Sturer Emil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sturer Emil
Sturer Emil v tankovém muzeu Kubinka
Typ vozidla stíhač tanků
Země původu Nacistické Německo Německo
Historie
Návrh 1941
Období výroby 1942
Vyrobeno kusů 2
Ve službě 1942-1943
Základní charakteristika
Posádka 5
Délka 9,7 m
Šířka 3,16 m
Výška 2,7 m
Hmotnost 35 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 15 - 50 mm
Hlavní zbraň Rheinmetall PaK 40 L/61 128 mm
Sekundární zbraně MG 34
Pohon a pohyb
Pohon vodou chlazený Maybach HL116, V-6,
300 k (220 kW)
Max. rychlost 25 km/h
Poměr výkon/hmotnost 8,57 k/tunu

12.8 cm Selbstfahrlafette auf VK30.01(H) „Sturer Emil“ („Tvrdohlavý Emil“) byl experimentální německý stíhač tanků z období druhé světové války. Byl založen na podvozku Henschel VK3001 prodlouženém o jedno pojezdové kolo a vyzbrojen kanonem Rheinmetall 12,8 cm K L/61. Toto dělo mělo odměr 14° na každou stranu, náměr +10° a −15°. V bojovém prostoru vezl 15 granátů pro hlavní dělo. Sturer Emil byl vyroben ve dvou kusech (s názvem Max a Moritz) a oba sloužily na východní frontě. Jedno vozidlo bylo zničeno a druhé ukořistěno u Stalingradu v lednu 1943.

Nákres

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]