Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kostel svatého Tomáše apoštola (pohled na průčelí)
Kostel svatého Tomáše před 2. světovou válkou

Kostel svatého Tomáše apoštola, známý též jako kostel Zvěstování P. Marie a sv. Tomáše, se nachází v brněnské městské části Brno-střed na jihu Moravského náměstí v katastrálním území Město Brno. Jeho počátky sahají do 14. století, kdy jej založil Jan Jindřich jako původně augustiniánský klášter. Samotný kostel byl v průběhu staletí mnohokrát opravován a přestavován, jeho současná barokní podoba pochází ze 17. století. Jde o farní kostel farnosti Brno-sv. Tomáš.

Stavba kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel v roce 1842 (vpravo místodržitelský palác)

Augustiniánský klášter s kostelem na tehdejším brněnském předměstí založil 2. února 1350 moravský markrabě Jan Jindřich, který si zároveň přál zde umístit rodové pohřebiště. Ke stavbě byla přizvána parléřovská huť z Prahy, která se ale na jeho dokončení ve třetí čtvrtině 14. stol. už však nepodílela. Během husitských válek byl areál poškozen a nepovedlo se ho kompletně opravit ani do švédského obléhání Brna v roce 1645. Od roku 1661 začala probíhala stavební obnova kostela v duchu barokního tvarosloví pod vedením Jana Křtitele Erny. Gotický půdorys kostela byl rozšířen barokním trojlodím s vestavěnými mělkými kaplemi. Monumentální západní průčelí bylo ozdobeno sochami světců od Jana van der Furtha.

V průběhu let 1732–1752 byl zásadně přestavěn starý konvent a prelatura, na jejichž vybudování se podíleli Mořic Grimm a jeho syn František Antonín. Portál prelatury je osazen sochami markraběte Jana Jindřicha a jeho syna Jošta jako římského krále od Josefa Leonarda Webera. Mořic Grimm zároveň v letech 1749–1752 barokizoval presbytář kostela.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Hlavní oltář s obrazem Zjevení Krista apoštolům od rakouského malíře Franze Antona Maulbertsche navrhl a sochařskou výzdobu provedl v letech 1762-1764 Josef Winterhalder st. společně s Jakubem Scherzem. Scherz je také autorem dvou bočních oltářů v presbytáři s obrazy Tadeáše Rottera. Ostatní převážně černozlaté boční oltáře pocházejí z konce 17. stol. a podíleli se na nich sochaři Ferdinand Pfaundler, Baltasar Frobel a Jan van der Furth. Martin Antonín Lublinský namaloval obraz na oltáři Anděla Strážného a obraz sv. Augustina, který je kopií obrazu Petra P. Rubense z kostela sv. Tomáše v Praze na Malé Straně. Pražský malíř Jan Jiří Heinsch dodal titulní obraz na oltář sv. Starosty.

Varhanní skříň byla objednána v dílně Antonína Rigy, kazatelna je dílem F. Pfaundlera s obrazy připisovanými Janu Křtitelu Spiessovi.

V boční kapli zasvěcené Panně Marii Bolestné je umístěna cenná gotická kamenná Pieta horizontálního typu, jejíž autorství je připisováno Jindřichu Parléři, který pracoval jako kameník a stavitel ve službách markraběte Jošta. V čele levé lodi stojí barokní oltář s gotickým krucifixem s anděly od Jana J. Schaubergera. Tento oltář kryje původní vstup do Mariánské kaple, kde byla do zrušení kláštera uchovávána na stříbrném oltáři ikona Panny Marie Svatotomské. Dnes se nachází v bazilice na Starém Brně. V hrobce umístěné před hlavním oltářem jsou uloženy ostatky markraběte Jošta.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANETSCHEK, Clemens d'Elpidio. Das Augustiner-Eremitenstift S. Thomas in Brünn mit steter Bezugname auf die Klöster desselben Ordens in Mähren. Svazek Erster Band. Brünn : Die päpstliche Benedictiner-Buchdruckerei in Brünn, 1898. S. 347. (ger) 
  • SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha : Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′52,59″ s. š., 16°36′27,16″ v. d.