Neubaufahrzeug

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Neubaufahrzeug
Neubaufahrzeug v Norsku, 1940
Neubaufahrzeug v Norsku, 1940
Typ vozidlatěžký tank
Země původuNěmecká říše Německo
Historie
VýrobceRheinmetall
Návrh1933 – 1934
Období výroby1934 – 1936
Vyrobeno kusů5
Základní charakteristika
Posádka6
Délka6,6 m
Šířka2,19 m
Výška2,98 m
Hmotnost23,4 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřovánído 20 mm
Hlavní zbraň75mm KwK L/24
Sekundární zbraně37mm KwK L/45
3x 7,92mm MG13
Pohon a pohyb
MotorBMW Va nebo Maybach HL 108 TR
Síla motoru290 hp, resp. 300 hp
Odpruženívinuté pružiny
Max. rychlost25 km/h
Poměr výkon/hmotnost12,3 hp/t
Dojezd120 km na silnici
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Německý tank Neubaufahrzeug (česky: „nové vozidlo“) byl první prototyp těžkého tanku pro Wehrmacht poté, co se Adolf Hitler ujal moci. Tento těžký a pomalý vícevěžový tank se jen těžko dal použít pro taktiku Blitzkriegu (bleskové války), a proto bylo vyrobeno jen 5 kusů. Tyto stroje byly využity zejména pro propagační účely, avšak zúčastnily se bojů v Norsku v roce 1940.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Neubaufahrzeug navazoval na starší typ Großtraktor („velký traktor“). Krycí název „traktor“ byl použit, protože Versailleská smlouva zakazovala Německu výrobu obrněných vozidel. Vývoj Neubaufahrzeugu začal v roce 1933 u firmy Rheinmetall-Borsig. Firma Krupp byla pověřena konstrukcí alternativní verze věže.

V roce 1934 Rheinmetall postavil dva prototypy z měkké oceli. Oba vozy byly vyzbrojeny věží s hlavním 75mm KwK L/24 dělem a se sekundárním 37mm Tankkanone L/45. Věž od Rheinmetallu měla druhou zbraň umístěnou nad 75mm dělem, kdežto věž od Kruppu měla zbraně vedle sebe. Oba vozy měly dvě sekundární věže, jednu vpředu a druhou vzadu. Byly to lehce upravené věže z Panzerkampfwagenu I, vyzbrojené jedním kulometem. V letech 1935 až 1936 byly u Rheinmetallu dokončeny tři další prototypy s řádným pancéřováním a věžemi od firmy Krupp.

Očekávalo se že tyto stroje budou dostatečné jako těžké tanky pro německou armádu, časem se však prokázalo že jsou nespolehlivé a těžko použitelné pro tuto roli. I přesto vývoj pokračoval aby německý průmysl a armáda získaly zkušenosti s výrobou a použitím těžkých tanků.

Bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]

I když tyto vozy nikdy nebyly masově vyráběny, sloužily jako propagační materiál nacistického Německa. Byly například vystavovány na Mezinárodní výstavě automobilů v Berlíně v roce 1939.

Jejich použití pro propagandu ještě vzrostlo, když Němci zaútočili na Norsko. Wehrmacht zformoval speciální tankový oddíl, který vzal opancéřované prototypy s sebou do Osla. Zde se dostaly do menších bojů se Spojenci. V blízkosti Åndalsnesu jeden z tanků uvízl v bažině a musel být zničen, později byl nahrazen prototypem z měkké oceli.

Není jasné, co se s tanky stalo po skončení norské kampaně, ale válku žádný nepřežil. Podle dokumentů, ukořistěných Brity po válce bylo sešrotování zbylých vozidel nařízeno v roce 1941 a provedeno roku 1942.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]