Holubinka dívčí

Holubinka dívčí
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	holubinkotvaré (Russulales);
Čeleď	holubinkovité (Russulaceae);
Rod	holubinka (Russula);
Binomické jméno
	Russula puellaris; Fr.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holubinka dívčí (Russula puellaris Fr.) je jedlá houba z čeledi holubinkovitých. Je nápadná svými malými plodnicemi, které v dospělosti silně žloutnou, což je jev u holubinek poměrně výjimečný.^[1] Pro svou značnou křehkost a malou vydatnost se však ke sběru příliš nehodí.

Synonyma

Russula puellaris var. leprosa Bres. 1881

Vzhled

Makroskopický

Klobouk má v průměru 3-6 cm, tenký, v mládí sklenutý, záhy pak plochý, uprostřed vmáčklý, často zprohýbaný, s blanitým okrajem výrazně a daleko uzlinatě rýhovaným. Pokožka klobouku je za vlhka slizká a do poloviny slupitelná, bývá značně proměnlivé barvy, fialová, jindy masově červená, někdy až žlutozelená či liliáková. Barva středu klobou má vždy sytější odstín, někdy až skoro černé barvy, okraj klobouku je vždy světlejší, většinou masově červený.

*Barva středu klobou má vždy sytější odstín a okraj klobouku je vždy světlejší.*

Lupeny jsou křehké, břichaté, volné nebo ke třeni úzce připojené. Barvu mají v mládí bělavou, pak žlutou a ve stáří bývají okrově skvrnité.

Třeň je 3-10 cm vysoký a 0,5-2 cm tlustý, křehký, mírně kyjovitý, v mládí bílý a plný, v dospělosti okrový a dutý.

Dužnina je křehká, v mládí i pod pokožkou bílá, náchylná k rezavění, později nažloutlá. Stárnutím celá houba žloutne až žlutooranžoví (zejména pomačkáním). Chuť má většinou mírnou, někdy však ostrou. Vůni má po strakoši, někdy bývá i neznatelná.

Mikroskopický

Výtrusy 8-10 x 7-9 μm velké, široce oválné, někdy až kulovité s kuželovitými výrůstky na povrchu. Výtrusný prach je bledě krémový nebo krémový.

Výskyt

Holubinka dívčí roste od června do října v jehličnatých i listnatých lesích, nejčastěji v trávě a mechu na okraji mladších smrčin a v borových porostech. Dává přednost kyselým půdám a jehličnatým podhorským lesům. Je to mykorhizní druh.

*Třeň je mírně kyjovitý a lupeny jsou v dospělosti žluté.*

Nejčastější záměny

Podobná je taktéž jedlá, holubinka raná, která však nemá třeň okrové barvy a dužnina ve třeni nežloutne. Taktéž podobná je holubinka unylá, která roste pod listnatými stromy, stárnutím nežloutne a okraj klobouku je tenčí a není tolik rýhovaný a je nejedlá.

Reference

↑ Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

Literatura

Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 67. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 367. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 234. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka dívčí na Wikimedia Commons
Holubinka dívčí na Biolibu
Holubinka dívčí na Nahuby.sk

Galerie holubinka dívčí na Wikimedia Commons

[1] Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

[1]

Holubinkovité

Holubinka	Holubinka akvamarínová • Holubinka bílá • Holubinka blaťácká • Holubinka brunátná • Holubinka bukovka • Holubinka celokrajná • Holubinka cihlová • Holubinka černající • Holubinka dívčí • Holubinka doupňáková • Holubinka fialovonohá • Holubinka habrová • Holubinka hlínožlutá • Holubinka hořká • Holubinka hřebínkatá • Holubinka chromová • Holubinka jahodová • Holubinka jízlivá • Holubinka kolčaví • Holubinka krvavá • Holubinka křehká • Holubinka lepkavá • Holubinka lesklá • Holubinka mandlová • Holubinka měnlivá • Holubinka modřínová • Holubinka nádherná • Holubinka namodralá • Holubinka nazelenalá • Holubinka odbarvená • Holubinka olivová • Holubinka osmahlá • Holubinka ostrá • Holubinka parková • Holubinka ruměná • Holubinka sličná • Holubinka sluneční • Holubinka smrdutá • Holubinka štíhlá • Holubinka tečkovaná • Holubinka trávozelená • Holubinka úhledná • Holubinka uhlová • Holubinka unylá • Holubinka Velenovského • Holubinka vonná • Holubinka vrhavka • Holubinka zlatá • Holubinka žlutá

Ryzec	Ryzec bažinný • Ryzec Bertillonův • Ryzec bledoslizký • Ryzec bledý • Ryzec Bresadolův • Ryzec citlivý • Ryzec citronový • Ryzec černohlávek • Ryzec datlí • Ryzec ďubkovaný • Ryzec dubový • Ryzec hedvábný • Ryzec hnědočervený • Ryzec hnědoskvrnitý • Ryzec hnědý • Ryzec oranžově hnědý • Ryzec chlupatý • Ryzec indigový • Ryzec jablečný • Ryzec játrohnědý • Ryzec jedlový • Ryzec kafrový • Ryzec kalichovkovitý • Ryzec klamný • Ryzec kokoska • Ryzec krátkonohý • Ryzec kravský • Ryzec kroužkatý • Ryzec krvomléčný • Ryzec křídlatovýtrusý • Ryzec lemovaný • Ryzec libovonný • Ryzec lilákový • Ryzec liškový • Ryzec lososový • Ryzec Maierův • Ryzec maličký • Ryzec modřínový • Ryzec nasládlý • Ryzec odporný • Ryzec ohrnutý • Ryzec olšový • Ryzec oranžově hnědý • Ryzec oranžový • Ryzec osikový • Ryzec osmahlý • Ryzec osténkatý • Ryzec ostrý • Ryzec palčivý • Ryzec pásovaný • Ryzec peprný • Ryzec Pilátův • Ryzec ploštičný • Ryzec plstnatý • Ryzec pohárkovitý • Ryzec polokrvomléčný • Ryzec pravý • Ryzec přejemný • Ryzec pýřitý • Ryzec Quelétův • Ryzec rašeliníkový • Ryzec Romagnesiho • Ryzec rudohrdlý • Ryzec ryšavý • Ryzec řídkolupenný • Ryzec sazový • Ryzec scvrklý • Ryzec severský • Ryzec skotský • Ryzec smoločerný • Ryzec smrkový • Ryzec strakatý • Ryzec světlý • Ryzec syrovátkový • Ryzec syrovinka • Ryzec šeredný • Ryzec vodnatý • Ryzec vonný • Ryzec zelenající • Ryzec zlatomléčný • Ryzec zprohýbaný • Ryzec žlutavý

Masovka	Masovka žlutomléčná • Masovka Soehnerova