Kostel svatého Tomáše (Brno)
| Kostel svatého Tomáše v Brně | |
 Průčelí kostela z Joštovy ulice | |
| Místo | |
|---|---|
| Stát |
 Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Souřadnice | 49°11′52,59″ s. š., 16°36′27,16″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Farnost | Brno–sv. Tomáš |
| Užívání | pravidelně |
| Současný majitel | Augustiniáni obutí a Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše, Brno |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 14. století, barokizace |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Moravské náměstí, 602 00 Brno-město |
| Ulice | Moravské náměstí |
| Oficiální web | Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše v Brně |
| Kód památky | 28835/7-43 (PkMISSezObr) (součást památky Bývalý augustiniánský klášter) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Tomáše apoštola, původně kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola, je barokní farní kostel, původně gotický klášterní kostel augustiniánů. Nachází se v brněnské městské části Brno-střed na jihu Moravského náměstí v katastrálním území Město Brno.
Dějiny kostela[editovat | editovat zdroj]
Počátky chrámu sahají do 14. století, kdy jej Jan Jindřich založil společně s augustiniánským klášterem. Samotný kostel byl v průběhu staletí mnohokrát opravován a přestavován, jeho současná barokní podoba pochází ze 17. století. Jde o farní kostel farnosti Brno u kostela sv. Tomáše.
Stavba kostela[editovat | editovat zdroj]
Augustiniánský klášter s kostelem na tehdejším brněnském předměstí založil 2. února 1350 moravský markrabě Jan Jindřich, který si zároveň přál zde umístit rodové pohřebiště. Ke stavbě byla přizvána parléřovská huť z Prahy, která se ale na jeho dokončení ve třetí čtvrtině 14. století už však nepodílela. Během husitských válek byl areál poškozen a nepovedlo se ho kompletně opravit ani do švédského obléhání Brna v roce 1645. Od roku 1661 probíhala stavební obnova kostela v duchu barokního tvarosloví pod vedením Jana Křtitele Erny. Gotický půdorys kostela byl rozšířen barokním trojlodím s vestavěnými mělkými kaplemi. Monumentální západní průčelí bylo ozdobeno sochami světců od Jana van der Furtha.
V průběhu let 1732–1752 byl zásadně přestavěn starý konvent a prelatura, na jejichž vybudování se podíleli Mořic Grimm a jeho syn František Antonín. Portál prelatury je osazen sochami markraběte Jana Jindřicha a jeho syna Jošta jako římského krále od Josefa Leonarda Webera. Mořic Grimm zároveň v letech 1749–1752 barokizoval presbytář kostela.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář s obrazem Zjevení Krista apoštolům od rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche navrhl a sochařskou výzdobu provedl v letech 1762-1764 Josef Winterhalder st. společně s Jakubem Scherzem. Scherz je také autorem dvou bočních oltářů v presbytáři s obrazy Tadeáše Rottera. Ostatní převážně černo-zlaté boční oltáře pocházejí z konce 17. století a podíleli se na nich sochaři Ferdinand Pfaundler, Baltasar Frobel a Jan van der Furth. Martin Antonín Lublinský namaloval obraz na oltáři Anděla Strážného a obraz sv. Augustina, který je kopií obrazu Petra P. Rubense z kostela sv. Tomáše v Praze na Malé Straně. Pražský malíř Jan Jiří Heinsch dodal titulní obraz na oltář sv. Starosty.
Varhanní skříň byla objednána v dílně Antonína Rigy, kazatelna je dílem F. Pfaundlera s obrazy připisovanými Janu Křtitelu Spiessovi.
V boční kapli zasvěcené Panně Marii Bolestné je umístěna cenná gotická kamenná Pieta horizontálního typu, jejíž autorství je připisováno Jindřichu Parléřovi, který pracoval jako kameník a stavitel ve službách markraběte Jošta. V čele levé lodi stojí barokní oltář s gotickým krucifixem s anděly od Jana J. Schaubergera. Tento oltář kryje původní vstup do Mariánské kaple, kde byla do zrušení kláštera uchovávána na stříbrném oltáři ikona Panny Marie Svatotomské. Dnes se nachází v bazilice na Starém Brně. V hrobce umístěné před hlavním oltářem jsou uloženy ostatky markraběte Jošta.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANETSCHEK, Clemens d'Elpidio. Das Augustiner-Eremitenstift S. Thomas in Brünn mit steter Bezugname auf die Klöster desselben Ordens in Mähren. Svazek Erster Band. Brünn: Die päpstliche Benedictiner-Buchdruckerei in Brünn, 1898. 347 s. (německy)
- WOLNÝ, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und handschriften. Svazek 1. Band. 2. Abtheilung Brünner Diöcese. Brünn: Komission der Ritsch und Grosseschen Buchhandlung, 1856. 470 s. Dostupné online. Kapitola 4. Vorstadtpsarre zum hl. Thomas (fára v sv. Tomáše), s. 114-136.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha: Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.
- Dějiny Brna 7. Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Příprava vydání KROUPA Jiří. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2015. 885 s. ISBN 9788086736464. Kapitola Kláštery ve městě II. (severní část), s. 141–166.
