Kateryna Kozlovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kateryna Kozlovová
Катерина Козлова
Kateryna Kozlovová na French Open 2018
Stát UkrajinaUkrajina Ukrajina
Datum narození 20. února 1994 (25 let)[1]
Místo narození Mykolajiv, Ukrajina[1]
Bydliště Moskva, Rusko[1]
Výška 175 cm[1]
Váha 62 kg[1]
Profesionál od 2009[1]
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 1 186 424 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 305–203
Tituly 0 WTA, 1 WTA 125K, 5 ITF
Nejvyšší umístění 62. místo (19. února 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2017, 2018, 2019)
French Open 2. kolo (2018)
Wimbledon 1. kolo (2016, 2018)
US Open 2. kolo (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 118–73
Tituly 0 WTA, 13 ITF
Nejvyšší umístění 139. místo (22. října 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190511a11. května 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateryna Ihorivna Kozlovová (ukrajinsky Катерина Ігорівна Козлова, (* 20. února 1994 Mykolajiv) je ukrajinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. Na túře WTA 125s triumfovala v singlu Dalian Open 2017 v čínském Ta-lienu. V rámci okruhu ITF získala do června 2019 pět titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2018 na 62. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2012 na 139. místě. Trénuje ji Jaroslav Levinský. Dříve tuto roli plnili Aliva Mojsejevová a Volodymyr Bogdanov.[1]

V ukrajinském fedcupovém týmu debutovala v roce 2015 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lichtenštejnsku, v němž vyhrála dvouhru s Kathinkou von Deichmannovou. Ukrajinky zvítězily 3:0 na zápasy. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k dvěma mezistátním utkáním s bilancí 2–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2008, když na turnaj v Charkově s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V prvním kole podlehla ruské hráčce Janě Bučinové. Také v deblové části odešla poražena z úvodního duelu, když vypadla po boku krajanky Eliny Svitolinové.[2] První titul získala se stejnou spoluhráčkou ve čtyřhře na charkovském turnaji v červenci 2010 po finálové výhře nad krajankami Valentynou Ivachněnkovou a Aljonou Sotnikovovou. Singlová trofej přišla o dva roky později na červencové akci v německém městě Vaihingen an der Enz s dotací s rozpočtem 25 tisíc dolarů, kde ve finále přehrála Argentinku Florencii Molinerovou ve třech setech.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na zářijovém Taškent Open 2012. Na úvod kvalifikace podlehla ruské nasazené dvojce Alle Kudrjavcevové, jíž odebrala pouze tři gamy. Do premiérového čtvrtfinále se probojovala na Taškent Open 2015, na němž z pozice kvalifikantky vyřadila Češky Kláru Koukalovou a pátou nasazenou Kateřinu Siniakovou. Mezi poslední osmičkou však nestačila na pozdější vítězku Nao Hibinovou.[1]

Premiérové finále na túře WTA si zahrála na únorovém Taiwan Open 2018 po výhře nad Němkou Sabine Lisickou. Z boje o titul však odešla poražena od čtvrté nasazené 24leté Maďarky Tímey Babosové.[4]

Debut v kvalifikaci grandslamu zaznamenala na French Open 2013, kde na úvod nenašla recept na argentinskou reprezentantku Paulu Ormaecheaovou. V hlavní soutěži pak debutovala v singlu US Open 2015, kde podlehla Američance Bethanii Mattekové-Sandsové, startující na divokou kartu.[1] Hráčku z první světové desítky poprvé v kariéře zdolala na antukovém French Open 2018, když v úvodním kole jako šedesátá šestá žena žebříčku vyřadila 20letou světovou pětku Jeļenu Ostapenkovou, obhajující titul. Proti Lotyšce tak udržela 100% úspěšnost, když navýšila aktivní poměr vzájemných zápasů na 3–0.[5]

Podruhé členku první světové desítky zdolala ve druhém kole Mutua Madrid Open 2019, v němž vyřadila světovou pětku Karolínu Plíškovou. Následně však odešla poražena od Belindy Bencicové.

Dopingová aféra[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní tenisová federace 27. května 2015 oznámila, že porušila protidopingová pravidla. Její vzorky vykázaly pozitivní nález na stimulant dimethylbutylamin (DMBA). Pozastavení činnosti na okruzích bylo následně zkráceno na šest měsíců, od 15. února do 15. srpna 2015.[6][7]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 4. února 2018 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý (h) Maďarsko Tímea Babosová 5–7, 1–6

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 D)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 10. září 2017 Ta-lien, ČLR tvrdý Rusko Věra Zvonarevová 6–4, 6–2

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 9 (5–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 1. července 2012 Vaihingen an der Enz, Německo antuka Argentina Florencia Molinerová 3–6, 7–5, 6–4
Vítězka 2. 18. srpna 2012 Kazaň, Rusko tvrdý Spojené království Tara Mooreová 6–3, 6–3
Vítězka 3. 17. září 2012 Šymkent, Kazachstán tvrdý Kazachstán Anna Danilinová 6–3, 4–6, 6–4
Finalistka 4. 8. července 2013 Istanbul, Turecko tvrdý Rusko Jelizaveta Kuličkovová 3–6, 6–4, 0–6
Finalistka 5. 16. září 2013 Batumi, Gruzie tvrdý Rusko Alexandra Panovová 4–6, 6–0, 5–7
Finalistka 6. 1. června 2014 Grado, Itálie antuka Itálie Gioia Barbieriová 4–6, 6–4, 4–6
Vítězka 7. 30. června 2014 Versmold, Německo antuka Nizozemsko Richèl Hogenkampová 6–4, 6–7(3–7), 6–1
Vítězka 5. 9. července 2017 Řím, Itálie antuka Kolumbie Mariana Duque Mariñová 7–6(8–6), 6–4
Finalistka 4. 4. listopadu 2018 Toronto, Kanada tvrdý (h) Nizozemsko Quirine Lemoineová 2–6, 3–6

Čtyřhra: 21 (13–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 25. května 2009 Charkov, Ukrajina antuka Ukrajina Elina Svitolinová Ukrajina Kateryna Avdijenková
Rusko Maria Žarkovová
7–6(7–3), 3–6, 9–11
Finalistka 2. 19. října 2009 Belek, Turecko antuka Ukrajina Sofija Kovalecová Bělorusko Anna Orliková
Česko Kateřina Vaňková
3–6, 0–6
Finalistka 3. 3. května 2010 Charkov, Ukrajina antuka Ukrajina Elina Svitolinová Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Ukrajina Nadija Kičenoková
4–6, 2–6
Finalistka 4. 28. června 2010 Pozoblanco, Španělsko antuka Ukrajina Valentyna Ivachněnková Japonsko Akiko Jonemurová
Japonsko Tomoko Jonemurová
4–6, 6–3, 2–6
Vítězka 5. 19. července 2010 Charkov, Ukrajina antuka Ukrajina Elina Svitolinová Ukrajina Valentyna Ivachněnková
Ukrajina Aljona Sotnikovová
6–3, 7–5
Vítězka 6. 17. června 2011 Charkov, Ukrajina antuka Ukrajina Valentyna Ivachněnková Rakousko Melanie Klaffnerová
Litva Lina Stančiūtėová
6–4, 6–3
Vítězka 7. 17. července 2011 Contrexéville, Francie antuka Ukrajina Valentyna Ivachněnková Japonsko Erika Semová
Brazílie Roxane Vaisembergová
2–6, 7–5, [12–10]
Vítězka 8. 6. srpna 2011 Moskva, Rusko antuka Ukrajina Valentyna Ivachněnková Maďarsko Vaszilisza Bulgakovová
Rusko Anna Rapoportová
6–3, 6–0
Finalistka 9. 19. března 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h) Ukrajina Valentyna Ivachněnková Rusko Margarita Gasparjanová
Rusko Anna Arina Marenková
6–3, 6–7(7–9), 6–10
Vítězka 10. 14. května 2012 Moskva, Rusko antuka Ukrajina Valentyna Ivachněnková Bělorusko Darja Lebeševová
Rusko Julia Valetovová
6–1, 6–3
Vítězka 11. 21. května 2012 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Ukrajina Valentyna Ivachněnková Rusko Diana Isajevová
Rusko Xenia Kirillovová
6–2, 6–0
Vítězka 12. 4. června 2012 Karši, Kazachstán tvrdý Ukrajina Valentyna Ivachněnková Ukrajina Veronika Kapšajová
Srbsko Teodora Mirčićová
7–5, 6–3
Finalistka 13. 11. června 2012 Buchara, Uzbekistán tvrdý Ukrajina Valentyna Ivachněnková Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Ukrajina Nadija Kičenoková
5–7, 5–7
Finalistka 14. 16. července 2012 Doněck, Ukrajina tvrdý Ukrajina Valentyna Ivachněnková Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Ukrajina Nadija Kičenoková
2–6, 5–7
Vítězka 15. 13. srpna 2012 Kazaň, Rusko antuka Ukrajina Valentyna Ivachněnková Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–4, 6–7(6–8), 10–4
Vítězka 16. 17. září 2012 Šymkent, Kazachstán tvrdý Ukrajina Valentyna Ivachněnková Uzbekistán Nigina Abdurajmovová
Kyrgyzstán Xenia Palkinová
6–2, 6–4
Vítězka 17. 26. srpna 2013 Kazaň, Rusko antuka Ukrajina Valentyna Ivachněnková Turecko Başak Eraydınová
Ukrajina Veronika Kapšajová
6–4, 6–1
Vítězka 18. 16. září 2013 Batumi, Gruzie antuka Ukrajina Valentyna Ivachněnková Německo Christina Shakovetsová
Ukrajina Aljona Fominová
6–0, 6–4
Vítězka 19. 25. ledna 2014 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Ukrajina Julia Bejgelzimerová Švýcarsko Timea Bacsinszká
Německo Kristina Barroisová
6–3, 3–6, [10–8]
Finalistka 20. 8. února 2014 Grenoble, Francie tvrdý (h) Rusko Margarita Gasparjanová Gruzie Sofia Šapatavová
Ukrajina Anastasija Vasyljevová
1–6, 4–6
Vítězka 21. 22. února 2014 Moskva, Rusko tvrdý (h) Ukrajina Valentyna Ivachněnková Rusko Veronika Kuděrmetovová
Bělorusko Světlana Piraženková
7–6(8–6), 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kateryna Kozlova na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i (anglicky) Kateryna Kozlovová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20151101alistopadu 2015
  2. a b c (anglicky) Kateryna Kozlovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20151101alistopadu 2015
  3. (anglicky) Kateryna Kozlovová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20180528a28. května 2018
  4. Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Babosová vybojovala v Tchaj-peji třetí titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-02-04 [cit. 2018-02-06]. Dostupné online. 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. V Paříži končí obhájkyně titulu Ostapenková i Venus Williamsová [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-27 [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  6. Another Doping Scandal in Tennis! Kozlova and Janahi Both Disqualified!
  7. ITF hand 6 month ban to Kateryna Kozlova. www.thesportscampus.com [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-28. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]