Sd.Kfz. 7

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sd.Kfz. 7
Typ vozidla Polopás
Země původu Nacistické Německo Německo
Historie
Výrobce Krauss-Maffei, Borgward, Österreichische Saurer-Werke AG, Breda (Breda 61)
Návrh 1934
Období výroby 1938 - 1944
Vyrobeno kusů 12 187
Ve službě 1938 - 1945 (Třetí říše)
Základní charakteristika
Posádka 12
Délka 6,85 m
Šířka 2,35 m
Výška 2,62 m
Hmotnost 11,53 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 8 mm
Pohon a pohyb
Pohon Maybach HL 62 benzínový 6-válec
140 hp
Odpružení Torzní tyče
Max. rychlost 50 km/h
Poměr výkon/hmotnost 12,1 k/tunu
Dojezd 250 km na silnici, 150 km v terénu

SdKfz 7 (Sonderkraftfahrzeug 7) bylo kolopásové vojenské vozidlo používané německým Wehrmachtem a Waffen SS během druhé světové války.

Počátky vozidla SdKfz 7 lze vysledovat k roku 1934, kdy vznikl požadavek na osmitunové kolopásové vozidlo. To se poprvé objevilo v roce 1938 a bylo určeno, že bude používáno zejména jako dělostřelecký tahač pro 88mm kanón Flak a 150 mm houfnice. Vozidlo bylo určeno pro přepravu 12 osob na sedačkách. V zadní části byl uzavřený prostor pro skladování munice. Tahač mohl táhnout návěs až 8000 kg těžký, byl vybaven i navijákem.

SdKfz 7/2 s Flakem v Římě

Varianty[editovat | editovat zdroj]

  • SdKfz 7 – základní nepancéřovaný typ používaný jako tahač
  • SdKfz 7 / 1 – typ vyzbrojený 2cm protiletadlovým kanónem, do konce 1944 vyrobeno 750–800 kusů
  • SdKfz 7 / 2 – typ vyzbrojený 3,7cm Flakem, do konce ledna 1945 vyrobeno přibližně 1000 kusů
  • Breda 61 – licenčně vyráběná italská kopie, vyráběno v 1942–1944 250 kusů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]