Flakpanzer 38(t)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Flakpanzer 38(t)
Typ vozidla Samohybný protiletadlový kanón
Země původu Německá říše Německo
Historie
Období výroby 1943–1944
Vyrobeno kusů 141
Ve službě 1944–1945
Základní charakteristika
Posádka 4
Délka 4,61 m
Šířka 2,15 m
Výška 2,25 m
Hmotnost 9,8 tun
Brodivost m
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 10 - 15 mm
Hlavní zbraň 1 × 20 mm FlaK 38 L/65
1 040 střel
Pohon a pohyb
Pohon 1 × Praga AC, 6válcový benzínový motor
147 hp (110 kW)
Odpružení listové pružiny
Max. rychlost 42 km/h
Poměr výkon/hmotnost 15 hp/t
Dojezd 210 km
Američtí vojáci v Normandii hrající karty před zničeným Flakpanzerem 38(t)

Flakpanzer 38 (t), celým názvem 2-cm-Flak 38 auf Selbstfahrlafette Panzerkampfwagen 38 (t), někdy nesprávně označovaný jako Gepard, což může vést k záměně s nepříbuzným vozidlem Flakpanzer Gepard, bylo německé samohybné protiletadlové dělo používané během druhé světové války. Roku 1943 se začal v německé armádě projevovat nedostatek účinných protiletadlových prostředků, proto byl přijat plán na sestrojení mobilního protiletadlového kanónu. Jako nosič byl vybrán podvozek původně československého tanku LT vz. 38, který vyráběla firma Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG (předválečná ČKD). V bojovém prostoru byl instalován na otočném podstavci rychlopalný kanón Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm. Od listopadu 1943 do února 1944 bylo tohoto stroje vyrobeno zhruba 140 kusů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]