Přeskočit na obsah

Karel z Auerspergu (voják)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel hrabě z Auerspergu
Velitel císařské gardy
Ve funkci:
1909 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
PředchůdceAlois Paar
Nástupcefunkce zanikla
Zemský velitel v Haliči
(11. armádní sbor ve Lvově)
Ve funkci:
1906 – 1909
PředchůdceRudolf von Brudermann
NástupceFranz Schoedler
Zemský velitel v Chorvatsku
(13. armádní sbor v Záhřebu)
Ve funkci:
1805 – 1906
PředchůdceAntonín Malovec z Malovic
NástupceRudolf von Chavanne
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál jezdectva (1906), polní podmaršál (1899), generálmajor (1896)

Narození12. listopadu 1843
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. března 1926 (ve věku 82 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
RodičeFrantišek Xaver Adolf z Auerspergu a Marie Terezie Scheiblerová
PříbuzníHelena z Auerspergu (sourozenec)
Profesevoják
Oceněnívelkokříž Císařského řádu Leopoldova (1911)
Řád železné koruny 1. třídy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel hrabě z Auerspergu (německy Carl Graf von Auersperg; 12. listopadu 1843 Praha20. března 1926 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a generál c. k. armády. Ve vojsku sloužil od roku 1861 a bojoval v prusko-rakouské válce (1866). V nižších hodnostech u různých posádek strávil řadu let v Čechách a na Moravě. V roce 1906 dosáhl hodnosti generála jezdectva, byl zemským velitelem v Chorvatsku (1905–1906) a v Haliči (1906–1909). V závěru kariéry zastával čestnou funkci velitele jedné z císařských gard (1909–1918). Ze služebního poměru v rakousko-uherské armádě byl propuštěn po zániku monarchie (1918) a poté žil v soukromí ve Vídni.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Erb rodu Auerspergů

Pocházel ze starého šlechtického rodu Auerspergů, patřil k hraběcí odnoži české knížecí linie.[1][2] Byl nejmladším synem hraběte Františka Xavera z Auerspergu (1804–1873), majitele velkostatku Maleč, matka Marie Terezie (1814–1879) byla dcerou c. k. polního podmaršála Karla Wilhelma Scheiblera (1772–1843).[3][4] Dětství strávil na zámku v Malči a v Krakově, v letech 1857–1861 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil v roce 1861 jako podporučík u 1. batalionu polních myslivců v Kadani,[5] později přešel k hulánskému pluku č. 3. V roce 1865 byl povýšen na nadporučíka a zúčastnil se prusko-rakouské války (bitva u České Skalice, bitva u Hradce Králové, bitva u Tovačova). Po válce sloužil u císařské gardy, později byl přeložen k 6. dragounskému pluku do Brna. Na Moravě strávil několik let a postupoval v hodnostech (rytmistr 1874, major 1884).[6]. Sloužil mimo jiné v Přerově, jako podplukovník (1887) byl převelen do Šoproně.

V roce 1890 byl povýšen na plukovníka a stal se velitelem 15. dragounského pluku ve Welsu,[7][8] souběžně vedl výcviky na jezdecké škole ve Vídni. V roce 1896 dosáhl hodnosti generálmajora a převzal velení 6. jezdecké brigády v Miskolci.[9] Jako velitel jezdecké divize v Jarosławi byl v roce 1899 povýšen na polního podmaršála.[10] V letech 1905–1906 byl velitelem 13. armádního sboru v Záhřebu, respektive zemským velitelem v Chorvatsku, a k datu 1. listopadu 1906 dosáhl hodnosti generála jezdectva.[11] V letech 1906–1909 byl velitelem 11. armádního sboru ve Lvově, respektive zemským velitelem pro východní Halič a Bukovinu.[12][13] Od roku 1909 zastával hodnost kapitána císařské gardy trabantů (Gardekapitän von Kaiserlich-königliche Trabantenleibgarde).[14][15] Jednalo se o čestnou, ale důležitou pozici u císařského dvora, takže nadále zůstával ve služebním poměru v rakousko-uherské armádě. Penzionován byl formálně k datu 1. prosince 1918,[16] poté žil v soukromí ve Vídni. Je pohřben na Centrálním hřbitově ve Vídni.

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Jako velitel armádního sboru byl v roce 1905 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[17] Od roku 1906 byl čestným majitelem hulánského pluku č. 8 posádkově příslušného do Černovic.[18][19] Během vojenské kariéry obdržel řadu ocenění. V Rakousku-Uhersku byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1911), nositelem Řádu železné koruny I. třídy, dále držitelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile, Jubilejní pamětní medaile a Vojenského jubilejního kříže. Několik vyznamenání obdržel také od cizích panovníků, byl nositelem brunšvického Řádu Jindřicha Lva II. třídy (1890), velkokříže pruského Řádu červené orlice (1909), velkokříže bulharského Řádu sv. Alexandra (1913) a rytířem saského Albrechtova řádu (1903).[20][21]

  1. Rodokmen Auerspergů dostupné online
  2. POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 68–69 ISBN 978-80-85955-39-2
  3. Gothaischer genealogischer Hofkalender auf das Jahr 1856; Gotha, 1856; s. 95 dostupné online
  4. Rodina Františka Xavera Auersperga na webu geni.com dostupné online
  5. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 330 dostupné online
  6. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1886; Vídeň, 1885; s. 521 dostupné online
  7. 15. dragounský pluk na webu valka.cz dostupné online
  8. Schematismus für das k.u.k. Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 644 dostupné online
  9. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1897; Vídeň, 1896; s. 127 dostupné online
  10. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 131, 156 dostupné online
  11. Seznam generálů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1907; Vídeň, 1906; s. 140, 161 dostupné online
  13. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  14. Generale und Oberste des k. und k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 3 dostupné online
  15. Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 57 dostupné online
  16. Služební postup Karla Auersperga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 6dostupné online
  17. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 222 dostupné online
  18. Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 740 dostupné online
  19. Hulánský pluk č. 8 na webu valka.cz dostupné online
  20. Přehled řádů a vyznamenání Karla Auersperga in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten k.u.k. Armee; Vídeň, 1992; s. 15 dostupné online
  21. Přehled řádů a vyznamenání Karla Auersperga in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 19 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]