Liška džunglová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLiška džunglová
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď psovití (Canidae)
Rod liška (Vulpes)
Binomické jméno
Vulpes bengalensis
Shaw, 1800
Rozšíření lišky džunglové
Rozšíření lišky džunglové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liška džunglová či liška šedorudá (Vulpes bengalensis) je drobná šelma z čeledi psovitých (Canidae), která obývá úzěmí Indického subkontinentu od Himalajského úpatí a Terai po Nepál přes jižní Indii a jižní a východní Pákistán až po východní Indii a jihovýchodní Bangladéš.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Liška džunglová je poměrně malá liška s podlouhlým čenichem, dlouhýma a špičatýma ušima a s huňatým ohonem, kteří tvoří ca. 50 až 60 % z celkové délky hlavy a těla. Srst na hřbetě má barvu šedou, na břiše je srst světlejší; nohy mají nahnědlou nebo červenavě hnědou barvu. Její huňatý ocas je převážně na konci černý. Uši jsou tmavě hnědé s černými okraji. V průběhu staletí se u lišek džunglových vyvinulo několik desítek nezvyklých barevných variant od zlaté až po krémovou, ale obecně stále platí, že je základní zbarvení šedé až světle hnědé.

  • délka těla bez ocasu: ca. 45-60 cm
  • délka ocasu: 25-35 cm
  • výška v kohoutku: ca. 25 cm
  • hmotnost: ca. 2-3 kg

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Lišky gžunglové jsou aktivní hlavně večer, v regionech s příznivějším klimatem jsou příznivé i za dne. Žije v stálých párech, ale loví většinou po jednom. Většinu času tráví ve svých norách, které mohou být jak tzv. jednoduché, tak složité, které mohou být dlouhé i několik metrů. Nora je pro tyto lišky důležitou součástí života - většinou v ni konzumují potravu, přespávají zde, je to spolehlivá ochrana před větším nebezpečím a vychovávají zde i svá mláďata.

Jejich potravou se nejčastěji stávají malí hlodavci, nejrůznější plazi, ale i krabi, termiti, hmyz, mladí ptáci, ale neodolá ani rostlinné potravě nebo ovoci.

O rozmnožování těchto šelem není příliš mnoho známo. Víme však, že březost trvá 53 dní a samice rodí nejčastěji 2-4 mláďata.

Stále se loví pro kůži a pro maso. V některých případech jsou dokonce některé části jeho těla užívané v tradiční medicíně a v určitých oblastech je tato šelma dokonce posvátná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]