Kostel svatého Tomáše (Brno)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Tomáše v Brně
Průčelí kostela z Joštovy ulice
Průčelí kostela z Joštovy ulice
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Brno
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Náboženství křesťanství
Užívání pravidelně
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Výstavba 14. století, barokizace
Specifikace
Odkazy
Adresa Moravské náměstí, 602 00 Brno-město
Oficiální web Římskokatolická farnost u kostela sv. Tomáše v Brně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Kostel svatého Tomáše apoštola, původně kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola, je barokní farní kostel, původně gotický klášterní kostel augustiniánů. Nachází se v brněnské městské části Brno-střed na jihu Moravského náměstíkatastrálním území Město Brno.

Dějiny kostela[editovat | editovat zdroj]

Počátky chrámu sahají do 14. století, kdy jej Jan Jindřich založil společně s augustiniánským klášterem. Samotný kostel byl v průběhu staletí mnohokrát opravován a přestavován, jeho současná barokní podoba pochází ze 17. století. Jde o farní kostel farnosti Brno u kostela sv. Tomáše.

Stavba kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel v roce 1842 (vpravo Místodržitelský palác)
Kostel svatého Tomáše, vpravo barokní Místodržitelský palác

Augustiniánský klášter s kostelem na tehdejším brněnském předměstí založil 2. února 1350 moravský markrabě Jan Jindřich, který si zároveň přál zde umístit rodové pohřebiště. Ke stavbě byla přizvána parléřovská huť z Prahy, která se ale na jeho dokončení ve třetí čtvrtině 14. století už však nepodílela. Během husitských válek byl areál poškozen a nepovedlo se ho kompletně opravit ani do švédského obléhání Brna v roce 1645. Od roku 1661 začala probíhala stavební obnova kostela v duchu barokního tvarosloví pod vedením Jana Křtitele Erny. Gotický půdorys kostela byl rozšířen barokním trojlodím s vestavěnými mělkými kaplemi. Monumentální západní průčelí bylo ozdobeno sochami světců od Jana van der Furtha.

V průběhu let 1732–1752 byl zásadně přestavěn starý konvent a prelatura, na jejichž vybudování se podíleli Mořic Grimm a jeho syn František Antonín. Portál prelatury je osazen sochami markraběte Jana Jindřicha a jeho syna Jošta jako římského krále od Josefa Leonarda Webera. Mořic Grimm zároveň v letech 1749–1752 barokizoval presbytář kostela.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Obraz Panny Marie svatotomské

Hlavní oltář s obrazem Zjevení Krista apoštolům od rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche navrhl a sochařskou výzdobu provedl v letech 1762-1764 Josef Winterhalder st. společně s Jakubem Scherzem. Scherz je také autorem dvou bočních oltářů v presbytáři s obrazy Tadeáše Rottera. Ostatní převážně černozlaté boční oltáře pocházejí z konce 17. století a podíleli se na nich sochaři Ferdinand Pfaundler, Baltasar Frobel a Jan van der Furth. Martin Antonín Lublinský namaloval obraz na oltáři Anděla Strážného a obraz sv. Augustina, který je kopií obrazu Petra P. Rubensekostela sv. TomášePraze na Malé Straně. Pražský malíř Jan Jiří Heinsch dodal titulní obraz na oltář sv. Starosty.

Varhanní skříň byla objednána v dílně Antonína Rigy, kazatelna je dílem F. Pfaundlera s obrazy připisovanými Janu Křtitelu Spiessovi.

V boční kapli zasvěcené Panně Marii Bolestné je umístěna cenná gotická kamenná Pieta horizontálního typu, jejíž autorství je připisováno Jindřichu Parléři, který pracoval jako kameník a stavitel ve službách markraběte Jošta. V čele levé lodi stojí barokní oltář s gotickým krucifixem s anděly od Jana J. Schaubergera. Tento oltář kryje původní vstup do Mariánské kaple, kde byla do zrušení kláštera uchovávána na stříbrném oltáři ikona Panny Marie Svatotomské. Dnes se nachází v bazilice na Starém Brně. V hrobce umístěné před hlavním oltářem jsou uloženy ostatky markraběte Jošta.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANETSCHEK, Clemens d'Elpidio. Das Augustiner-Eremitenstift S. Thomas in Brünn mit steter Bezugname auf die Klöster desselben Ordens in Mähren. Svazek Erster Band. Brünn : Die päpstliche Benedictiner-Buchdruckerei in Brünn, 1898. S. 347. (ger)  
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha : Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]