Ostwind

Ostwind
Model Ostwindu
Typ vozidla	samohybný protiletadlový kanón
Země původu	Německo
Historie
Návrh	1944
Období výroby	1944-1945
Vyrobeno kusů	43
Ve službě	1944-1945
Základní charakteristika
Posádka	5 osob
Délka	5,92 m
Šířka	2,95 m
Výška	2,75 m
Hmotnost	25 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	10 - 80 mm mm
Hlavní zbraň	1 × 3,7 cm FlaK 43 L/89
Sekundární zbraně	kulomet MG 34
Pohon a pohyb
Motor	Maybach HL 120 TRM
Výkon	272 hp
Odpružení	listové pružiny
Max. rychlost	38 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost	12,5 hp/t
Dojezd	210 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostwind byl jednou z modifikací protiletadlového kanónu Flakpanzer IV, který byl postaven na podvozku německého tanku Panzer IV. Stroj dostal označení „3,7cm Flak 43 auf Sfl PzKpfw IV“, jeho další jméno Ostwind znamená „východní vítr“.

Vývoj

Vývoj tanku Ostwind začal v roce 1944 a v březnu byl dokončen prototyp. Stroj byl podroben důkladným testům a jeho sériová výroba začala v prosinci roku 1944. Na rozdíl od sesterského tanku Wirbelwind měl Ostwind novou šestihrannou věž s jedním kanónem ráže 37mm. Do března 1945 vzniklo 43 kusů.

Bojové nasazení

První Ostwindy stihly zasáhnout ještě do bitvy v Ardenách. Zde jimi disponovala 3. SS Panzer Division Totenkopf a 5. SS Panzer Division Wiking. Ostatní stroje byly většinou nasazeny rovněž na západní frontě.

Ostwind II

Na konci války byl postaven prototyp tanku Ostwind II, který disponoval dvěma kanóny Flak-zwiling44 ráže 37mm.

Tento stroj měl dvojnásobnou kadenci oproti Ostwindu I a tím pádem mnohem větší palebnou sílu. Kvůli kapitulaci Německa 8. května už však nemohl být zaveden.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostwind na Wikimedia Commons