Vlček etiopský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxVlček etiopský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Ohrožený druh
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Čeleď psovité (Canidae)
Rod Canis
Binomické jméno
Canis simensis
Ruppel, 1840
Rozšíření vlčka
Rozšíření vlčka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlček etiopský (Canis simensis nebo Simenia simensis) je velmi vzácná psovitá šelma, která žije pouze v Etiopii.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tento nesmírně zajímavý vlček není poddruh vlka, ale jeho příbuzným, ačkoliv ještě donedávna se věřilo, že jde o druh lišky a to především díky jeho zvláštní stavbě těla a typicky liščím znakům jako jsou dlouhé uši, čenich a nohy, silný huňatý ocas a především hnědo rezaté zbarvení s kombinací bílých a černých skvrn na ocase a břichu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jde o jednu z menších psovitých šelem. V dospělosti dosahuje v kohoutku velikosti pouhých 60 centimetrů a hmotnost samců je maximálně 18 kilogramů. U samic platí stejné měřítko rozdílu mezi psy a fenami jako u všech psovitých šelem. Velikostí i hmotností je mnohem drobnější.

Jedním z důvodů je samozřejmě prostředí, ve kterém se vyvíjel a jehož drsné podmínky z něj učinily lehkého a vytrvalého lovce, schopného skrývat se v nízkých keřích a obratně se pohybovat na skalnatém povrchu.

Existuje hned několik pojmenování pro toto podivné stvoření: pro svou podobnost s liškou byl dlouho označován jako liška habešská, domorodci jej nazývají ky kebero, což znamená červený šakal.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

I přesto, že není nikterak významným zástupcem psovitých šelem, je výjimečný hned v několika bodech: vyskytuje se pouze ve dvou velmi malých oblastech Afriky - přesněji Etiopie, jak název napovídá. Sem se dostal již na konci poslední doby ledové z oblastí západní Evropy a dnešního Ruska. Žijí na horských pustinách v nadmořské výšce až 4.000 m n. m.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Vlčci se specializovali na lov velkých hlodavců, mláďat větších savců a také patří mezi mrchožrouty, čímž stejně jako jiní psovití funguje v tamějším ekosystému jako strážce rovnováhy a „eliminátor“ slabých jedinců, kteří by beztak uhynuli. Tento přirozený stav věcí se však drasticky mění díky činnosti člověka, jehož stáda dobytka spásají a ničí prostředí, ve kterém se zdržuje přirozená kořist vlčka. Jeho další výjimečnou vlastností, která však napomáhá vyhubení je fakt, že vlček etiopský nemá přirozený strach z lidí, a tak se stává snadným terčem. Dnešní populace je odhadována na pouhých 500 - 600 jedinců a řadí se tak mezi ohrožené druhy.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Co se týče jejich společenského života, i tady existuje velká zvláštnost. Vlček etiopský je ve dne lovec samotář a po setmění se instinktivně sdružuje do smeček o maximálně sedmi jedincích, aby si zajistil bezpečí.

Páří se na přelomu podzimu a zimy. Vrh čítá přibližně sedm štěňat, jejichž rodiči může být pouze alfa-pár (vůdci smečky - samec s družkou) a jejich výchova začíná v norách a za přítomnosti členů smečky, což jsou již shodné znaky s ostatními psovitými.

Vlček ve svém typickém životním prostředí

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Vlčky ohrožují ničení životního prostředí, choroby a pronásledování ze strany lidí. Organizace na ochranu přírody mají proti tradičním zvykům etiopských obyvatel malou šanci na zlepšení situace, ale doufají, že cílenými ochrannými prostředky a sledováním jednotlivých smeček dospějí alespoň ke stagnaci přežívajících kusů a zajištění jejich klidného rozmnožování.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-23]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]