Flakpanzer 38(t)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Američtí vojáci v Normandii hrající karty před zničeným Flakpanzerem 38(t)
Samohybný protiletadlový kanón Flakpanzer 38 (t)
Základní charakteristika
Posádka 4
Délka 4,61 m
Šířka 2,13 m
Výška 2,25 m
Hmotnost 9,8 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 10 – 15 mm
Hlavní zbraň protiletadlový kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm
Pohon a pohyb
Pohon Praga EPA
147 hp
Max. rychlost 42 km/h na silnici
Dojezd 210 km

Flakpanzer 38 (t), celým názvem 2-cm-Flak 38 auf Selbstfahrlafette Panzerkampfwagen 38 (t), známý také pod přezdívkou Gepard, bylo německé samohybné protiletadlové dělo používané používané během druhé světové války. Roku 1943 se začal v německé armádě projevovat nedostatek účinných protiletadlových prostředků, proto byl přijat plán na sestrojení mobilního protiletadlového kanónu. Jako nosič byl vybrán podvozek původně československého tanku LT vz. 38, který vyráběla firma BMM (předválečná ČKD). V bojovém prostoru byl instalován na otočném podstavci rychlopalný kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm. Od listopadu 1943 do února 1944 bylo tohoto stroje vyrobeno zhruba 140 kusů.