Neubaufahrzeug

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Neubaufahrzeug
Neubaufahrzeug v Norsku, 1940
Neubaufahrzeug v Norsku, 1940
Typ vozidla těžký tank
Země původu Nacistické Německo Německo
Historie výroby
Výrobce Rheinmetall
Návrh 1933 – 1934
Období výroby 1934 – 1936
Vyrobeno kusů 5
Základní charakteristika
Posádka 6
Délka 6,6 m
Šířka 2,19 m
Výška 2,98 m
Hmotnost 23,4 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování do 20 mm
Hlavní zbraň 75 mm KwK L/24
Sekundární zbraně 37 mm KwK L/45
3x 7.92 mm MG13
Pohon a pohyb
Pohon BMW Va nebo Maybach HL 108 TR
290 hp, resp. 300 hp
Odpružení vinuté pružiny
Max. rychlost 25 km/h
Dojezd 120 km na silnici

Německý tank Neubaufahrzeug (česky: „nové vozidlo“) byl první prototyp těžkého tanku pro Wehrmacht poté, co se Adolf Hitler ujal moci. Tento těžký a pomalý vícevěžový tank se jen těžko dal použít pro taktiku Blitzkriegu (bleskové války), a proto bylo vyrobeno jen 5 kusů. Tyto stroje byly využity zejména pro propagační účely, avšak zúčastnily se bojů v Norsku v roce 1940.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Neubaufahrzeug navazoval na starší typ Großtraktor ("velký traktor"). Krycí název "traktor" byl použit, protože Versailleská smlouva zakazovala Německu výrobu obrněných vozidel. Vývoj Neubaufahrzeugu začal v roce 1933 u firmy Rheinmetall-Borsig. Firma Krupp byla pověřena konstrukcí alternativní verze věže.

V roce 1934 Rheinmetall postavil dva prototypy z měkké oceli. Oba vozy byly vyzbrojeny věží s hlavním 75 mm KwK L/24 dělem a se sekundárním 37 mm Tankkanone L/45. Věž od Rheinmetallu měla druhou zbraň umístěnou nad 75 mm dělem, kdežto věž od Kruppu měla zbraně paralelně vedle sebe. Oba vozy měly dvě sekundární věže, jednu vpředu a druhou vzadu. Byly to lehce upravené věže z Panzeru I, vyzbrojené jedním kulometem. V letech 1935 až 1936 byly u Rheinmetallu dokončeny tři další prototypy s řádným pancéřováním a věžemi od firmy Krupp.

Očekávalo se že tyto stroje budou dostatečné jako těžké tanky pro německou armádu, časem se však prokázalo že jsou tyto stroje nespolehlivé a těžko použitelné pro tuto roli. I přesto vývoj pokračoval aby německý průmysl a armáda získaly zkušenosti s výrobou a použitím těžkých tanků.

Bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]

I když tyto vozy nikdy nebyly masově vyráběny, sloužily jako propagační materiál nacistického Německa. Byly například vystavovány na Mezinárodní výstavě automobilů v Berlíně v roce 1939.

Jejich použití pro propagandu ještě vzrostlo, když Němci zaútočili na Norsko. Wehrmacht zformoval speciální tankový oddíl, který vzal opancéřované prototypy s sebou do Osla. Zde se dostaly do menších bojů se Spojenci. V blízkosti Åndalsnesu jeden z tanků uvízl v bažině a musel být zničen, později byl nahrazen prototypem z měkké oceli.

Není jasné co se s tanky stalo po skončení norské kampaně, ale válku žádný nepřežil. Podle dokumentů, ukořistěných Brity po válce bylo sešrotování zbylých vozidel nařízeno v roce 1941 a provedeno roku 1942.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]