Přeskočit na obsah

Kmetiněves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kmetiněves
Kmetiněves, kostel
Kmetiněves, kostel
Znak obce KmetiněvesVlajka obce Kmetiněves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecVelvary
Obec s rozšířenou působnostíSlaný
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel305 (2024)[1]
Rozloha6,83 km²[2]
Katastrální územíKmetiněves
Nadmořská výška199 m n. m.
PSČ273 22
Počet domů106 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKmetiněves 17
273 22 Hospozín
oukmetineves@tiscali.cz
StarostkaMarkéta Němečková
Oficiální web: www.kmetineves.cz
Kmetiněves na mapě
Kmetiněves
Kmetiněves
Další údaje
Kód obce532479
Kód části obce66796
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kmetiněves se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Žije zde 305[1] obyvatel. Obec se rozkládá v úrodné zemědělské oblasti na obou březích Vranského potoka, který protéká jejím středem. Katastrální území Kmetiněvse má rozlohu 685 ha, z toho je většina polí.

Osada Kmetiněves, po staročesku Kmetná ves, byla založena v 2. polovině 13. století kolonisty povolanými pražskými knížaty, jimž zdejší krajina náležela. Osada Kmetiněves se spravovala samostatně už od dob krále Jana Lucemburského roku 1336. Od 14. století se často měnili vlastníci obce. Byli mezi nimi jak drobní zemani, tak i Jiří z Poděbrad, Jindřich z Kolovrat, Jindřich Bezdružický atd. V roce 1336 byla obec Kmetiněves dána se všemi právy a příslušenstvím klášteru v Doksanech.

Roku 1782 byl tento klášter zrušen, jeho jmění bylo zabráno pro náboženskou matici a vládu nastoupila státní administrativa pod úřadováním Václava Ferdinanda Netvorského, rytíře z Březí. Kmetiněves roku 1797 koupil baron Jakub Wimer a nakonec zůstala v majetku Jana Antonína Lexy. Ze starých písemností se lze dozvědět, že roku 1848 byla zrušena veškerá robota a Kmetiněves se stala obcí samostatnou.

V roce 2004 se obec Kmětiněves stala obecně známou kvůli případu brutální vraždy třináctileté školačky jejím stejně starým spolužákem.[4] Jeho propuštění z ochranné vazby vyvolalo silný odpor veřejnosti, který v roce 2011 vyústil ve změnu zákonů v oblasti násilné kriminality mladistvých.[5]

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1990 k obci patřily Poštovice.[6]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary[7]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[7]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[10]
  • 1945 země česká, politický okres Kralupy nad Vltavou, soudní okres Velvary[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Kmetiněves (483 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] bednář, cihelna, obchod s dobytkem, elektrárenský podnik obce Kmetiněves, 2 holiči, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 3 obuvníci, 2 pokrývači, 14 rolníků, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Kmetiněvsi, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky, truhlář, 2 zámečníci, zednický mistr.

Občanská vybavenost

[editovat | editovat zdroj]

Přestože v katastru obce Kmetiněves je k trvalému pobytu přihlášeno pouze okolo 300 obyvatel, mají občané obce k dispozici prodejnu smíšeného zboží, školu, dvě pohostinství a požární zbrojnici.

  • Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/239 Černčice – Peruc – Kmetiněves – Černuc.
  • Železniční doprava – Obec Kmetiněves leží na železniční trati 095 Vraňany – Zlonice. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati do Zlonic zahájena roku 1882, v úseku do Straškova roku 1900. Přepravní zatížení tratě 095 v úseku Straškov – Zlonice v pracovní dny roku 2011 bylo minimální, jen 2 páry osobních vlaků.[15] Na území obce leží mezilehlá železniční zastávka Kmetiněves.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Praha, Slaný, Velvary, Vraný (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[16]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Pavel Eichler. Obce obchází strach, vraha školačky pustí bez dohledu z léčebny [online]. Idnes.cz, 2009-12-01 [cit. 2010-02-16]. Dostupné online. 
  5. Jiří Šťastný. Malé násilníky zkrotí léčebna a doživotní dohled, odsouhlasila vláda [online]. Idnes.cz, 2011-02-16 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 445. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  7. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 579. (česky a německy)
  15. Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  16. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]