Přeskočit na obsah

Ivan Perišić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Perišić
Ivan Perišić (2018)
Ivan Perišić (2018)
Osobní informace
Datum narození2. února 1989 (35 let)
Místo narozeníSplit, Jugoslávie Jugoslávie
Výška186 cm
PřezdívkaNový Asanović[1]
Klubové informace
Současný klubNizozemsko PSV Eindhoven
Číslo dresu5
Pozicelevý záložník
Mládežnické kluby*
1995–2006
2006–2008 		Chorvatsko Hajduk Split
Francie Sochaux
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2008–2009
2009
2009–2011
2011–2013
2013–2015
2015–2022
2019–2020
2022–
2024–		 Francie Sochaux
→ Belgie Roeselare
Belgie Club Brugge
Německo Borussia Dortmund
Německo VfL Wolfsburg
Itálie Inter Milán
→ Německo Bayern Mnichov
Anglie Tottenham Hotspur
→ Chorvatsko Hajduk Split		 00000(0)
01800(5)
0700(31)
04200(9)
0700(18)
2080(49)
02200(4)
03900(1)
00000(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2009–2010
2011–		 Chorvatsko Chorvatsko U21
Chorvatsko Chorvatsko		 00800(3)
1290(33)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Stříbrná medaile MS 2018 Chorvatsko
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
20. 1. 2024
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
20. 1. 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Perišić (* 2. února 1989 Split) je chorvatský profesionální fotbalista, který hraje na pozici levého záložníka za nizozemský klub PSV Eindhoven a za chorvatský národní tým.

Od roku 2015 do léta 2022 hrál za italský klub Inter Milán, ze kterého v sezóně 2019/20 hostoval v německém Bayernu Mnichov, se kterým vyhrál treble včetně triumfu v Lize mistrů UEFA.

Perišić je stříbrným medailistou z Mistrovství světa 2018.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Je odchovancem Hajduku Split,[2] z něhož v 17 letech zamířil do francouzského klubu Sochaux. O mladého hráče se však zajímalo vícero klubů – PSV Eindhoven, Ajax Amsterdam, Hamburger SV a Anderlecht.[1] Fanoušci Sochaux jej srovnávali s francouzským fotbalistou Johanem Micoudem, který byl také vyšší postavy, ale disponoval dobrou technikou.[1] V prvoligovém klubu ale za dva roky nedostal mezi seniory příležitost a v lednu 2009 strávil jarní část sezóny na hostování v belgickém týmu KSV Roeselare.[2] Za 18 zápasů za ně vstřelil 5 gólů.[2] V létě 2009 se stal součástí kádru jiného belgického celku, a to Clubu Brugge. V sezóně 2010/11 se stal nejen nejlepším střelcem ligy s 22 góly, ale rovněž nejlepším hráčem celé Belgie.[1] Jeho herní styl je přirovnáván k bývalému chorvatskému fotbalistovi Aljošu Asanovićovi, jenž zazářil v dresu Chorvatska na Mistrovství Evropy 1996 a Mistrovství světa 1998.[1]

V létě 2011 opustil Club Brugge a zamířil k německému mistru Borussii Dortmund, kde podepsal pětiletý kontrakt do léta 2016.[3][4] Přestupní částka činila 5,5 milionu eur.[5] V sezóně 2011/12 získal s Borussií bundesligový titul, v tomto ročníku navíc vyhrál i DFB Pokal, ve finále Borussia zvítězila 5:2.[6][7]

6. ledna 2013 bylo oznámeno, že se Perišić stěhuje za částku cca 8 milionů eur do Wolfsburgu.[8] V březnu utrpěl zranění levého kolena, které jej vyřadilo ze hry až do konce dubna. 11. května 2013 ve 33. kole přispěl dvěma góly k remíze 3:3 se svým bývalým klubem Borussia Dortmund.[9]

Gólem do sítě Karlsruheru 3. srpna 2013 pomohl postoupit po venkovní výhře 3:1 z prvního do druhého kola národního poháru.[10] Díky jeho gólu a asistenci vyhráli Vlci 26. října nad Werderem Brémy 3:0 doma.[11] Ve 30. kole v domácím prostředí proti Norimberku se dvěma góly podepsal pod výhrou 4:1.[12] Ve 34. kole jedním gólem pomohl vyhrát 3:1 nad Mönchengladbachem, avšak svěřenci Dietera Heckinga nakonec v sezóně 2013/14 obsadili páté místo nezaručující Ligu mistrů, ale „pouze“ Evropskou ligu.[13] Expert na Bundesligu Clark Whitney z Bleacher Report zkritizoval Perišićovy nekonzistentní výkony v sezóně a zmínil, že Borussia jeho prodejem chybu neučinila.[14]

V srpnu 2015 přestoupil za 20 milionů eur do italského klubu Inter Milán.[15] V srpnu 2019 odešel na hostování do klubu Bayern Mnichov.

Inter Milán

[editovat | editovat zdroj]

Trenér Interu Roberto Mancini jej poprvé nasadil do derbyového zápasu proti AC Milán 13. září 2015, ve kterém Inter porazil svého městského rivala 1:0.[16] Poprvé se trefil 4. října na hřišti Sampdorie Janov, kde jeho gól vyrovnal stav zápasu na konečných 1:1.[17] Obdobně tomu bylo na hřišti Palerma 24. října, to jeho gól otevřel skóre zápasu, soupeř ale nakonec vyrovnal na 1:1.[18] Mezitím odehrál 18. října své první derby proti Juventusu, ze kterého se zrodila remíza 0:0.[19] Na začátku února vyběhl na trávník ve druhém poločase a asistencí a gólem v závěru pomohl vybojovat remízu 3:3 na půdě Hellasu Verona.[20]

Proti Palermu 6. března opět skóroval, pomohl tím k výhře 3:1.[21] Proti Bologni 12. března otevřel skóre při výhře 2:0 a střeleckou formu udržel pro zápas proti AS Řím 19. března, na jeho gól ale soupeř odpověděl a zrodila se proto remíza 1:1.[22][23] V předposledním 37. kole hostil Inter Milán Empoli a v zápase hraném 7. května vyhrál 2:1. Chorvatský fotbalista dal gól a připsal si jednu asistenci, čímž se jeho klub s jistotou umístil čtvrtý.[24]

První sezóna v novém působišti skončila s bilancí 37 zápasů, 9 gólů a 6 asistencí.[25] Během ní se musel popasovat s několika rozdílnými rolemi v sestavě – zahrát vlevo, vpravo nebo ve středu útoku.[25]

To díky střídajícímu Perišićovi vyhrál Inter 18. září 2016 nad Juventusem 2:1 a vůbec poprvé od roku 2012 na rivala vyzrál.[26] O sedm dní později z voleje vyrovnal na konečných 1:1 domácí duel s Boloňou.[27] Pozdním srovnávacím gólem na 2:2 v 92. minutě upravil dne 20. listopadu výsledek derby milánských klubů na 2:2.[28] V prvním zápase v roce 2014 8. ledna dvěma góly rozhodl o výhře 2:1 venku na hřišti Udinese.[29] Série výher se protáhla na další zápas s Chievem, ve kterém dal při výhře 3:1 rovněž gól.[30] Série sedmi ligových výher byla 5. února utnuta Juventusem, který doma Inter zdolal jediným gólem Kolumbijce Cuadrada. Frustrace Interistů se projevila na konci zápasu, když Perišić obdržel červenou kartu za nerespektování rozhodnutí sudího.[31] Po dvou gólech si připsal v zápase s Cagliari 5. března, kde Inter vyhrál 5:1.[32] Poslední kolo sezóny 2016/17 ozdobil Inter výhrou 5:2 nad Udinese, přičemž Perišić vstřelil gól a dvakrát gólu asistoval.[33] Konečná sedmá pozice na kvalifikaci do Ligy mistrů nedostačovala. Chorvatský univerzál v Serii A nasbíral šest asistencí, vstřelil 10 gólů.[34]

Inter Milán si v srpnu na úvod ligové sezóny 2017/18 připsal po domácí výhře 3:0 nad Fiorentinou první tři body. Perišić asistoval u druhého gólu Icardiho, vsítil gól třetí a dvěma asistencemi na to navázal v dalším duelu s AS Řím (3:1).[35] Tam Inter vyhrál v lize vůbec prvně od října 2008.[36] V domácím prostředí proti Chievu 3. prosince vstřelil při výhře 5:0 hattrick.[37] Po venkovní remíze s Juventusem v Turíně si svěřenci Luciana Spallettiho připsali první ligovou prohru, když v 17. kole 16. prosince podlehli 1:2 Udinese.[38] Proti Laziu 30. prosince 2017 (0:0) odehrál 100. zápas ve všech soutěžích za Nerazurri.[39]

Účast na světovém mistrovství zpozdila jeho návrat ke klubovým povinnostem a trénovat začal až 10. srpna 2018.[40]

V základní skupině Ligy mistrů byl u úvodních dvou výher nad Tottenhamem a PSV Eindhoven, na ty ale Černobílí nenavázali a po šestém zápase putovali pouze do jarních vyřazovacích bojů Evropské ligy.[41][42] Přestože byl pro trenéra Spallettiho důležitým hráčem, jeho podzimní výkony v sezóně 2018/19 nedosahovaly výše těch ze sezóny předešlé. Na webu fedenerazzurra.net byl rozdíl mezi Perišićovými výkony ve dresech chorvatského národního týmu a Interu Milán přirovnán k fiktivnímu příběhu Dr. Jekylla a pana Hyda.[43]

Dne 13. ledna byl u pohárové výhry 6:2 nad klubem Benevento Calcio v Coppa Italia, kdy si připsal tři asistence.[44] V jarním boji o kvalifikaci do Ligy mistrů pomohl vyrovnávacím gólem proti AS Řím 20. dubna uhájit bod jeho prvním gólem před domácím publikem od zahájení sezóny 2018/19.[45][46] Inter si umístění v elitní čtyřce nakonec vybojoval.

Hostování v Bayernu Mnichov

[editovat | editovat zdroj]

První domácí zápas za Bayern Mnichov se Perišićovi zdařil, když na konci srpna 2019 jedním gólem a jednou asistencí přispěl k výhře 6:1 proti Mohuči (Mainz).[47] V roce následujícím nejprve musel překonat zranění, v červnu pak otevřel skóre semifinále Poháru DFB s Eintrachtem Frankfurt, které nakonec vyústilo ve výhru Bavorů 2:1.[48] Zúčastnil se finále proti Bayeru Leverkusen, ve kterém jeho mužstvo vyhrálo 4:2 a získalo domácí double.[49]

Již předtím zasáhl do prvního zápasu svého týmu po pauze způsobené pandemií covidu-19. Na hřišti Unionu Berlin 17. května 2021 stanul u ligové výhry 2:0, na hřiště přišel jako náhradník na poslední minuty.[50] Další mistrovský titul si bavorský klub zajistil o měsíc později v zápase 32. kola na hřišti Werderu Brémy 16. června, kde vyhrál 1:0, Perišić ovšem nenastoupil.[51]

Dohrávka Ligy mistrů 8. srpna skončila domácí výhrou Bayernu v odvetě osmifinále nad Chelsea 4:1, na níž se Perišić podílel gólem na 2:0. V souhrnu s předchozí výhrou 3:0 (celkem tedy 7:1) postoupil bavorský tým do čtvrtfinále.[52]

Návrat do Interu

[editovat | editovat zdroj]

Po hostování se Perišić vrátil do Interu. Jeho gólová hlavička v nastaveném čase domácího zápasu s Parmou 31. října zachránila remízu 2:2.[53] O několik dní později se trefil do sítě Realu Madrid ve skupině Ligy mistrů, ale jeho gól na výhru nestačil a Inter Milán venku 2:3 prohrál.[54]

Na jaře v dubnovém ligovém zápase na hřišti Spezie vstřelil gól ve svém 200. soutěžním zápase za Inter a dopomohl k remíze 1:1.[55] Na začátku května si Inter zajistil první mistrovský titul od roku 2010. Perišić, pod trenérem Contem přetvořený na stažené křídlo, navýšil své šance na prodloužení smlouvy, která měla vypršet na konci další sezóny.[56]

V Miláně pokračoval i v sezóně 2021/22 pod novým trenérem Simonem Inzaghim. První gól v ní zaznamenal na půdě Fiorentiny 21. září při venkovní výhře 3:1.[57] Navzdory jeho proměněné penaltě podlehl Inter 26. října na hřišti římského Lazia 1:3 a připsal si první porážku sezóny.[58] 1. prosince 2021 nastoupil proti Juventusu v zápase o italský superpohár, ve kterém Inter Milán vyhrál 2:1 v prodloužení.[59] Naděje Interu na obhajobu byly živeny ještě v závěrečném 38. kole. Perišić se v zápase hraném 22. května 2022 gólově prosadil proti Sampdorii Janov a pomohl vyhrát 3:0, ovšem AC Milán svůj zápas zvládl a prvenství uhájil s dvoubodovým náskokem.[60]

Ve finále národního poháru Coppa Italia 11. května 2022 proti Juventusu rozhodl zápas v prodloužení, když v 99. a 102. minutě proměnil obě penalty, na které již turínský soupeř nezareagoval. Inter Milán vyhrál 4:2 a opanoval pohár po 11 letech.[61]

Tottenham Hotspur

[editovat | editovat zdroj]

Dne 31. května 2022 dotáhl anglický prvoligový klub Tottenham Hotspur příchod Perišiće.[62] Ten dorazil jako volný hráč po skončení smlouvy v Interu Milán a ve svém novém působišti uzavřel smlouvu na dva roky.[63]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Za chorvatskou A-reprezentaci debutoval 26. března 2011 v kvalifikačním zápase skupiny F na Mistrovství Evropy 2012 v Polsku a Ukrajině s Gruzií na její půdě, kde Chorvatsko podlehlo 0:1. Perišić se dostal do zápasu v 61. minutě za jiného záložníka Ivana Rakitiće.[64]

Před Mistrovstvím Evropy 2021 sehrál svůj 100. reprezentační zápas, když se 1. června 2021 postavil v přípravném duelu Arménii a jedním gólem přispěl k remíze 1:1. Stovky zápasů dosáhl jako devátý chorvatský reprezentant.[65]

EURO 2012

[editovat | editovat zdroj]

Zúčastnil se EURA 2012 konaného v Polsku a na Ukrajině, kde Chorvatsko skončilo se 4 body na nepostupovém třetím místě v základní skupině C za prvním Španělskem a druhou Itálií. Ivan přihrával na třetí gól Mario Mandžukićovi 10. června proti Irsku (konečná výhra 3:1).[66] 14. června nastoupil v základní sestavě proti Itálii (remíza 1:1)[67] a 18. června se proti Španělsku dostal na hřiště až v 65. minutě, soupeř z Pyrenejského poloostrova zvítězil 1:0.[68]

Mistrovství světa 2014

[editovat | editovat zdroj]
Perišić na Mistrovství světa 2014 proti domácí Brazílii v souboji s Neymarem (12. červen 2014)

Trenér Niko Kovač jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kam Chorvatsko postoupilo z evropské baráže proti Islandu.[69] V prvním utkání Chorvatska proti Brazílii v základní skupině A (porážka 1:3) se střelecky neprosadil, podařilo se mu to až ve druhém zápase proti Kamerunu, kdy se jednou brankou podílel na vítězství svého týmu 4:0.[70]

EURO 2016

[editovat | editovat zdroj]

Na Mistrovství Evropy 2016 ve Francii nastoupil do prvního zápasu proti Turecku, ve kterém trefil břevno, přesto se Chorvatsko nakonec po výhře 1:0 radovalo.[71] Proti Česku byli Chorvaté lepším týmem a po gólech Perišiće a Rakitiće vedli 2:0, v závěru ale o vedení přišli a zápas tak dopadl nerozhodně 2:2.[72] V závěrečném zápase skupiny proti Španělsku asistoval srovnávacímu gólu Nikoly Kaliniće na 1:1, aby pár minut před koncem sólovou akcí a následným gólem přiklonil výhru 2:1 na stranu svého mužstva. Byl vyhlášen mužem zápasu, díky němu Chorvatsko opanovalo skupinu „D“.[73] Osmifinále proti Portugalsku bylo svědkem dalšího Perišićova pokusu, který skončil na brankové konstrukci. Po 90 minutách gól nepadl a prodlužovalo se, ve 117. minutě dal jediný gól zápasu Portugalec Quaresma.[74]

Mistrovství světa 2018

[editovat | editovat zdroj]

Ve třetím skupinovém zápase vstřelil gól v 89. minutě proti Islandu na 2:1, díky čemuž Chorvaté opanovali svojí skupinu maximálním ziskem devíti bodů a postoupili z prvního místa.[75] Vyřazení Dánska a domácího Ruska je posunulo do semifinále, v němž Perišić vstřelil Anglii vyrovnávací gól na 1:1 (a jeho další pokus zastavila branková konstrukce), aby v prodloužení navíc asistoval rozhodujícímu gólu Maria Mandžukiće.[76] Za neúnavnou bojovnost napříč 120 odehranými minutami byl vyhlášen mužem zápasu.[77] Ve finálovém střetu s Francií 15. července srovnal na 1:1, Chorvatsko ovšem nakonec prohrálo 2:4.[78]

EURO 2020

[editovat | editovat zdroj]

Účastnil se Mistrovství Evropy 2020 pořádaném v létě roku 2021 kvůli pandemii covidu-19. Ve druhém skupinovém zápase proti Česku vyrovnával na konečných 1:1, čímž Chorvatsko ziskem bodu udrželo po úvodní porážce od Anglie 0:1 naději na postup.[79] Proti Skotsku pomohl vyhrát 3:1 čtvrtým gólem tohoto zápasu a Chorvatsko tak se čtyřmi body postoupilo ze druhého místa.[80]

Profil fotbalisty

[editovat | editovat zdroj]

Perišić je ofenzivní univerzál,[81] schopný zahrát na levém křídle nebo jako ofenzivní záložník.[81] Platným dokáže být kdekoliv v útoku, tudíž v případě nouze i jako pravý křídelník nebo na hrotu.[82] Jeho devízou je obounohost.[82] Server WhoScored.com za jeho silné stránky označil průnikové přihrávky, držení balónu, blokování střel, hru ve vzduchu a soustředěnost a za slabinu obranné zákroky.[83]

Při příchodu do Borussie Dortmund jej klubový ředitel Michael Zorc přirovnal k někdejšímu německému záložníkovi Michaelu Ballackovi.[84]

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[85]

Klubové

[editovat | editovat zdroj]
Borussia Dortmund
Wolfsburg
Bayern Mnichov
Inter Milán

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]
Chorvatská reprezentace

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • Nejlepší střelec ligy Jupiler League za sezónu 2010/11 (22 gólů)
  • Nejlepší hráč ligy Jupiler League za sezónu 2010/11
  • Nejlepší fotbalista Chorvatska podle fanoušků: 2014[86]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e Archivovaná kopie. www.imscouting.com [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-14. 
  2. ↑ a b c Perisic finally settled at Wolves. Bundesliga.com [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ http://www.bvb.de/?%87%ECZ%1B%E7%F4%9C_k%E4%82%9C
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-13. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.transfermarkt.de [online]. [cit. 2011-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-06. 
  6. ↑ Dortmund complete double Bayern blown away by Bundesliga champs. Sky Sport [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (anglicky)
  7. ↑ 5:2 - Dortmund bleibt Bayerns Albtraum. FAZ.net [online]. 2012-05-12 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online.  (německy)
  8. ↑ Wolfsburg holt Kroaten Perisic aus Dortmund Archivováno 8. 1. 2013 na Wayback Machine., transfermarkt.de (německy)
  9. ↑ Jiráček dal první gól sezony, v Německu se dramatizuje boj o záchranu. iDNES.cz [online]. 2013-05-11 [cit. 2013-05-11]. Dostupné online. 
  10. ↑ Karlsruher SC 1:3 VfL Wolfsburg. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ VfL Wolfsburg 3:0 Werder Bremen. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. 
  12. ↑ Wolfsburg 4-1 Nuernberg. WhoScored.com [online]. ? [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Perisic und de Bruyne sind zuviel für Gladbach. kicker.de [online]. 2014-05-10 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ WHITNEY, Clark. Borussia Dortmund vs. Wolfsburg: 6 Things We Learned. Bleacher Report [online]. 2014-04-05 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Brazílčan Dante prestúpil z Bayernu do Wolfsburgu Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 30. 8. 2015 (slovensky)
  16. ↑ FREDY GUARIN GOAL GIVES INTER DERBY WIN OVER AC MILAN. Eurosport.com [online]. 2015-09-13 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ COERTS, Stefan. Sampdoria 1-1 Inter: Perisic leveller earns point for Mancini's men. Goal.com [online]. 2015-10-04 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Palermo 1-1 Inter: Gilardino denies Nerazzurri. Goal.com [online]. 2015-10-24 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ BLANCHETTE, Rob. Inter Milan vs. Juventus: Score and Reaction from 2015 Serie a Match. BleacherReport.com [online]. 2015-10-18 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Ivan Perisic rescues point for Inter in 3-3 draw against Hellas Verona. The Guardian [online]. 2016-02-07 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ SMITH, Jamie. Kondogbia and Perisic Inter's future - Mancini. Goal.com [online]. 2016-03-07 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Inter move fourth in Serie A despite loss of Mauro Icardi to injury. ESPN [online]. 2016-03-12 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Roma 1-1 Inter Milan. BBC Sport [online]. 2016-03-19 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Inter secure fourth-placed finish in Serie A as AC Milan move up to sixth. ESPN [online]. 2016-05-07 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ a b TILUK, Daniel. UEFA Euro 2016, B/R 200: Top 30 Forwards. BleacherReport.com [online]. 2016-06-08 [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Ivan Perisic heads Inter Milan to first league win over Juventus since 2012. Eurosport [online]. 2016-09-18 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Francesco Totti reaches 250 goals but Roma loses 3-1 at Torino. independent.com.mt [online]. 2016-09-25 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ AC Milan 2-2 Inter Milan. BBC Sport [online]. 2016-11-20 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ PERISIC DOUBLE DOWNS UDINESE. inter.it [online]. 2017-01-08 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Inter 3-1 Chievo: Three second half goals seal dramatic win for Pioli's men. Goal.com [online]. 2017-01-14, rev. 2017-07-02 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ SPRATT, Ben. Juventus 1-0 Inter: Cuadrado stunner gives Old Lady three points. Goal.com [online]. 2017-02-05, rev. 2017-07-02 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Serie A Cagliari-Inter 1-5, il tabellino. Tuttosport.com [online]. 2017-03-05 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (italsky) 
  33. ↑ Inter 5-2 Udinese: Departing on a high. serpentsofmadonnina.com [online]. 2017-05-28 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Manchester United in transfer talks for Ivan Perisic of Inter Milan. Sky Sports [online]. 2017-05-28 [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Inter Milan 3:0 ACF Fiorentina. Transfermarkt [online]. [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. 
  36. ↑ ROMA - INTER: ALL YOU NEED TO KNOW. inter.it [online]. 2017-08-27 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Inter Milan 5-0 Chievo. BBC Sport [online]. 2017-12-03 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Luciano Spalletti rues defeat to Udinese as Inter Milan lose unbeaten run. Eurosport [online]. 2017-12-16 [cit. 2021-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ INTER 0-0 LAZIO: ALL YOU NEED TO KNOW. inter.it [online]. 2017-12-31 [cit. 2021-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-12. (anglicky) 
  40. ↑ Perisic Is An Essential Player To Inter – The Numbers Behind Why This Is The Case. sempreinter.com [online]. 2018-08-22 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Internazionale v Barcelona facts. UEFA [online]. 2018-10-29 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Inter Milan crash out after being held to draw by PSV Eindhoven. Eurosport [online]. 2018-12-12 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Two-face Perisic: leader with Croatia, average with Inter. fedenerazzurra.net [online]. 2018-11-16 [cit. 2021-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-15. (anglicky) 
  44. ↑ INTER 6-2 BENEVENTO: VOTA AL 'JUGADOR DEL PARTIDO'. inter.it [online]. 2019-01-14 [cit. 2021-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-15. (italsky) 
  45. ↑ Perisic earns wasteful Inter draw with Roma. Eurosport [online]. 2019-04-20 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ INTER 1-1 ROMA, ALL YOU NEED TO KNOW. inter.it [online]. 2019-04-21 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Bayern Munich's Ivan Perisic: "The Bundesliga is getting better and better". Bundesliga.com [online]. 2019-08-31 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Fotbalisté Bayernu postoupili přes Frankfurt do finále Německého poháru. idnes.cz [online]. 2020-06-10 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  49. ↑ Bayern Munich secure domestic double with 4-2 Cup win over Leverkusen. ESPN [online]. 2020-07-04 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ BEGLEY, Emlyn. The Bundesliga's return continues: Relive how Bayern cruised to victory. BBC [online]. 2020-05-17 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ Bayern zvítězil v Brémách a slaví další titul. Eurofotbal [online]. 2021-06-16 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 
  52. ↑ JOHNSTON, Neil. Bayern Munich 4-1 Chelsea: Frank Lampard's side lose 7-1 on aggregate. BBC [online]. 2021-09-08 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ CHEESBROUGH, CIAN. Inter Milan 2-2 Parma: Ivan Perisic scores injury time equaliser to deny shock win for visitors after former Arsenal man Gervinho's double. Daily Mail [online]. 2020-10-31 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ Real Madrid 3-2 Interazionale. UEFA [online]. 2020-11-03 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ PERISIC MARKS 200TH INTER APPEARANCE WITH A GOAL. inter.it [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ PERISIC TO RENEW WITH INTER?. football-italia.net [online]. 2021-05-03 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ ACF Fiorentina 1:3 Inter Milan. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. 
  58. ↑ Inter 'lose heads' in Lazio defeat as battling AC Milan go top. France24 [online]. 2021-10-16 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Inter Milan 2:1 AET Juventus FC. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Po jedenácti letech první. AC Milán je šampionem Itálie, Inter zůstal za ním. IDNES.cz [online]. 2022-05-22 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. 
  61. ↑ Italský pohár je kořistí Interu. Finále s Juventusem rozhodlo prodloužení. ČT sport [online]. 2022-05-12 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. 
  62. ↑ Perišić odejde z Interu Milán do Tottenhamu. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  63. ↑ Perišić dokončil přesun z Interu do Tottenhamu. EuroFotbal.cz [online]. [cit. 2022-05-31]. Dostupné online. 
  64. ↑ http://www.transfermarkt.de/de/georgien_kroatienspielbericht/index/spielbericht_1088383.html
  65. ↑ Croatia 1-1 Armenia. BBC Sport [online]. 2021-06-02 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Rep. of Ireland – Croatia 1:3, Footballdatabase.eu (anglicky)
  67. ↑ Italy – Croatia 1:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  68. ↑ Croatia – Spain 0:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  69. ↑ 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  70. ↑ Kamerun - Chorvatsko 0:4, oslabení Afričané nestíhali, jsou venku ze hry, iDNES.cz, citováno 19. 6. 2014
  71. ↑ HASLAM, Andrew. Modrić magic helps Croatia down Turkey in EURO 2016 Group D. UEFA [online]. 2016-06-12 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Bláznivý závěr přinesl Čechům bod proti Chorvatsku. ČT Sport [online]. 2016-06-17 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  73. ↑ SAFFER, Paul. Perišić's late goal means Croatia pip Spain in EURO 2016 Group D. UEFA [online]. 2016-06-21 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ CHOWDHURY, Saj. Croatia 0-1 Portugal. BBC Sport [online]. 2016-06-25 [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ WATCH: Perisic Scores Late as Croatia Eliminates Iceland, Maintains Perfect WC Run. Sports Illustrated [online]. 2018-06-26 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ MCNULTY, Phil. Croatia 2-1 England. BBC Sport [online]. 2018-07-11 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ History-maker Mandzukic sends Croatia into first Final. FIFA [online]. 2018-07-12 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ PHIL, McNulty. France 4-2 Croatia. BBC Sport [online]. 2018-07-15 [cit. 2021-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ Croatia 1-1 Czech Republic: Perišić denies Šilhavý's men. UEFA.com [online]. 2021-06-18 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ Croatia 3-1 Scotland: Vatreni battle past Scots to reach round of 16. UEFA.com [online]. 2021-06-22 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ a b Ivan Perisic. MLSsoccer.com [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ a b Where will Ivan Perisic play for Bayern Munich?. Bundesliga.com [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Ivan Perisic. WhoScored.com [online]. [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ MUNDAY, BILLY. IVAN PERIŠIĆ: CHICKEN FARM SAVIOUR, MULTI-SPORT CROATIAN INTERNATIONAL, AND FLYING, FLUID WINGER. These Football Times [online]. 2019-07-18 [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ Achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ Croatian Football Supporters’ Club Award Best and Biggest Hearted in 2014. croatiaweek.com [online]. 2015-01-02 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Ivan Perišić – klubová kariéra
Nejlepší střelci belgické fotbalové ligy
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2019/2020 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2011/2012 – Borussia Dortmund
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2019/2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFB-Pokal 2019/2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2015 – VfL Wolfsburg
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercoppa italiana 2021 – FC Inter Milán
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Ivan Perišić – reprezentační kariéra
Chorvatská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2012
Chorvatsko
Chorvatská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2014
1 Stipe Pletikosa • 12 Oliver Zelenika • 23 Danijel Subašić • 2 Šime Vrsaljko • 3 Danijel Pranjić • 5 Vedran Ćorluka • 6 Dejan Lovren • 11 Darijo Srna – Kapitán •  13 Gordon Schildenfeld • 21 Domagoj Vida • 4 Ivan Perišić • 7 Ivan Rakitić • 8 Ognjen Vukojević • 10 Luka Modrić • 14 Marcelo Brozović • 15 Milan Badelj • 19 Jorge Cruz Campos Sammir • 20 Mateo Kovačić • 9 Nikica Jelavić • 16 Ante Rebić • 17 Mario Mandžukić • 18 Ivica Olić • 22 Eduardo da Silva • Trenér Niko Kovač
 Chorvatsko
Chorvatská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
Chorvatsko
Stříbrná medaile Chorvatská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2018 Stříbrná medaile
1 Dominik Livaković • 2 Šime Vrsaljko • 3 Ivan Strinić • 4 Ivan Perišić • 5 Vedran Ćorluka • 6 Dejan Lovren • 7 Ivan Rakitić • 8 Mateo Kovačić • 9 Andrej Kramarić • 10 Luka Modrić - Kapitán • 11 Marcelo Brozović • 12 Lovre Kalinić • 13 Tin Jedvaj • 14 Filip Bradarić • 15 Duje Ćaleta-Car • 16 Nikola Kalinić • 17 Mario Mandžukić • 18 Ante Rebić • 19 Milan Badelj • 20 Marko Pjaca • 21 Domagoj Vida • 22 Josip Pivarić • 23 Danijel Subašić • Trenér Zlatko Dalić
 Chorvatsko
Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2018
Francie Zlatá medaile
Chorvatsko Stříbrná medaile
Belgie Bronzová medaile
Medailisté – Mistrovství světa ve fotbale 2022
Argentina Zlatá medaile
Francie Stříbrná medaile
Chorvatsko Bronzová medaile
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ivan_Perišić&oldid=24250292“