy byla přistavěna věž. Další úpravy proběhly v roce 1896. Fasády jsou členěny opěrnými pilíři a okny s lomeným obloukem. Věž má zaoblená nároží, členěná je lizénami a ukončená zvonovitou helmou s lucernou s vročením 1896. Od roku 1989 je chráněn jako kulturní památka.[6]
-
Portál
-
Kartuš nad portálem
V obci byla nalezena tzv. Oborínska venuša ze starší doby kamenné a mnohé další nálezy keramiky z doby kamenné, a též bronzové předměty z neolitu.
Pomníky[editovat | editovat zdroj]
V centru obce u kostela byl vztyčen pomník maďarského prozaika, dramaturga, publicisty a kritika László Németha.
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Alexander Rezeš (1948–2002), slovenský podnikatel, ministr dopravy, spojů a veřejných prací, svého času majitel pražské Sparty
- Gyula Popély (* 1945), slovenský historik a politik maďarské národnosti
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oborín na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
- ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Arpád Csuri je v seznamu. Dostupné online.
- ↑ Štátny zoznam osobitne chránených častí prírody SR. Heslo Chránený areál Oborínske jamy. old.uzemia.enviroportal.sk [online]. Štátna ochrana prírody SR [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ www.sodbtn.sk [online]. Statistický úřad Slovenské republiky [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ www.sodbtn.sk [online]. Statistický úřad Slovenské republiky [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Register nehnuteľných národných kultúrnych pamiatok. www.pamiatky.sk [online]. Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oborín na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (slovensky) (maďarsky) (anglicky)
