Sturmpanzer IV Brummbär

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Brummbär
Typ vozidlasamohybná houfnice
Země původuNěmecká říše Německo
Historie
VýrobceArsenal Vídeň (Serie I–III)
Deutsche Eisenwerke (Serie IV)
Návrh1942–43 (Alkett)
Období výroby1943–45
Vyrobeno kusů306
Základní charakteristika
Posádka5 osob
Délka5,93 m
Šířka2,88 m
Výška2,52 m
Hmotnost28,2 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování20 - 100 mm
Hlavní zbraňhoufnice StuH 43, později StuH 43/1L/12 ráže 150 mm
Sekundární zbraněprvních 20 kusů ne, další 1 - 2 kulomety MG 34 ráže 7,92 mm
Pohon a pohyb
PohonMaybach HL 120 TRM
296 k (220 kW)
Odpruženílistová pružina
Max. rychlost40 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost10,64 PS/tunu
Dojezd210 km

Brummbär SdKfz 166 bylo německé útočné dělo užívané za druhé světové války. Vzniklo dle požadavku na samohybné dělo, které by bylo chráněno před nepřátelskou palbou a schopno operování přímo na bojišti. Počátky vývoje spadají do roku 1942 a zajímal se o ně i samotný Adolf Hitler. Na podvozku tanku Panzer IV byla instalována nástavba z pancéřových desek, přičemž síla pancíře činila 20 až 100 mm. V nástavbě byla zabudována houfnice StuH 43 ráže 150 mm, která měla krátkou 180centimetrovou hlaveň. Maximální dostřel činil 4300 metrů, zásoba vezené munice byla 38 nábojů. První stroje neměly žádnou zbraň proti pěchotě, osádka se mohla chránit pouze svými osobními zbraněmi, když střílela z průzorů. V létě roku 1943 byl stroj modernizován. Došlo k instalaci lehčí houfnice StuH 43/1 L/12, Brummbär byl osazen kulometem MG 34, byly provedeny další změny. Velká část obrněnců ještě měla představné boční pancéřování, tzv. Schürzen (zástěry). Do roku 1945 bylo vyrobeno celkem 306 kusů tohoto stroje.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]