Panzerjäger I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Panzerjäger I
Typ vozidla stíhač tanků
Země původu Nacistické Německo Německo
Historie výroby
Návrh 1939–40
Období výroby 1940–41
Vyrobeno kusů 202
Ve službě 1940–43
Základní charakteristika
Posádka 3 muži
Délka 4,42 m
Šířka 1,85 m
Výška 2,25 m
Hmotnost 6,4 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 13 mm, nástavba 14,5 mm
Hlavní zbraň 4,7cm Pak 38(t)
Pohon a pohyb
Pohon Maybach NL 38 TR
100 hp
Odpružení listové pružiny
Max. rychlost 42 km/h
Poměr výkon/hmotnost 15,6 hp/t
Dojezd 140 km

Panzerjäger I byl německý stíhač tanků zkonstruovaný závody Alkett Berlín s využitím podvozku lehkého tanku Panzerkampfwagen I Ausf. B. Za jeho hlavní výzbroj byl vybrán československý protitankový kanón Škoda A-5, zavedený do výzbroje československé armády jako KPÚV vz. 38 a Němci označovaný jako 4,7 cm Pak 38(t) či 4,7 cm PaK(t).[1] Výroba byla zahájena v březnu 1940 a celkem bylo vyrobeno 202 strojů.[1] Byly nasazeny při vpádu do Francie, na africkém bojišti a při operaci Barbarossa. Poslední stroje byly staženy z bojových operací po roce 1942.[2]

Výzbroj stíhače tanků Panzerjäger I

Panzerjäger I představoval improvizovanou konstrukci, která měla využít stroje Panzer I, které již přestávaly být v boji použitelné. Šlo o efektivní zbraň pro boj s tančíky a lehkými tanky, ovšem proti kvalitním středním tankům se už prosazoval hůře. Jakožto první z řady improvizací a nouzových přestaveb trpěl Panzerjäger I řadou nedostatků a nedokonalostí – vysokou siluetou, absencí efektivní protipěchotní výzbroje či nedostatečnou ochranou posádky.[2].Tyto stíhače tanků neměli moc velkou šanci na úspěch v bojích proti ostatním tankům té doby.

Původní variantou označení vozidla je SFL mit der 4,7 cm PaK(t)[1], oficiální název zní 4,7 cm PaK(t) (Sf) auf Panzerkampfwagen I Ausf. B ohne Turm, běžně se však užívá jednodušší Panzejäger I.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c JANOUŠEK, Jiří. Kanóny proti útočné vozbě vz. 34, vz. 37, vz. 38. Válka REVUE Speciál – Legendární československé zbraně. 2012, s. 96-98. ISSN 1804-0772.  
  2. a b c Panzerjäger I [online]. www.panzernet.net, © 2002–2012, [cit. 2013-05-24]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]