Horní Bezděkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci v okrese Kladno. O části obce Bojanov v okrese Chrudim pojednává článek Horní Bezděkov (Bojanov).
Horní Bezděkov
Náves v Horním Bezděkově s budovou školy
Náves v Horním Bezděkově s budovou školy
Znak obce Horní BezděkovVlajka obce Horní Bezděkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecUnhošť
Obec s rozšířenou působnostíKladno
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel737 (2023)[1]
Rozloha4,58 km²[2]
Katastrální územíHorní Bezděkov
Nadmořská výška421 m n. m.
PSČ273 51
Počet domů268 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavní 41
Horní Bezděkov
273 51 Unhošť
ou.hornibezdekov@cbox.cz
StarostaPetr Boháček
Oficiální web: www.horni-bezdekov.cz
Horní Bezděkov na mapě
Horní Bezděkov
Horní Bezděkov
Další údaje
Kód obce532312
Kód části obce42374
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Bezděkov se nachází 8 km jihozápadně od Kladna, v okrese Kladno, kraj Středočeský. Rozkládá se asi osm kilometrů jižně od Kladna. Žije zde 737[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1260.

V historii byl Horní Bezděkov uváděn jako Bezděkov u Unhoště. Ve 13. stol. patřil k biskupskému majetku. V roce 1268 daroval král Přemysl Otakar II. obec městu Berounu, později král Jan Lucemburský svému komorníku Elbingovi a po jeho smrti roku 1331 jej získal Petr z Rosenberka. Následně byla obec připojena ke hradu Křivoklátu, roku 1685 přešla do majetku hraběte z Valdštejna a roku 1731 rodu Fürstenberků a v tomto panství zůstala obec až do zrušení poddanství.

V obci je kaplička se zvoničkou a památník padlým.

Sídlí zde Letohrádek Vendula s řemeslnou manufakturou pro lidi se zvláštními potřebami.

V údolí potoka Žlábek je poutní kaplička se studánkou.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[4]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[10]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Horní Bezděkov (305 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v Horním Bezděkově, 3 hostince, obuvník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Horní Bezděkov, trafika.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V oblasti zemědělství pracují čtyři soukromí zemědělci. Obyvatelé obce převážně dojíždějí za prací do Prahy, Kladna i Unhoště.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Děti dojíždějí do školy do Unhoště, kde je také lékař, lékárna, pošta, obchodní dům, obchody, podnikatelské firmy a velkosklady. Unhošť je vzdálená 4 km. Obcí jezdí autobus ČSAD, který děti i dospělé několikrát denně dopravuje k určeným místům.

V obci lze nakoupit v jednom obchodě se smíšeným zbožím a v květinářství , posedět u tenisového kurtu s hospodou . V budově obecního úřadu je společenská místnost, která slouží k různým oslavám a společenským událostem. Zároveň je zapůjčována k soukromým oslavám. V obci jsou švadleny, zahradníci, kovovýroba, kovář, truhlář, pokrývač, tesař.

V obci je místní hřbitov s kaplí.

Investiční výstavba[editovat | editovat zdroj]

V obci je plynofikace, obec zrealizovala a zintenzifikovala čistírnu odpadních vod za přispění Krajského úřadu Středočeského kraje, telefony, veřejné osvětlení a místní rozhlas.

Byl realizován odvod balastních (drenážních) vod z nové výstavby rodinných domů a vzhledem k velkému počtu nových zájemců o bydlení v obci je nutná intenzifikace (rozšíření) čistírny odpadních vod. V plánu obce je výstavba vodovodu, stažení veškerých drátů do země, obnova zeleně, vybudování cyklotrasy, oprava fasády na kapličce a hřbitovní kapli, úprava historické úvozové cesty, opravy a vybudování chodníků a komunikací a další aktivity nutné k tomu, aby se lidem v obci líbilo.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

  • Silniční doprava – Obcí prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát – Zbečno – Horní Bezděkov – Unhošť – Jeneč.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Unhošť ve vzdálenosti 7 km ležící na trati 120 z Prahy do Kladna a Rakovníka.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Unhošť-Malé Kyšice-Praha (1 spoj tam i zpět) a Kladno – Horní Bezděkov – Unhošť (6 spojů tam, 9 spojů zpět) (dopravce ČSAD MHD Kladno, a.s.).[12]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Usedlost čp. 11

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 328. (česky a německy)
  12. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]