Alois Paar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois hrabě Paar
Kapitán císařské gardy
Ve funkci:
1904 – 1909
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAnton von Bechtolsheim
NástupceKarl Auersperg
Generální inspektor jezdectva
rakousko-uherské armády
Ve funkci:
1896 – 1904
PanovníkFrantišek Josef I.
Předchůdcearcivévoda Otto
NástupceOtto von Gagern
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál jezdectva (1903), polní podmaršál (1895), generálmajor 1891
Narození19. listopadu 1840
Bechyně
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. února 1909 (ve věku 68 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
RodičeKarel Boromejský Paar (1804–1881) a Ida Leopoldina Žofie z Liechtensteinu (1811–1884)
PříbuzníEduard Paar, Karel Jan Václav Paar a Eleonora Ida Paarová (sourozenci)
Alma materTereziánská vojenská akademie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois hrabě Paar (německy Aloys Graf von Paar; 19. listopadu 1840 Bechyně – 5. února 1909 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic a rakousko-uherský generál z rodu Paarů. V mládí se zúčastnil několika válečných konfliktů, poté postupoval v hodnostech, několik let mimo jiné sloužil u posádek v Čechách. V letech 1896–1904 zastával post generálního inspektora jezdectva rakousko-uherské armády a v roce 1903 dosáhl hodnosti generála kavalerie. Nakonec byl u dvora ve Vídni velitelem císařské gardy (1904–1909).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Erb rodu Paarů

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Paarů,[1] byl nejmladším synem knížete Karla Paara (1804–1881) a jeho manželky Idy, rozené princezny Lichtenštejnové (1811–1884).[2] Narodil se na zámku v Bechyni, jeho kmotrem byl strýc kníže Alois II. z Lichtenštejna. V roce 1859 začal studovat na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, po absolutoriu nastoupil jako poručík ke 4. pluku hulánů, kterému velel jeho strýc Alfred Paar. Zúčastnil se války se Sardinií (1859) a prusko-rakouské války (1866), v té době byl již rytmistrem (hodnost obdržel v průběhu války na začátku července 1866).[3] V roce 1869 získal titul c. k. komořího[4] a v roce 1872 byl přidělen ke dvoru arcivévody Karla Ferdinanda a byl pověřen dohledem nad vojenským vzděláním arcivévody Bedřicha, formálně byl tehdy příslušný k 3. hulánskému pluku.[5] Od roku 1877 byl pobočníkem vrchního velitele armády arcivévody Albrechta a v roce 1881 byl povýšen na majora. V roce 1885 získal hodnost plukovníka a poté byl velitelem 14. pluku dragounů v Klatovech (1887–1892).[6][7]

V roce 1891 dosáhl hodnosti generálmajora a poté byl velitelem 9. jezdecké brigády v Pardubicích.[8] V roce 1895 byl povýšen na polního podmaršála a velel jezdecké divizi v Krakově.[9] V letech 1896–1904 zastával funkci generálního inspektora jezdectva[10][11] a podílel se na reformách této vojenské složky. K datu 1. května 1903 dosáhl hodnosti generála jezdectva[12][13] a od roku 1904 až do své smrti zastával čestnou hodnost kapitána císařské gardy trabantů (Kapitän der k.k. Trabanten-Leibgarde).[14][15]

Zemřel ve Vídni 5. února 1909 ve věku 68 let, pohřben byl v rodové hrobce Paarů v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Bechyni.[16]

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jako mladší syn knížete užíval celý život titul hraběte. V roce 1902 získal titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[17] Za zásluhy byl nositelem několika vyznamenání, obdržel Řád železné koruny I. třídy (1904), velkokříž Leopoldova řádu (1908) a Vojenský záslužný kříž.[18] Získal také několik ocenění od zahraničních panovníků, byl nositelem ruského Řádu sv. Anny I. třídy, Řádu pruské koruny I. třídy, velkokříže Řádu italské koruny, velkokříže bavorského Vojenského záslužného řádu, komandérem španělského Řádu Isabely Katolické a velkodůstojníkem Řádu siamské koruny.[19] Byl též čestným majitelem 13. hulánského pluku posádkově příslušného do Haliče.[20][21]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Z Aloisových sourozenců byl nejstarší bratr Karel (1834–1917) dědicem knížecího titulu a velkostatků v Čechách (Bechyně, Opařany, Vysoké Veselí, Zdechovice), jako poslanec českého zemského sněmu a dědičný člen Panské sněmovny byl aktivní v politice. Z dalších sourozenců proslul Eduard (1837–1919), který byl dlouholetým generálním pobočníkem císaře Františka Josefa a v armádě dosáhl hodnosti generálplukovníka. Díky sňatkům svých sester měl Alois také příbuzenské vazby na několik významných představitelů české a rakouské šlechty, jeho švagry byli Jaromír Černín z Chudenic, Leopold III. Podstatský-Lichtenštejn nebo Arnošt Karel Hoyos.[22]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ottův slovník naučný, XIX. díl; Praha, 1902; s. 2 (heslo z Paaru) dostupné online
  2. ↑ Rodokmen Paarů dostupné online
  3. ↑ Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 463 dostupné online
  4. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 176 dostupné online
  5. ↑ Kais. königl. Militär Schematismus für 1874; Vídeň, 1874; s. 460 dostupné online
  6. ↑ 14. dragounský pluk v Klatovech na webu valka.cz dostupné online
  7. ↑ Kais. königl. Militär Schematismus für 1888; Vídeň, 1887; s. 129, 580 dostupné online
  8. ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 111, 140 dostupné online
  9. ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 87 dostupné online
  10. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 63, 257 dostupné online
  11. ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 107, 154 dostupné online
  12. ↑ Služební postup Aloise Paara in: SCHMIDT-BRENTATNO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 132 dostupné online
  13. ↑ Seznam generálů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  14. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 16, 27 dostupné online
  15. ↑ Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1905; Vídeň, 1905; s. 99 dostupné online
  16. ↑ Alois Paar na webu geni.com dostupné online
  17. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 220 dostupné online
  18. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 354 ISBN 978-80-85955-39-2
  19. ↑ Seznam řádů a vyznamenání Aloise Paara in: ''Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 16 dostupné online
  20. ↑ Hulánský pluk č. 13 na webu valka.cz dostupné online
  21. ↑ Gothaischer genealogischer Hofkalender 1905; Gotha, 1905; s. 409 dostupné online
  22. ↑ Almanach českých šlechtických rodů; Praha, 2010; s. 350–355 (heslo Paar) ISBN 978-80-85955-39-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alois_Paar&oldid=23108964“