Přeskočit na obsah

Ivica Olić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivica Olić
Ivica Olić
Ivica Olić
Osobní informace
Datum narození14. září 1979 (45 let)
Místo narozeníDavor, SFR Jugoslávie
Výška1,82 m
PřezdívkaIvi
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceútočník
Mládežnické kluby*
Chorvatsko Posavac Davor
Chorvatsko NK Marsonia
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1996–1998
1998–1999
1999–2001
2001–2002
2002–2003
2003–2007
2007–2009
2009–2012
2012–2015
2015–2016
2016–2017
Chorvatsko NK Marsonia
Německo Hertha BSC Berlin
Chorvatsko NK Marsonia
Chorvatsko NK Záhřeb
Chorvatsko Dinamo Záhřeb
Rusko CSKA Moskva
Německo Hamburger SV
Německo Bayern Mnichov
Německo VfL Wolfsburg
Německo Hamburger SV
Německo 1860 Mnichov
42 (17)
2 (0)
42 (21)
29 (21)
31 (19)
166 (44)
111 (48)
55 (13)
78 (28)
25 (2)
30 (5)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1996
1997
1997–1998
1998
2000–2001
2002–2015
Chorvatsko Chorvatsko U17
Chorvatsko Chorvatsko U18
Chorvatsko Chorvatsko U19
Chorvatsko Chorvatsko U20
Chorvatsko Chorvatsko U21
Chorvatsko Chorvatsko
3 (0)
1 (0)
9 (1)
1 (0)
6 (2)
104 (20)
Úspěchy
Liga mistrů UEFA
Stříbrná medaile 2009/2010 Bayern Mnichov
Stříbrná medaile 2011/2012 Bayern Mnichov
Pohár UEFA
Zlatá medaile 2004/2005 CSKA Moskva
Německý superpohár
Zlatá medaile 2010 Bayern Mnichov
1. německá Bundesliga
Zlatá medaile 2009/2010 Bayern Mnichov
Ruský Superpohár
Zlatá medaile 2004 CSKA Moskva
Zlatá medaile 2006 CSKA Moskva
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
30. 8. 2020
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
30. 8. 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivica Olić (* 14. září 1979, Davor, Jugoslávie) je bývalý chorvatský fotbalista, který hrál mimo Chorvatska v Rusku a Německu. Na svém kontě má přes 100 zápasů za chorvatskou fotbalovou reprezentaci.[1]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ivica se narodil a vyrostl ve vesničce Davor v Chorvatsku. Profesionálně začal hrát fotbal v roce 1996 za NK Marsonia, odkud ho po dvou úspěšných sezónách získala Hertha Berlin. Moc tam toho ale nenahrál a za rok se vrátil zpět do Marsonie.
Další sezóna v Marsonii byla pro Ivicu úspěšná, ve 29 utkáních vstřelil 17 gólů. V roce 2001 přestoupil do NK Záhřeb, kde vstřelil 21 gólů ve 29 zápasech a pomohl svému týmu vyhrát ligový titul. Další rok přestoupil do GNK Dinama Záhřeb, kde vstřelil ve 27 ligových zápasech 16 gólů a stal se tak nejlepším střelcem chorvatské ligy.

CSKA Moskva

[editovat | editovat zdroj]

Roku 2003 získalo Ivicu CSKA Moskva. Jeho forma postupně rostla, v sezóně 2005 vstřelil ve 20 zápasech 10 gólů. S CSKA vyhrál roku 2005 tehdejší Pohár UEFA, třikrát ruskou nejvyšší ligu (v letech 2003, 2005 a 2006), dvakrát ruský fotbalový pohár (2005 a 2006) a dvakrát ruský Superpohár (2004 a 2006).

Hamburger SV

[editovat | editovat zdroj]

V lednu roku 2007 přestoupil Ivica do německého klubu Hamburger SV, jeho první zápas v tomto klubu byl 31. ledna 2007 proti týmu FC Energie Cottbus. Do klubu přišel, protože byl Hamburg po podzimní části Bundesligy v sestupové zóně, odkud se dostal a na konci sezóny obsadil dokonce 7. místo. To klubu zajišťovalo místo v Poháru Intertoto, který nakonec Hamburg vyhrál. V říjnu roku 2007 vstřelil Ivica hattrick v bundesligovém zápase proti VfB Stuttgart, ve kterém Hamburg zvítězil 4-1. Byl prvním hráčem v historii klubu, který vstřelil v jednom poločase tři góly za sebou.
Roku 2008 se stal Ivica s Hamburgerem vítězem Emirates Cupu, se dvěma góly se stal i nejlepším střelcem turnaje. Při svém působení v Hamburgeru se stal velkým oblíbencem fanoušků. V posledním zápase za Hamburg si vzal na sebe tričko s nápisem „Danke, fans“ (Děkuju, fanoušci).

Bayern Mnichov

[editovat | editovat zdroj]

3. ledna 2009 podepsal Ivica tříletou smlouvu s Bayernem Mnichov, ke kterému se připojil 1. června 2009. Zpočátku se domníval, že bude podporovat v útoku Miroslava Kloseho nebo Maria Gomeze, ale po zraněních se stal Ivica první volbou do útoku. Svůj debut za Bayern si odbyl 8. srpna 2009, kdy vstřelil vedoucí gól proti TSG 1899 Hoffenheim, který ale stačil jen na remízu 1-1, a brzy se stal oblíbencem fanoušků Bayernu Mnichov.
Ve čtvrtfinále Ligy mistrů 2009/2010 proti Manchesteru United se podílel na výhře Bayernu na domácím hřišti, kde vstřelil gól ve třetí minutě nastavení a rozhodl tak o konečném stavu 2-1. Do listiny střelců se zapsal i ve druhém zápase, a i přesto, že Bayern na Manchesteru prohrál 2-3, postoupil německý klub do semifinále díky více vstřeleným brankám na hřišti soupeře. První hattrick za Bayern vstřelil Ivica v semifinále Ligy mistrů proti Olympique Lyon 27. dubna 2010, kdy Bayern vyhrál 3-0. Vítězství nad Lyonnem zajistilo Bayernu místo ve finále Ligy mistrů 2009/2010, kde se střetl s Interem Milán, se kterým nakonec prohrál 0-2. V dalších dvou sezónách se nedokázal prosadit do základní sestavy a většinou byl připraven naskočit do hry pouze na lavičce. Poslední zápas za Bayern Mnichov odehrál ve finále Ligy mistrů 2011/12, tam ale jeho tým prohrál 1:2 na penalty proti Chelsea FC. Po sezoně 2011/12 klub opustil jelikož mu skončila smlouva.

VfL Wolfsburg

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2012 podepsal dvouletou smlouvu s týmem VfL Wolfsburg. Ve 30. kole německé Bundesligy 20. dubna 2013 se podílel jedním gólem na vítězství Wolfsburgu 3:0 nad domácími Brémami.[2]

Hamburger SV (návrat)

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2015 se vrátil do mužstva Hamburger SV, kde již v minulosti působil. Podepsal kontrakt do roku 2016, ve smlouvě měl navíc opci s možností práce jako trenér mládeže v klubu.[3]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ivica se zúčastnil s chorvatskou reprezentací Mistrovství světa 2002, kde odehrál dva zápasy a vstřelil jeden, ale důležitý gól v zápase proti Itálii, který nakonec skončil 2-1 pro Chorvatsko. Hrál taky ve třech zápasech na EURU 2004 a dva zápasy na Mistrovství světa 2006. Zúčastnil se i EURA 2008, v zápase proti favorizovanému Německu dal v 64. minutě gól na 2-1 a tímto výsledkem vyhráli Chorvati celý zápas. Chorvatsko vyhrálo celou skupinu, když porazilo všechny své soupeře, ale ve čtvrtfinále podlehlo Turecku 4-2 na penalty.
Ivica byl povolán na Kvalifikační zápasy na Mistrovství světa 2010, v osmi zápasech dal tři góly, ale Chorvatsko přišlo, o jeden bod, o postup do play-off. V kvalifikaci na Mistrovství Evropy 2012 zasáhl do pěti zápasů a připsal si dvě branky. Kvůli zranění stehna se ale na Mistrovství Evropy 2012 neobjevil.

22. března 2013 nastoupil v kvalifikačním zápase v Záhřebu proti Srbsku, který skončil vítězstvím domácího Chorvatska 2:0. Olić vstřelil druhý gól střetnutí.[4]

Trenér Niko Kovač jej vzal na Mistrovství světa 2014 v Brazílii, kam Chorvatsko postoupilo z evropské baráže proti Islandu.[5] V prvním utkání Chorvatska proti Brazílii v základní skupině A (porážka 1:3) se střelecky neprosadil, podařilo se mu to až ve druhém zápase proti Kamerunu, kdy se jednou brankou podílel na vítězství svého týmu 4:0.[6]

NK Záhřeb

GNK Dinamo Zagreb

CSKA Moskva

FC Bayern Mnichov

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  • Chorvatský hráč roku: 2009
  • Král střelců v chorvatské lize: 2002, 2003

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Ivica je ženatý, jeho žena se jmenuje Natalie. Má s ní 3 děti – 2 syny (Luka a Antonio) a dceru Laru.

  1. Players with 100+ Caps and 30+ International Goals, RSSSF.com (anglicky)
  2. Bayern dal opět šest gólů, generálku na Ligu mistrů zvládl i Dortmund. iDNES.cz [online]. 2013-04-20 [cit. 2013-04-21]. Dostupné online. 
  3. Olič prestúpil z Wolfsburgu do Hamburgu Archivováno 17. 3. 2015 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 31. 1. 2015 (slovensky)
  4. Španělé doma neporazili Finy, Angličané nasázeli osm gólů, iDNES.cz, vydáno 22. 3. 2013
  5. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 15. 1. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  6. Kamerun - Chorvatsko 0:4, oslabení Afričané nestíhali, jsou venku ze hry, iDNES.cz, citováno 19. 6. 2014

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]