Malešov
| Malešov | |
|---|---|
 Malešov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Kutná Hora |
| Obec s rozšířenou působností | Kutná Hora (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′40″ s. š., 15°13′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 030 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,28 km²[2] |
| Nadmořská výška | 330 m n. m. |
| PSČ | 285 41 |
| Počet domů | 413 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Malešov 45 285 41 Malešov malesov@malesov-kh.cz |
| Starosta | František Bláha |
| Oficiální web: www | |
  Malešov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534188 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městys Malešov (německy Maleschau) se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, asi šest kilometrů jihozápadně od Kutné Hory. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Historické jádro městysu je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Městys leží na regionální železniční trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Součástí městysu jsou také vesnice Albrechtice, Maxovna, Polánka a Týniště.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název městyse je odvozen z osobního jména Maleš ve významu Malešův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Maladscowe (1303), de Malessowa (1318), de Maleschow (1341), in Malessowie (1391), in Malessow (1408), na Malešově (1615).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1303.[5] Dne 7. června 1424 v bitvě u Malešova porazil Jan Žižka spojená vojska umírněné Svatohavelské koalice a pražských husitů.[6] Bitvu dnes připomíná pamětní deska před bývalým mlýnem Dubina a pamětní kámen vedle silnice u rybníka Prosík (u modré turistické značky).
V letech 1966–1970 byla vybudována vodní nádrž Vrchlice, jejíž vody zatopily část katastru obce. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]
Roku 1950 byla k Malešovu připojena obec Polánka.[8] Od 1. ledna 2000 k obci přísluší Albrechtice.[9]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[10]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
- 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[12]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městysi Malešov (přísl. Maxovna, 1200 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] lékař, autodoprava, biograf Sokol, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie v Maxovně, elektrotechnický závod, 2 holiči, 5 hostinců, kapelník, 2 koláři, 2 kováři, 2 krejčí, výroba lihovin, malíř, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, 4 pekaři, pila, stáčírna lahvového piva, pivovar, pohodný, 2 pokrývači, porodní asistentka, továrna na prádlo, 17 rolníků, 2 řezníci, 6 obchodů se smíšeným zbožím, soustružník, spořitelní a záložní spolek v Malešově, studnař, 3 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, 6 truhlářů, velkostatek, zámečník, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami.
Ve vsi Polánka (118 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] družstvo pro rozvod elektrické energie v Polánce, hostinec, obuvník, rolník, trafika.
V obci Týniště (přísl. Bykáň, 256 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Malešova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[17] družstvo pro rozvod elektrické energie v Bykáni, družstvo pro rozvod elektrické energie v Týništi, 3 hostince, kolář, 3 kováři, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
Dominantou městečka je tvrz Malešov doložená roku 1359.[6] V jejím sousedství se nachází hospodářský dvůr, jehož severní stranu uzavírá malešovský zámek postavený nejspíše Šporky koncem sedmnáctého století.[18] Koncem října 2018 bylo v zámku otevřeno za přítomnosti amerického velvyslance Stephena B. Kinga Muzeum Malešov. Velvyslanec zároveň odhalil pamětní desku česko-americkému politikovi, novináři a lingvistovi, malešovskému rodáku Karlu Jonášovi. Muzeum přibližuje historii městysu, místní tvrze, bitvu u Malešova 1424, židovskou komunitu, historii dolování, pivovarnictví či vodní nádrž Vrchlici. Vedle Národního muzea je to další muzeum, kde lze zhlédnout kostru velryby.[19]
Další pamětihodnosti:
- kostel svatého Václava
- židovský hřbitov
- socha svaté Barbory
- sousoší svatého Antonína, svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
- přírodní památka Na černé rudě
- zatopená ves Stará Lhota, nyní součást vodní nádrže Vrchlice
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karel Jonáš (1840 Malešov – 1896 Krefeld) – česko-americký politik, novinář a lingvista
- Karel Hugo (Charles Hugh) Breuer (1866 Malešov - 1946 San José, Kalifornie) - česko-americký lékař, spisovatel, novinář a překladatel, otec česko-amerického spisovatele Milese Johna (Miloslava Jana) Breuera (1889-1945)
- Hugo Meisl (1881 Malešov — 1937, Vídeň) – rakouský fotbalový funkcionář
- Josef Staněk (1920 Malešov – 2012) – český dirigent, hudební skladatel a pedagog
- Václav Jan Staněk (1907 Miskovice – [1983 Praha) – vědecký pracovník, prožil studentská léta v Malešově, bratr Josefa Staňka
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Malešov – Čáslav – Ronov nad Doubravou.
- Železnice – Městysem vede železniční trať 235 Kutná Hora – Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území městyse leží železniční stanice Malešov a železniční zastávka Týniště.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky z Kutné Hory do Sázavy, Uhlířských Janovic, Zbraslavic a Zbýšova (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
- Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Malešov, s. 11.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 294. Dále jen Šimek (1989).
- ↑ a b Šimek (1989), s. 295.
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl II. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 791. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1084. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1749. (česky a německy)
- ↑ Šimek (1989), s. 297.
- ↑ HAVLÍČEK, Vladimír. Malešovská velryba. NaCestu. Roč. 4, čís. 4, s. 6–9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Malešov na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Malešov na Wikimedia Commons
Malešov ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Malešov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
