Panzerkampfwagen IV

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Panzerkampfwagen IV
Panzer IV Ausf. G v barvách Afrikakorps
Panzer IV Ausf. G v barvách Afrikakorps
Typ vozidla střední tank
Země původu Německá říše Německo
Historie
Výrobce Krupp, Vomag, Nibelungenwerk
Návrh 1936
Období výroby 1937–1945
Vyrobeno kusů ≈8,553[1]
Ve službě 1939–1945 (Německo)
1954–1967 (Sýrie)
Základní charakteristika
Posádka 5 (velitel, střelec, nabíječ, řidič, radista/obsluha kulometu)
Délka 5,89 m
Šířka 2,88 m
Výška 2,68 m
Hmotnost 23 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování čelo: 80 mm korba a 50 mm věž; boky: 30 mm (Ausf. G)
Hlavní zbraň 7,5 cm kanón KwK 37 nebo KwK 40
Sekundární zbraně 2× 7,92 mm kulomet MG 34
Pohon a pohyb
Pohon 12válcový motor Maybach HL 120 TRM
300 hp (220 kW)
Odpružení listové pružiny
Max. rychlost 42 km/h na cestě
<25 km/h v terénu
Poměr výkon/hmotnost 13 hp/t
Dojezd 200 km

Panzerkampfwagen IV (SdKfz 161, PzKpfw IV nebo Pz IV) byl německý střední tank, jehož první varianty byly vyvíjeny od roku 1933 v Německu jakožto střední tank určený k podpoře pěchoty. První prototypy vznikly na přelomu let 1935/1936, používal se po celou druhou světovou válku.

Původně byl tank Pz IV určen pro podporu útočící pěchoty, zatímco Pz III byl určen pro boj s obrněnou technikou nepřítele. U prvních variant Pz IV byl hlavní zbraní krátký 75mm kanón (7,5cm KwK 37 L/24), který ovšem nebyl zrovna ideální pro boj s obrněnou technikou protivníka. Kromě toho byl vyzbrojen dvěma kulomety. Takovouto výzbroj vykazovaly varianty Pz IV A až F1. Nasazení tanků Pz IV na východní frontě, kde se střetly s těžce opancéřovanými a lépe vyzbrojenými tanky T-34 a KV-1, ukázalo na urychlenou potřebu vyvinout tank schopný vést alespoň trochu vyrovnaný boj s těmito protivníky. Jelikož tank Pz III neumožňoval instalaci patřičně silné výzbroje a vývoj nových typů by byl zdlouhavý, zbýval pouze tank Pz IV, který byl urychleně vyzbrojen dlouhým 75mm kanonem (7,5cm KwK 40 L/43 u verzí F2 a G, 7,5cm KwK 40 L/48 u verzí H a J). Výroba prvních tanků typu F2 byla zahájena v březnu 1942. Celkem bylo do konce druhé světové války vyrobeno asi 9 000 těchto tanků, z toho něco málo přes 7 850 s dlouhým kanónem. Tanky byly používány i po druhé světové válce. Využívala je například československá armáda nebo francouzská armáda, které pak vyřazené tanky odprodaly do Sýrie, která je nasadila proti Izraeli za šestidenní války v roce 1967.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Sd.Kfz. 161 (KwK 37 L/24)[editovat | editovat zdroj]

  • Pz IV A (BW/1) – motor HL 108 TR, pancéřování 14,5 mm
  • Pz IV B (BW/2) – nový motor HL 120 TR, čelní pancéřování zvýšeno na 30 mm
  • Pz IV C (BW/3) – menší úpravy
  • Pz IV D (BW/4) – čelní pancéřování 30 mm, boční 20 mm
  • Pz IV E (BW/6) – čelní pancéřování trupu zvýšeno na 50 mm, některé stroje dostaly přídavný pancíř věže o tloušťce 20–30 mm
  • Pz IV F (BW/7) – čelní pancéřování trupu i věže 50 mm, boční 30 mm

Sd.Kfz. 161/1 (KwK 40 L/43)[editovat | editovat zdroj]

  • Pz IV F2 (BW/7) – dočasné označení pro Ausf. F s novým dlouhým kanonem s délkou hlavně 43 ráží, v červenci 1942 byly tyto tanky přejmenované na Ausf. G, první stroje měly jednokomorovou úsťovou brzdu, další již dvoukomorovou
  • Pz IV G (BW/8) – pozdější označení pro tanky s dlouhým kanonem, některé stroje měly přídavný 30mm čelní pancíř na trupu, později byly vyráběny s novým kanónem s délkou hlavně 48 ráží

Sd.Kfz. 161/2 (KwK 40 L/48)[editovat | editovat zdroj]

  • Pz IV H (BW/9) – nový kanón s delší hlavní, vyráběny s čelním 80mm pancířem trupu, přidán boční pancíř "schürzen" pro ochranu před protitankovými puškami (používané zejména na východní frontě)
  • Pz IV J (BW/10) – vyráběna od roku 1944, odstranění všech "zbytečných" prvků (např. věž se na této verzi otáčela ručně) pro snížení výrobních nákladů

Významné modifikace[editovat | editovat zdroj]

Výkonnostně a dobově srovnatelné tanky[editovat | editovat zdroj]

Dochované tanky[editovat | editovat zdroj]

V České republice se dochoval jediný tank, který je vystaven ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tank byl obnoven do podoby verze Ausf. H.

Dva tanky tohoto typu z výzbroje Československé armády se zachovaly na Slovensku v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici a na pomníku v Údolí smrti. Oba tanky přestavují typ Ausf. J z konce výroby a na obou se zachovaly poválečné československé úpravy.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Thomas L. Jentz and Hilary Louis Doyle. Panzer Tracts No.23 - Panzer Production from 1933 to 1945. [s.l.]: Panzer Tracts, 2011. S. 50–59. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]