Vlček etiopský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVlček etiopský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďpsovité (Canidae)
RodCanis
Binomické jméno
Canis simensis
Ruppel, 1840
Rozšíření vlčka
Rozšíření vlčka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlček etiopský (Canis simensis nebo Simenia simensis) je velmi vzácná psovitá šelma, která žije pouze v Etiopii.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tento nesmírně zajímavý vlček není poddruh vlka, ale jeho příbuzným, ačkoliv ještě donedávna se věřilo, že jde o druh lišky a to především díky jeho zvláštní stavbě těla a typicky liščím znakům jako jsou dlouhé uši, čenich a nohy, silný huňatý ocas a především hnědo rezaté zbarvení s kombinací bílých a černých skvrn na ocase a břichu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o jednu z menších psovitých šelem. V dospělosti dosahuje v kohoutku velikosti pouhých 60 centimetrů a hmotnost samců je maximálně 18 kilogramů. U samic platí stejné měřítko rozdílu mezi psy a fenami jako u všech psovitých šelem. Velikostí i hmotností je mnohem drobnější.

Jedním z důvodů je samozřejmě prostředí, ve kterém se vyvíjel a jehož drsné podmínky z něj učinily lehkého a vytrvalého lovce, schopného skrývat se v nízkých keřích a obratně se pohybovat na skalnatém povrchu.

Existuje hned několik pojmenování pro toto podivné stvoření: pro svou podobnost s liškou byl dlouho označován jako liška habešská, domorodci jej nazývají ky kebero, což znamená červený šakal.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

I přesto, že není nikterak významným zástupcem psovitých šelem, je výjimečný hned v několika bodech: vyskytuje se pouze ve dvou velmi malých oblastech Afriky - přesněji Etiopie, jak název napovídá. Sem se dostal již na konci poslední doby ledové z oblastí západní Evropy a dnešního Ruska. Žije na horských pustinách v nadmořské výšce až 4 000 m.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Vlčci se specializovali na lov hlodavců, především hlodounů, jež tvoří základ jejich potravy, a myší, dále zajícovců a mláďat větších savců. Také patří mezi mrchožrouty. Tento stav věcí se však drasticky mění díky činnosti člověka, jehož stáda dobytka spásají a ničí prostředí, ve kterém se zdržuje přirozená kořist vlčka. Jeho další výjimečnou vlastností, která však napomáhá vyhubení, je fakt, že vlček etiopský nemá přirozený strach z lidí, a tak se stává snadným terčem. Dnešní populace je odhadována na pouhých 500 - 600 jedinců a řadí se tak mezi ohrožené druhy.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Co se týče jejich společenského života, i tady existuje velká zvláštnost. Vlček etiopský je ve dne lovec samotář a po setmění se instinktivně sdružuje do smeček o maximálně sedmi jedincích, aby si zajistil bezpečí.

Páří se na přelomu podzimu a zimy. Vrh čítá přibližně sedm vlčků, jejichž rodiči může být pouze alfa-pár (vůdci smečky - samec s družkou) a jejich výchova začíná v norách a za přítomnosti členů smečky, což jsou již shodné znaky s ostatními psovitými.

Vlček ve svém typickém životním prostředí

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Vlčky ohrožují ničení životního prostředí, choroby a pronásledování ze strany lidí. Organizace na ochranu přírody mají proti tradičním zvykům etiopských obyvatel malou šanci na zlepšení situace, ale doufají, že cílenými ochrannými prostředky a sledováním jednotlivých smeček dospějí alespoň ke stagnaci přežívajících kusů a zajištění jejich klidného rozmnožování.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.2. 4. září 2021. Dostupné online. [cit. 2021-10-05]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]