Kugelblitz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kugelblitz
Kugelblitz
Kugelblitz
Základní charakteristika
Posádka 5 osob (řidič, radista, velitel, střelec, nabíječ)
Délka 5,92 m
Šířka 2,95 m
Výška 2,40 m
Hmotnost 23 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 80-25mm
Hlavní zbraň 30mm MK103/38
Pohon a pohyb
Pohon Maybach HL 120 TRM 112
300 hp
Odpružení Daimler-Benz
Max. rychlost 38 km/h na silnici
Dojezd 200 km

Kugelblitz (česky: Kulový blesk) byl německý samohybný protiletadlový kanón užívaný[zdroj?] v závěru 2. světové války. Po zkonstruování jiných předešlých typů byl dán požadavek na to, aby došlo ke sníženi siluety stroje a zvýšení pasivní ochrany posádky. Výsledkem byl uzavřený stroj se zajímavým řešením kulové věže opatřené dvěma kanóny. Jeho první prototyp byl představen v závěru roku 1944, ovšem kvůli těžkostem německého zbrojního průmyslu nebylo snadné rozjet jeho sériovou výrobu. Počátkem roku 1945 bylo vyrobeno pouhých sedm kusů, jiné zdroje hovoří o pouhých čtyřech kusech.První dva prototypy byly zkompletovány v prosinci 1944 a lednu 1945, v únoru bylo dodáno prvních pět předsériových vozidel. Tyto stroje byly dodány k Panzer Flak Ersatz und Ausbildungs Abteilung. Tato jednotka zkoušela všechny typy německých protiletadlových vozidel. Ke konci války byla i ona nasazena do bojů, a tak si stroje Kugelblitz odbyly svou bojovou premiéru při obraně samotného Německa. To, že Němci nedokázali vyrobit a posléze nasadit na frontě těchto vozidel více, bylo pro stíhací bombardovací letectvo veliké štěstí. Kugelblitz dokázal zasahovat vzdušné cíle až na vzdálenost 5700 metrů. Výrobou stroje byla pověřena firma Ostbau Sagan. Uvažovalo se rovněž se zvýšením palebné síly stroje spřažením leteckého kanónu MG 151/20 ráže 20 mm. Ten měl být spřažen s pravým kanónem Flak 103/38. Později bylo rozhodnuto o spřežení obou kanónů Flak 103/38 s kanóny MG 151/20. Do konce války však již nevznikl ani prototyp tohoto stroje a celý projekt tak zůstal pouze na papíře.