Madona Svatotomská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Madona Svatotomášská – obraz rovněž původem z brněnského kostela sv. Tomáše.
Madona Svatotomská
Madona-Svatotomská.jpg
Autor Neznámý
Rok vzniku Neznámý
Umístění Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Brno

Obraz Madony Svatotomské (též Tomské či Brněnské), zvaný Palladium města Brna, pochází z kostela sv. Tomáše v Brně. Jde o starobylou, pravděpodobně raně gotickou ikonu, namalovanou latinským kopistou podle vzoru italo-byzantské Hodegetrie, tzn. Matku Boží, která nabízí dítě-Ježíše k adoraci.

Vzory[editovat | editovat zdroj]

Originální předloha se nedochovala. K nejstarším vzorům patří celá postava stojící hodegetrie na mozaice v apsidě katedrály v Torcellu ze 12. století a poloviční postava na deskovém obrazu z katedrály v Lucce, dílo malíře Berlinghieriho z doby kolem roku 1230. Další kopie obrazu vznikly v Levantě pro účastníky křížových výprav, například stranově obrácená ikona z kláštera sv. Kateřiny na Sinaji, či v Benátkách a v Toskánsku ve 2.–3. třetině 13. století, Např. Duccio di Buoninsegna namaloval kopii pro katedrálu v Sieně mezi léty 1285–1295. Z pravoslavných obrazů kolem roku 1300 nebo později vznikla ikona Trojeručica v Chilandaru na hoře Athos, dále Smolenská a Tikvinská madona. Mladší je Madona Čenstochovská (Čenstochová), zvaná Palladium Polska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy jde o jednu ze tří ikon, které namaloval apoštol sv. Lukáš (tzv. Svatolukášské Madony), k níž mu modelem seděla Panna Marie s Ježíškem. Ikonu uctívanou v Jeruzalémě ze Svaté země do Konstantinopole přivezla snad římská císařovna Helena, případně byzantská císařovna Aelia Eudokia. Císař Konstantin měl darovat obraz milánskému biskupovi Eustorgiovi, který ho uložil roku 326 v kostele nedaleko Milána. Později byl přemístěn do kostela sv. Eustorgia v Miláně. Odtud ho při plenění města někdy mezi lety 1158–1162 jako válečnou kořist odvezl císař Fridrich I. Barbarossa spolu s ostatky sv. Tří králů do Kolína nad Rýnem. Od něj ikonu za opakovanou vojenskou pomoc dostal český král Vladislav II., který ji spolu s nohou bronzového tzv. Milánského svícnu uložil v královské klenotnici baziliky sv. Víta v Praze.

Podle historiků však pochází z 13. či z počátku 14. století.[1]

Roku 1350 markrabě Jan Jindřich, bratr císaře Karla IV., založil v Brně klášter augustiniánů-eremitů s rodovým pohřebištěm markrabat. Karel IV. mu měl roku 1356 daroval onen obraz.[2] Poté byla pro Madonu vystavěna zvláštní kaple, honosně přestavěná v polovině 17. století. Mezi lety 1401–1402 byla do spony na prsou Panny Marie vsazena relikvie ze závoje Panny Marie, potřísněného Kristovou krví.

Ikoně bylo již od 14. století přičítáno mnoho zázraků, mezi jinými záchrana Brna proti mnohonásobné přesile Švédů roku 1645, ochrana před morovou epidemií roku 1713, před obléháním Brna pruskými a saskými vojsky roku 1743 a mnoho uzdravení, jež jsou popsána v latinských spisech Gemma Moraviae a Conchylium marianum z roku 1736. Madona byla proto nazývána Divotvůrkyně, řecky Thaumaturga.

V letech 1735–1736 dal převor brněnských augustiniánů Ondřej Zirkl obraz vsadit do stříbrného rámu a vyzdvihnout na nový stříbrný oltář, který vytvořili v Augsburgu stříbrník Johann Georg Herkomer a jeho bratr sochař Johann Jakob Herkomer mladší. Při ceremoniálu papežské korunovace dne 10. května 1736 obraz zlatými korunkami slavnostně korunoval olomoucký biskup a kardinál Wolfgang Hannibal von Schrattenbach jako třetí mariánskou ikonu v českých zemích.[3] Za josefinských reforem roku 1783 byli augustiniáni nuceni přemístit svůj klášter i s Madonou do kostela Nanebevzetí Panny Marie zrušeného kláštera cisterciaček na Starém Brně, kde je zázračná madona uctívána dodnes na hlavním oltáři.

Panně Marii Svatotomské byla zasvěcena 4. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Kaple byly vystavěny v letech 1674–1690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb. Donátorem této kaple byl František Karel říšský hrabě Kolowrat-Liebsteinský, moravský hejtman.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Obraz (ikona) představuje polofiguru Panny Marie v tmavě modrém plášti (peplum) s pokrytou hlavou (maforium), s desénem ze zlatých pruhů a z rovnoramenných zlatých křížků. Na krku má vsazenou kosočtverečnou sponu s relikvií v zasklené schránce s popiskou na pergamenovém pásku. Madona gestem pravé ruky věřícím „ukazuje cestu“, upozorňuje na Ježíška, respektive pobízí nás k jeho uctívání. Na levé paži drží Ježíška v podobě vzrostlého dítěte, oblečeného do dlouhé zřasené tuniky. Ježíšek pravou rukou žehná a v levici drží svitek textu (zákon – logos). V horních rozích obrazu jsou vytlačeny řecké zkratky slov MP Matka Boží (Mater theotokos). Obraz vznikl kopírováním starší předlohy, pravděpodobně ve 2. třetině 13. století nebo až po roce 1261; je namalovaný temperou na dřevěné desce, kterou tvoří tři prkna, dvě lipová a jedno topolové, spojená svlaky. Pozadí obrazu má křídový podklad, bylo zlacené a svatozáře ryté.

Opravy[editovat | editovat zdroj]

Stav před restaurováním, které provedla Hedvika Böhmová mezi lety 1945–1946.

Obraz byl v minulosti vícekrát opravován, přemalován, pozadí bylo již v gotické době překryto stříbrným či zlatým příkrovem a do svatozáře Madony vsazeno 12 hvězd. Tato výzdoba byla uloupena za třicetileté války. Dřevěný rám byl do barokního stříbrného druhotně oříznut. Dnešní rozměry obrazu jsou 86 x 50 cm, původní zlaté korunky madony a Ježíška byly v 19. století nahrazeny kopiemi z pozlacené mědi s barevnými skleněnými kameny, a na rám zavěšen zlatý náhrdelník K opravám došlo například k papežské korunovaci roku 1736 nebo ke stému výročí korunovace roku 1836. Přemalby a příkrov byly sňaty při restaurování roku 1946 (Hedvika Böhmová). Celý stříbrný oltář prošel generální opravou v brněnské firmě S:Lucas v letech 2009–2010.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZEZULOVÁ, Ema. Černá Madona chrání Brno po staletí. Brněnský deník [online]. 2015-08-12 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  2. Obraz v Brně prokazatelně doložen od roku 1357 žádostí o udělení odpustků a listinami z let 1373–1379.
  3. První korunovace se dostalo dřevěné sošce Madony na Svaté Hoře u Příbrami v červnu roku 1732, jako druhý byl korunován kamenný reliéf madony na Svatém Kopečku u Olomouce v září 1732.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANTOVÁ, Zuzana; PECINOVÁ, Kristýna. The icon of Old Brno: a reconsideration. Opuscula Historiae Artium. 2013, roč. 62, čís. Supplementum, s. 62–75. Dostupné online. ISSN 1211-7390. 
  • Milena Flodrová, Stříbrný oltář v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně (Sborník příspěvků přednesených na konferenci konané v kapitulní síni Augustiniánského kláštera na Starém Brně 21.10.2010), NPÚ Brno, 2011, s. 11-21, ISBN 978-80-86752-94-5
  • FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. 
  • ROYT, Jan. Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2011. 479 s. ISBN 978-80-246-1691-9. 
  • SAMEK, Bohumil. Klášter augustiniánů v Brně. Brno: Památkový ústav, 1993. 62 s. ISBN 80-85032-19-8. 
  • SPERÁT, Ivo, a kol. Thaumaturga Brunensis - Divotvůrkyně Brněnská. Brno: Ivo Sperát, 2011. 101 s. ISBN 978-80-904312-4-9. 
  • Böhmová Hedvika: Obraz Madony v kostele na Starém Brně, in Časopis Moravského musea 1958, s. 175-180.
  • ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, s. 79-93.
  • Zelinka Petr: Obraz Madony Svatotomské. Brno 2001.
  • Kolektiv autorů: Stříbrný oltář v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně: sborník příspěvků z konference konané na Starém Brně 21. října 2010 = Der Silberne Altar in der Basilika Mariä Himmelfahrt in Altbrünn : Sammelschrift der Beiträge, die auf der Konferenz im Altbrünn am 21. Oktober 2010 vorgetragen wurden. edd. Martin Číhalík, Pavel Suchánek. Národní památkový ústav Brno, 2011. 234 s., ISBN 978-80-86752-94-5

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • Conchylium Marianum: vetustissimae ac venustissimae Gemae Moraviae. Seu tractatus, ... Reginae Mariae in antiquissima et thaumaturga sua imagine a divo Luca Evangelista depictae,... Brno 1736.
  • Gemma Moraviae: Gemma Moraviae Thaumaturga Brunensis Pennicillo Divi Lucae Evangelistae delineata Brunae Moravorum ad S. Thomam Apostol. a Saeculis recondita ... J.M. Swoboda Brno 1736.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]