Historie Amway

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Počátky přímého prodeje[editovat | editovat zdroj]

Přímý prodej patří k nejstarším obchodním metodám. V 19. století tímto způsobem obchodovaly firmy, které formou podomního prodeje nabízely nejrůznější výrobky, od encyklopedií přes nářadí a domácí potřeby až po parfémy. V rámci kategorie přímého prodeje se ve 40. letech minulého století objevil nový pojem, který do tohoto odvětví vnesla společnost Nutrilite. Jednalo se o tzv. multilevel marketing (MLM), který na rozdíl od do té doby využívaného single level marketingu (SLM) představoval doslova revoluci v tomto oboru. Jak SLM, tak MLM představují odměňovací systémy v rámci široké kategorie přímého prodeje. Zatímco v případě SLM je distributor odměňován pouze za to, co osobně prodá, v MLM je odměňován i za zboží, které prodají lidé, které pro tuto činnost získá. Podle průzkumu americké Asociace osobního prodeje z roku 2011 využívalo odměňovací systém na bázi MLM 95,7% firem působících v tomto oboru a tyto firmy reprezentovaly 95,4% celkových prodejů a 98,7% distributorů (firmy využívající SLM tvořily ve sledovaném období 4,3% celkového počtu a jejich podíl na celkovém obratu přímého prodeje činil 4,6% a pracovalo pro ně 1,3% celkového počtu distributorů).[1]

40.–50. léta[editovat | editovat zdroj]

Historie společnosti Amway je historií přátelství dvou lidí – Riche DeVose (nar. 1926) a Jaye Van Andela (1924–2004). Jejich přátelství začalo tím, že Jay dostal od otce auto a Rich mu nabídl, že pokud ho bude vozit do školy, bude mu platit část peněz za benzín.

Rich DeVos i Jay Van Andel byli vždy svými rodiči vedeni k tomu, aby si založili vlastní podnik a pracovali sami pro sebe. To byla jedna z hlavních příčin, proč se již v mládí společně pustili do několika vlastních projektů. Po skončení 2. světové války začali provozovat restauraci a založili si vlastní leteckou školu Wolverine Air Service. Paradoxní bylo, že ani jeden z nich neuměl létat. Přesto, nebo spíše právě proto, se stali největší leteckou společností v oblasti, protože zatímco majitelé ostatních leteckých škol trávili čas létáním a hledáním klientů, Rich a Jay se mohli soustředit pouze na to druhé, zatímco na létání zaměstnávali piloty. V roce 1949 Neal Maaskant, vzdálený příbuzný Jaye Van Andela, nabídl Richovi a Jayovi možnost podnikat s firmou Nutrilite. Firma Nutrilite, do roku 1939 známá jako California Vitamins, působila tehdy na trhu již 15 let a jako historicky první použila pro prodej svých produktů víceúrovňový marketing.

Exkluzivním distributorem produktů firmy Nutrilite byla tehdy společnost Mytinger & Casselberry založená Lee Mytingerem a Dr. Williamem Casselberrym. Ti „oprášili“ a pozměnili odměňovací systém užívaný obchodními řetězci Sears a J. C. Penney, které odměňovaly obchodní manažery za otevření nových poboček. Vznikl tak první, tehdy ještě velmi primitivní, systém odměňování, při kterém distributoři získávají provizi nejen za své prodeje, ale i za prodeje distributorů, které pro tuto činnost získají. Dnes je tento systém nazývaný multi-level marketing (MLM) či síťový marketing používán k distribuci produktů mnoha firmami.

Rich DeVos a Jay Van Andel zahájili svou spolupráci s Nutrilite 29.8.1949 pod názvem Ja-Ri[2] a během následujících let vybudovali jednu z největších organizací čítající několik tisíc distributorů. Vzrůstající napětí mezi distributorskou organizací a vedením firmy Nutrilite ohledně dalšího směřování vývoje společnosti vyústilo v roce 1959 v rozhodnutí Riche DeVose a Jaye Van Andela založit vlastní společnost a zachránit tak distributorskou organizaci, kterou vybudovali. Pro prodej zvolili ekologický univerzální čisticí prostředek založený na derivátu kokosového oleje, který pod názvem Frisk vyráběla a prodávala malá detroitská firma Eckle. Rich DeVos a Jay Van Andel tuto společnost později koupili, přestěhovali ji do města Ada v Michiganu a název Frisk změnili na L.O.C. (Liquid Organic Cleaner).

Aby předešli problémům, které zažili u firmy Nutrilite, byla v dubnu 1959 založena asociace distributorů, která měla spolurozhodovací pravomoce – American Way Association (AWA) – později Amway Distributors Association (ADA), dnes Independent Business Owners Association International (IBOAI).[3][4] Mezi zakládajícími distributory byli Rich DeVos, Jay Van Andel, kteří se starali o výrobu a o dodávky zboží, a skupina nejúspěšnějších distributorů z jejich organizace mezi něž patřili Jere Dutt, Fred Hansen, Eleanor Teitsma, James Koster, Dale Crosby a Walter Bass. Byla ustanovena první Board of Directors, jejímiž členy byli: Jere Dutt, Joe Victor, Fred Hansen, Eleanor Teitsma, James Koster, Dale Crosby, Walter Bass, Jay Van Andel a Rich DeVos.

V září 1959 začaly distributorům poskytovat servis Amway Sales Corporation a Amway Services Corporation. Jay Van Andel a Rich DeVos začali za pomoci svých manželek a s hrstkou zaměstnanců řídit svou firmu ze svých domovů. Jay Van Andel vytvářel prodejní literaturu a dohlížel na vývoj nových výrobků, Rich DeVos motivoval a trénoval distributory.

60. léta[editovat | editovat zdroj]

Nově založená společnost začala rychle růst. V roce 1960 (první celý rok činnosti) dosáhla obratu 500.000 USD. O tři roky později, v roce 1963, již činily prodeje 21 milionů USD. V roce 1966 vzrostl obrat na 38 milionů USD a rok nato na 50 milionů USD. V roce 1969 dosáhla firma Amway odhadovaného maloobchodního obratu 85 milionů USD. Každý měsíc podepisovaly smlouvu tisíce nových distributorů. V roce 1969 dosáhl počet zaregistrovaných lidí 100.000. Expanze byla tak rychlá, že jakmile se společnost přestěhovala do nových prostor, už v nich opět nebylo místo. V roce 1963 začal ve Spojených státech jezdit „Showcase Bus“ – autobus, který s nákladem výrobků a literatury pomáhal distributorům představovat lidem po celé zemi rozrůstající se portfolio výrobků a podnikatelskou příležitost Amway.

V roce 1964 podstoupila firma restrukturalizaci. Tři divize – prodej, služby a výroba – byly sloučeny a byla vytvořena Amway Corporation s Jayem Van Andelem jako předsedou a Richem DeVosem jako presidentem. Hlavní obchodní rozhodnutí byla vždy dělána společně oběma zakladateli.

Společnost od samého počátku kladla velký důraz na odměňování svých distributorů. Počátkem 60. let byl zaveden statut Přímého distributora (Direct Distributor). Přímý distributor v té době mohl komunikovat přímo se společností Amway, ostatní distributoři nakupovali výrobky prostřednictvím svých Přímých distributorů, kteří jim také vypočítávali a vypláceli bonusy. První seminář se konal v Grand Rapids v roce 1961 a navštívilo ho 200 Přímých distributorů. Rok nato, v roce 1962 se na tento seminář kvalifikovalo 750 Přímých distributorů a byl udělen první rubínový odznak. Následovaly první smaragdové (Silver Emerald a Gold Emerald) a také první diamantový odznak. V roce 1966 se odměňovací systém skládal z úrovní Silver Direct, Gold Direct, Silver Ruby, Gold Ruby, Silver Emerald, Gold Emerald, Diamond, Double Diamond a Triple Diamond a Crown. Ve spolupráci s Asociací distributorů Amway byl tento původní prodejní a marketingový plán upravován a je tomu tak v podstatě dodnes. Některé z odznaků byly koncem 60. let přejmenovány – např. Silver Ruby odpovídal dnešnímu Perlovému odznaku s tím rozdílem, že na Perlový odznak je potřeba být kvalifikovaný Platinový vlastník podnikání Amway (dále jen VPA), zatímco Rubínový odznak a Rubínová odměna, tak, jak je známe dnes, byly dodány do marketingového plánu později.

Historicky prvním kvalifikovaným Diamantem se v roce 1964 stal Jere Dutt. Na první Diamantový klub, který se konal v témže roce na Bahamách, se kvalifikovalo již 13 distributorů. V roce 1966 se Jere Dutt kvalifikoval jako první Dvojitý diamant a během následujících dvou let se na tuto úroveň kvalifikovala další čtyři distributorství – Sterling a Evangeline Krause & Roger a Ruth Krause, Charlie & Elsie Marsh, Gordon & Edie Ross a Frank a Rita Delisle.

Jen několik měsíců po uvedení prvního výrobku L.O.C. na trh, byl představen prací prášek SA8 a v roce 1964 koncentrovaný prostředek na mytí nádobí Dish Drops. Oba tyto výrobky, stejně jako první výrobek L.O.C., obsahovaly pouze biologicky rozložitelné povrchově aktivní látky. V dalších letech následovaly výrobky Shoe Spray, nádobí, přípravky z řady péče o vlasy a kosmetika. V roce 1968 vznikl katalog Personal Shoppers, který umožnil distributorům prodávat i výrobky jiných firem.

70. léta[editovat | editovat zdroj]

V roce 1972 Amway odkoupila 51%ní podíl ve firmě Nutrilite, ve společnosti, jež uvedla Van Andela a DeVose do světa multilevel marketingu. Při připojování distributorské sítě firmy Nutrilite k distributorské síti Amway projevili Rich DeVos a Jay Van Andel vděk svému bývalému sponzorovi způsobem, kterým demonstrovali, jak si cení toho, že je k tomuto podnikání přivedl – umístili jej ve sponzorské linii nad sebe. Tímto gestem oba zakladatelé, zároveň demonstrovali svůj respekt k integritě sponzorské linie.

Aby odměnila a motivovala své distributory, zakoupila společnost jachtu Enterprise II a flotilu letadlel, která sloužila k přepravě Dvojitých diamantových přímých distributorů do Ady v Michiganu. V roce 1978 byl zakoupen luxusní resort Peter Island v britských Panenských ostrovech a stal se dalším motivačním nástrojem, který firma dodnes používá pro své úspěšné distributory. Firma v roce 1978 rovněž zakoupila Pantlind Hotel v Grand Rapids. Hotel, který byl zrenovován a přejmenován na Amway Grand Plaza Hotel. Strmá křivka růstu obratů pokračovala i v sedmdesátých letech – v roce 1971 dosáhla firma prodejů ve výši 165 milionů USD, což proti roku 1970 představovalo nárůst o 40 %.[5] Ve fiskálním roce 1975 překročil odhadovaný maloobchodní obrat hranici 250 milionů USD. Ve stejném roce se kvalifikovalo přes 1600 nových Přímých distributorů a výše. V roce 1976 byla překonána hranice 300 milionů USD a o rok později stoupl obrat o dalších 75 milionů USD (což představovalo skok o více, než kolik činil součet obratů za prvních 5 let činnosti). V roce 1978 činil odhadovaný maloobchodní obrat 500 milionů USD a v roce 1979 dokonce 800 milionů USD. Z nejúspěšnějších Diamantových přímých distributorů byla v roce 1976 ustanovena Amway Executive Diamond Council.

Když byla v roce 1964 představena nejvyšší možná kvalifikace – odznak Korunního přímého distributora (Crown Direct Distributor) – mnoho lidí včetně zakladatelů tehdy pochybovalo, že je možné této úrovně dosáhnout. Kvalifikace v té době vyžadovala 20 větví, které se v jednom měsíci všechny kvalifikovaly na maximální výkonnostní úroveň, přičemž kvalifikující se distributor musel být zároveň kvalifikovaný Diamant (6 kvalifikovaných větví / 6 měsíců). Po šesti letech, v roce 1970 Charlie a Elsie Marsh dosáhli jako první na světě úrovně Crown Direct Distributor. V roce 1977 bylo již na tuto úroveň kvalifikováno 10 distributorů a o rok později se tento počet zvedl o dalších sedm na celkový počet 17.[6] V reakci na rostoucí počet Korunních přímých distributorů zavedla firma Amway v roce 1977 další vyšší úroveň – Crown Ambassador, která se na dalších 20 let stala nejvyšším možným oficiálním oceněním. Prvními, kdo se v roce 1977 na úroveň Crown Ambassador kvalifikovali, byli Dick a Bunny Marks. Do května 1979 se kvalifikovalo 20 distributorství na úroveň Crown Direct Distributor a vyšší, z toho 3 se kvalifikovala na úroveň Crown Ambassador.[6]

V roce 1975 přišla Amway s inovací, která byla s nadšením schválena radou distributorů ADA. Návrh se týkal zabezpečení a ochrany příjmu distributorů před inflací a jeho podstatou bylo rozdělení tabulky odměn, která do té doby byla tvořená obratem v dolarech a procenty, na tzv. Bodovou hodnotu (Point Value, PV) a Obchodní objem (Business Volume, BV).[7][8][9] Tento jednoduchý, avšak velmi účinný krok zajistil, že úroveň na tabulce odměn byla od té doby určena objemem nákupů (bodovou hodnotou), který odpovídal počtu prodaných výrobků, avšak odměny se počítaly z dosaženého obratu (obchodního objemu).

Rychlý růst společnosti Amway v šedesátých a sedmdesátých letech v souvislosti se špatnými zkušenostmi s pyramidovými hrami – podvodnými systémy, které zneužily principu MLM – způsobil, že se o její činnost začal zajímat úřad Federal Trade Commission. V roce 1975 byla firma Amway obžalována z provozování pyramidové hry. Tento soudní spor se táhl čtyři roky, během nichž museli zástupci společnosti Amway dokázat, že jejich firma funguje jako jakýkoli normální obchod. V roce 1979 byl vydán rozsudek, ze kterého jasně vyplynulo, že podnikání firmy Amway je legální obchod a nejedná se o pyramidovou hru.[10] Tento rozsudek je dodnes používán jako precedens a etalon pro odlišení legálního MLM od nelegálních pyramidových her.

80. léta[editovat | editovat zdroj]

Do ledna 1980 se na celém světě kvalifikovalo 8 Crown Ambassadorů a v lednu 1983 bylo na této úrovni už celkem 13 distributorů.[11] V roce 1984, když firma slavila 25. výročí svého založení, bylo celkem kvalifikováno 24 Korunních přímých distributorů (Crown) a 15 Korunních velvyslaneckých přímých distributorů (Crown Ambassador). Většina z těchto 39 distributorství byly páry, 28 z nich bylo ze Spojených států. V roce 1983 firma Amway rovněž začlenila do prodejního a marketingového plánu odměnu nazvanou Executive Diamond Bonus (dnes odměna Diamond Plus Bonus).

William W. Nicholson, bývalý tajemník prezidenta Geralda R. Forda a jeden z nejvýznamnějších pracovníků v ústředí firmy Amway do roku 1984 uvádí, že zlom přišel, když se firma MCI rozhodla prodávat své služby dálkových hovorů přes Amway.[12] Za necelé první dva roky spolupráce získali distributoři Amway pro MCI více než milion nových klientů.[13] Nabídka slev na nová auta byla další inovace, se kterou firma Amway přišla; v roce 1988 už tato služba konkurovala dalším pěti službám včetně American Automobile Association. Dalšími položkami, které firma Amway uvedla, byly kreditní karty Visa, předplacené služby, reality a počítače.

Satelitní vysílací systém (Mutual Broadcasting System – MBS) se stovkami rozhlasových stanic, který byl zakoupen v roce 1977[14] nesplnil očekávání a to vedlo v roce 1985 k prodeji MBS. Firma si podržela pouze jednu satelitní divizi a po nějaký čas ještě vyráběla a prodávala satelitní paraboly.[15] Nakonec v roce 1989 byla i tato divize prodána.

Počátkem roku 1983 se Amway stala předmětem reportáže Mika Wallace v 60 Minutes. Mike Wallace byl v té době jedním z nejobávanějších investigativních žurnalistů a slova "Mike Wallace je tady" patřila v Americe v té době k těm nejobávanějším. Rich DeVos líčí pozadí natáčení pořadu takto: "Snažili jsme se dát to pryč, řekli jsme jim, že si nemyslíme, že bychom byli dobré téma pro jejich pořad, ale oni řekli, že ten pořad natočí, s námi nebo bez nás. A nakonec jsme si řekli, že pokud se to stejně chystají udělat, pak my se tomu nebudeme vyhýbat – i kdyby to pro nás mělo znamenat katastrofu, alespoň se postavíme za to, čemu věříme, a v případě, že našim myšlenkám nedají v reportáži prostor, dobrá, je to na nich. Ale my nebudeme utíkat."[16] Když byla reportáž 9.1.1983 odvysílána, jednalo se v porovnání s jinými reportážemi pořadu 60 Minutes o vcelku vyvážený a mírný pohled na Amway.[17] Sám Mike Wallace později přiznal, že na začátku měl o Amway "několik předpojatých mylných představ, o nichž později zjistil, že se nezakládají na pravdě." V rozhovoru s Larry Kingem byl Wallace na toto téma znovu dotázán a vtipkoval, že jeho postoj ke společnosti Amway je tak kladný, že to vyzní jako reklama pro Amway. Natáčení pořadu komentoval slovy: "Domnívali jsme se, že se budeme muset obejít bez spolupráce, ale ti lidé mají úroveň. Byli vůči nám otevření... jsou prostě prvotřídní."[17] Na podzim roku 1983 přijal Mike Wallace pozvání, aby se jako host účastnil diamantového zasedání rady řídících pracovníků Amway v Grand Rapids, kde řídil diskuzi s předními distributory a nechal se fotografovat a rozdával autogramy.[18]

Konec 80. let byl pak poznamenán hlavně soubojem dvou gigantů přímého prodeje. V roce 1989 se Amway pokusila o převzetí kontroly nad společností Avon Products, Inc., když nejprve společně s Irwinem L. Jacobsem v roce 1989 získala 5,5 milionu akcií, což představovalo 10,3%. O týden později, již bez účasti Jacobse, Amway nabídla, že odkoupí Avon za 2,1 miliardy USD v hotovosti.[19][20][21] Zadlužený Avon tuto nabídku odmítl.[22][23] V květnu 1989 Amway svou nabídku stáhla.[24] Ačkoli pokus o převzetí společnosti Avon byl nakonec neúspěšný, bylo to poprvé, kdy Amway jasně a veřejně demonstrovala svou finanční sílu.

Již od svého založení firma Amway kladla velký důraz na ekologickou zodpovědnost. Již její první produkty L.O.C., SA8 a Dish Drops byly biologicky odbouratelné a její prací prášek SA8 byl k dostání v bezfosfátové verzi, aby se omezilo znečištění vodních toků řasami a sinicemi, které využívají fosfáty jako svůj zdroj obživy. Výrobky byly již od začátku koncentrované, čímž se podařilo snížit jednak množství energie potřebné na dopravu a jednak množství obalů, které končily na skládkách. Vysoká koncentrace výrobků byla ale výhodná i pro samotné distributory, kterým koncentrace usnadňovala obchodování – zákazníkovi místo několika balení výrobku měsíčně stačilo prodat jedno. Když se v 70. letech potvrdilo podezření vědců, že freony poškozují ozonovou vrstvu, Amway přestala již v roce 1978, tedy předtím, než to bylo vyžadováno legislativou, tyto látky ve svých aerosolových přípravcích používat jako hnací plyn.[25] V roce 1989 sponzorovala Amway dvouměsíční expedici na Severní pól s názvem Icewalk, která se konala za účelem zvýšení zájmu o životní prostředí. V dubnu 1989 darovala Amway a její distributoři výrobky na umytí zvířat zasažených ropnou havárií tankeru Exxon Valdez u Aljašky.[26] Dne 5. června 1989 Amway obdržela cenu Organizace spojených národů v rámci programu UNEP a stala se tak jednou ze dvou společností, které tuto cenu do té doby dostaly.[26][27]

V ten samý den firma oznámila, že ukončí veškeré testy na zvířatech v rámci svých výzkumných programů a že nepodpoří kampaň organizovanou asociací Cosmetics, Toiletry and Fragrance Association, stavějící se proti zákazu testů na zvířatech.[28][29][30] V roce 1989 se Amway stala jednou z prvních firem, které se připojily k programu Global ReLeaf organizovanému American Forestry Association, v rámci něhož bylo do roku 1992 vysazeno 100 miliónů stromů.[31]

Během 80. let pokračovala expanze firmy Amway v Evropě – v roce 1980 byly založeny pobočky ve Švýcarsku a v Belgii a v roce 1986 další dvě ve Španělsku a Itálii. V roce 1985 se Panama stala prvním latinsko-americkým trhem Amway a v roce 1986 ji následovala Guatemala.

90. léta[editovat | editovat zdroj]

Devadesátá léta zůstanou ve znamení „druhé generace“ a mezinárodní expanze. V prosinci 1992 předal Rich DeVos svému synovi Dicku DeVosovi svou funkci prezidenta společnosti.[32][33] O necelé 3 roky později, Jay Van Andel předal svému synovi Stevu Van Andelovi svůj post předsedy.[34]

Během 90. let bylo celkem otevřeno 32 poboček v nejrůznějších částech světa – Mexiko (červen 1990), Korea (květen 1991), Maďarsko (červen 1991), Brazílie a Macau (listopad 1991), Portugalsko (duben 1992), Indonésie (červenec 1992), Polsko (listopad 1992), Argentina (březen 1993), Brunej (květen 1993), Česká republika (březen 1994), Turecko (červenec 1994), Slovensko (listopad 1994), El Salvador a Honduras (leden 1995), Chile (únor 1995), Čína (duben 1995), Slovinsko a Uruguay (listopad 1995), Costa Rica (únor 1996), Řecko (březen 1996), Kolumbie (srpen 1996), Filipíny (duben 1997), Jižní Afrika (srpen 1997), Rumunsko (listopad 1997), Dominikánská republika (leden 1998), Indie (květen 1998), Venezuela (červen 1998), a Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko (červenec 1999).

Nejúspěšnějším trhem Amway v 90. letech se stalo Japonsko. Způsob obchodování, který firma Amway používá, jí totiž umožnil obchodovat bez jakýchkoli výdajů na mediální reklamu. V roce 1989 se Amway Japan podle Nomura Research Institute stala s obratem přes 500 milionů USD, což v té době čítalo asi třetinu celosvětového obratu firmy, a ziskem před zdaněním 164 milionů USD, Amway nejrychleji rostoucí zahraniční firmou v Japonsku.[35] V roce 1990, bylo u Amway Japan Limited zaregistrováno přes 500.000 lidí. V roce 1992 se Amway stala třetí nejziskovější zahraniční firmou v Japonsku a v roce 1993 obsadila druhé místo.[36] V polovině 90. let se obraty více než zdvojnásobily a distributorská základna se zvýšila na 816.000 lidí. Majetek Riche DeVose a Jaye Van Andela se během roku 1994 taktéž více než zdvojnásobil a koncem roku 1994 se oba, každý s majetkem přibližně 4,5 miliardy USD, dostali podle časopisu Forbes mezi první desítku nejbohatších lidí ve Spojených státech.[37]

Popularita Amway v Japonsku vyvrcholila v roce 1998, kdy se Amway Japan Limited stala zlatým sponzorem zimních Olympijských her v Naganu. Podle jednoho zdroje Amway Japan Ltd. na tyto hry přispěla částkou 4 miliardy yenů.[38]

Společnost dosáhla výrazných úspěchů nejen v Asii, ale i v jiných zemích po celém světě. V letech 1990–1996 bylo otevřeno 20 nových poboček, čímž se zvýšil počet zemí a teritorií ve kterých Amway operovala, na 75. Společně s expanzí na mezinárodní trhy rosty i prodeje: v roce 1990 činil obrat 2,2 miliardy USD a o rok později to byly 3 miliardy USD. V roce 1992 dosáhla Amway obratu 3,9 miliardy USD a počet distributorů stoupl na 2 miliony.[33] V roce 1996 vzrostl obrat na 6,8 miliardy USD[39] a o rok později na 7 miliard USD.

Úroveň Crown Ambassador, jež do té doby byla nejvyšší možnou dosažitelnou kvalifikací, byla s velkou rezervou překonána hned několika distributory. Z toho důvodu firma zavedla další vyšší úrovně – Ultimate Crown Ambassador (25 větví, z nichž každá se kvalifikuje na 21% po všech 12 měsíců) a v roce 1996 se kvalifikoval historicky první Double Crown Ambassador – distributor, který osobně sponzoruje minimálně 40 větví, z nichž každá dosáhne 21% po 6 měsíců v hospodářském roce. Když firma v roce 1999 slavila 40. výročí od svého založení, bylo v té době kvalifikováno 41 Korunních velvyslaneckých přímých distributorů.

Aby motivovala své nejúspěšnější distributory, zavedla firma Amway v roce 1994 další tabulku odměn – Founders Achievement Award – známou pod zkratkou FAA. V době prvního vyhlášení byla nejvyšší dosažitelná hranice 40 FAA bodů a odměna za její první dosažení – tzv. Founders Distinguished Service Award (FDSA) – činila rovný $1,000,000. Tato výzva nezůstala dlouho bez odpovědi. V roce 1996 byla tato odměna poprvé vyplacena čtyřem distributorům – v USA se jejími prvními příjemci stali Dexter & Birdie Yagerovi, v Německu Peter & Eva Müller-Meerkatz a Max & Marianne Schwarz a v Japonsku Kaoru Nakajima. Avšak již v roce 1997 dosáhli Dexter & Birdie Yagerovi úrovně 45 FAA, na což firma Amway odpověděla zavedením dalších dvou úrovní na tabulce FAA odměn – 45 FAA a 50 FAA, ale ani úroveň 50 FAA nestačila – již během roku 1998 byla tato hranice pokořena a odměna za její dosažení, která činila $2,000,000, byla vyplacena japonskému Double Crown Ambassadorovi Kaoru Nakajimovi a o několik měsíců později v lednu 1999 i Dexterovi & Birdie Yagerovým.

Odměny se však nesoustředily pouze na nejvyšší odznaky. Poprvé byl představen odznak Safírového přímého distributora a pro úspěšné Přímé distributory a vyšší firma zavedla nová ocenění v podobě nových odznaků řady „Founders“, které oceňovaly stabilitu podnikání.

Rozmach počítačové techniky přinesl další možnosti. Ve Spojených státech byl 1. září 1999 spuštěn nový internetový obchod Quixtar, který kromě zboží značky Amway nabídl i tisíce dalších výrobků dodávaných tzv. partnerskými obchody.[40][41][42]

2000–současnost[editovat | editovat zdroj]

Se vstupem do 21. století podstoupila firma restrukturalizaci. Po roce fungování Quixtaru začalo být jasné, že nemá smysl vést na americkém trhu odděleně sítě Amway a Quixtar. Zbylí distributoři spadající pod severoamerickou pobočku Amway byli převedeni pod Quixtar a Amway North America byla zrušena. V roce 2001 byla rodinami DeVosových a Van Adelových založena nová (taktéž soukromá) společnost s názvem Alticor. Tato firma původně sdružovala společnosti Amway, Quixtar a Access Business Group, která převzala výrobu produktů.

Úspěch Quixtaru na internetu s sebou přinesl různé varianty webových obchodů. Např. pro západní Evropu to bylo www.amivo.com, pro Jižní Koreu www.abnkorea.co.kr, pro Austrálii www.a2k.com.au, pro Japonsko www.amwaylive.com a pro Malajsii www.amway2u.com.

Přes úspěch, který Quixtar zaznamenal, bylo učiněno rozhodnutí, že z důvodu sjednocení názvů v rámci tak globálního podnikání, jakým Amway/Quixtar je, je vhodné zvolit a propagovat pouze jednu značku. Byly provedeny průzkumy a bylo zjištěno, že značka Amway, která byla vždy symbolem pro americkou cestu k úspěchu, je stále zakořeněná v myslích lidí ve Spojených státech. Proto bylo rozhodnuto, že Quixtar North America bude postupně přejmenován na Quixtar North America/Amway Global, následně na Amway Global/Quixtar a nakonec na Amway Global. Tato změna byla dokončena v květnu 2009 u příležitosti oslav 50. výročí založení firmy. Od této chvíle je tedy obchodní příležitost po celém světě nabízena opět pod jednotným názvem – Amway.

V rámci globalizace podnikání Amway došlo i k zásadním změnám, které znamenaly pro distributory výrazné usnadnění při budování mezinárodního obchodu. Původně oddělené trhy – Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko a Ukrajina – byly v září 2004 sloučeny do jednoho regionu (CLOS – Consolidated Line of Sponsorship), takže VPA, kteří žijí v tomto regionu, mohou dnes sponzorovat další VPA v jakékoli zemi, která je součástí CLOS, bez jakýchkoli potíží. Stejná změna proběhla v září 2007 i v Latinské Americe, kde byly do jednotné sponzorské linie sloučeny Panama, Mexiko, Brazílie, Argentina, Honduras, El Salvador, Chile, Uruguay, Costa Rica, Kolumbie, Guatemala a Venezuela.

Dne 4. prosince 2004 ve svých 80 letech zemřel jeden ze zakladatelů firmy Amway, Jay Van Andel.

Po asijské finanční krizi, která přišla koncem 90. let a která se (převážně kvůli oslabení asijských měn vůči dolaru) projevila poklesem obratu v dolarech, došlo v letech 1999–2000 ke stabilizaci a následující léta pak byla ve znamení růstu. K tomuto růstu přispěl také fakt, že vedení společnosti se razantně postavilo proti distributorům, kteří poškozovali jméno společnosti a těmto "černým ovcím" ukončilo licence. Toto rozhodnutí se nakonec ukázalo jako správné – obrat společnosti Alticor vzrostl ze 4,1 miliardy USD v roce 2001 na 8,2 miliardy USD v roce 2009.[43][44] Tyto obraty ale již představují skutečné prodeje distributorům, na rozdíl od odhadovaného maloobchodního obratu (tzv. estimated retail sales), který byl uváděn do roku 1999. Odhadovaný maloobchodní obrat (který firma od r. 2000 již nereportuje) by tak v roce 2010 činil již více než 12 miliard USD.

Společnost Alticor také skoupila několik dalších firem, které byly spolu s Pyxis Innovations, Inc. a Amway Hotel Corporation sloučeny do Alticor Corporate Enterprises. Těmito společnostmi jsou Gurwich Products, Metagenics, Kindex Therapeutics, Interleukin Genetics.

V letech 2000–2009 dostali distributoři možnost rozšířit svá podnikání i na několik nových trhů, které se během tohoto desetiletí otevřely: Singapur (2002), Ukrajina (2003), Rusko (2005) a Vietnam (2008).

Jedním z největších trhů se po roce 2000 stala překvapivě Jižní Korea. Během několika málo let se na tomto relativně malém trhu (Jižní Korea má asi 45 milionů obyvatel) kvalifikovalo několik set Diamantových VPA, mezi nimiž byli i 2 Founders Crown Ambassadors se 40 FAA, 3 Founders Crown Ambassadors a 3 Crown Ambassadors.[45] Obrat Amway Korea v letech 2001–2002 překonal obrat korejských poboček Walmart a Coca-Cola[46] a Korea se stala druhým největším trhem Amway.[43][44] V té době byl korejský trh „starý“ jen 10 let. Na základě úspěchů dosažených distributorským párem Leonardem a Esther Kimovými byla opět modifikována úroveň Crown Ambassador a v roce 2001 byl vytvořen odznak Crown Ambassador 100Plus udělovaný distributorům, kteří v jednom fiskálním roce vytvoří ve své organizaci více než 100 Diamantů. Leonard a Esther jich v roce 2001 vytvořili přesně 119. Rok nato se už Leonard a Esther kvalifikovali s dalšími 240 novými Diamanty na úroveň 40 FAA Founders Crown Ambassador 200Plus.

Zajímavé nárůsty zažily i další asijské trhy. Na Taiwanu se v roce 2003 kvalifikovali historicky druzí Double Crown Ambassadors – Holly Chen & Barry Chi. V Malajsii, která má 23 milionů lidí, se do roku 2003 kvalifikovalo celkem 6 distributorů na úroveň Crown Ambassador.

Na nejstarším trhu Amway, ve Spojených státech, mezitím musely být zavedeny další úrovně na tabulce FAA odměn – v roce 2000 byla Dexterovi & Birdie poprvé vyplacena odměna za dosažení 55 FAA – $2,800,000 a v roce 2006 již tento pár získal $3,360,000 za dosažení 60 FAA.[47] V roce 2011, dosáhli Dexter & Birdie 65 FAA a obdrželi další odměnu ve výši $3,920,000. FAA odměny představují jednu z ročních odměn a nejsou v nich tedy započítány měsíční ani další roční odměny.

Jen o jeden rok později se na příčku 60 FAA kvalifikovala další dvě distributorství – taiwanští Double Crown Ambassadors Holly Chen & Barry Chi a němečtí Founders Crown Ambassadors Max Schwarz & Mona May a v roce 2009 byla poprvé v historii dosažena úroveň 70 FAA (Holly Chen & Barry Chi). V roce 2014 byli Holly Chen & Barry Chi oceněni za dosaženou úroveň 80 FAA bodů. [48]

Největším trhem Amway se stala Čína. I přes restrikční opatření, která na odvětví přímého prodeje uvalila čínská vláda v roce 1996 kvůli obavám ze šíření nelegálních pyramidových her, dosáhla čínská pobočka Amway v roce 2005 obratu 2 miliardy USD, v roce 2009 to již byly 3 miliardy USD a v roce 2012 činil obrat 4,34 miliardy USD (27,1 miliardy CNY).[49]

Velkoobchodní obrat společnosti Alticor dosáhl v roce 2005 hodnoty 6,4 miliardy USD, o rok později 7,1 miliardy USD a v roce 2008 dokonce 8,2 miliardy USD. Tato čísla, na rozdíl od hodnot publikovaných do roku 2000, reprezentují skutečné prodeje distributorům.

V několika posledních letech zaznamenávají stále významnější nárůsty trhy, na kterých Amway působí i několik desítek let. Celkové prodeje v roce 2010 překročily 9,2 miliardy USD a v roce 2011 poprvé překročily s velkou rezervou hranici 10 miliard USD (obrat v roce 2011 činil 10,9 miliardy USD[50]). Jen o rok později se potom firma Amway stala světovou jedničkou v oblasti celého přímého prodeje, když s velkoobchodním obratem 11,3 miliardy USD překonala svého dlouholetého rivala – společnost Avon.[51][52][53] Podle časopisu Forbes se Amway stala ve stejném roce 28. největší soukromou společností v USA.[54] V roce 2013 firma Amway potvrdila svou vedoucí pozici v oboru přímého prodeje, když obrat mateřské společnosti Alticor vzrostl na 11,8 miliardy USD (okolo 95% tohoto obratu je tvořeno divizí přímého prodeje – Amway; zbylých 5% tvoří další společností sdružené pod společností Alticor).[55][56]

Dnes, s více než 50 lety zkušeností v oboru MLM, představuje Amway a její prodejní a marketingový plán možnost, jak si doslova kdokoli může bez vysokých nákladů založit vlastní podnik. To platí dnes, stejně jako v roce 1959, kdy pánové Rich DeVos a Jay Van Andel položili základy společnosti Amway.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.dsa.org
  2. MI Department of Licensing and Regulatory Affairs: Articles of Incorporation of Ja-Ri Corporation
  3. MI Department of Licensing and Regulatory Affairs: Articles of Incorporation of The American Way Association
  4. Stránky IBOAI
  5. Amway Sales Up 40 Pct., The Evening Independent – Sep 17, 1971
  6. a b 20 Crown Distributors Show Way in Sales, The Grand Rapids Press, Tuesday, May 29, 1979
  7. Amagram, Vol. 16, No. 3, str. 2
  8. Amagram, Vol. 16, No. 3, str. 3
  9. Amagram, Vol. 16, No. 3, str. 16
  10. IN THE MATTER OF AMWAY CORPORATION, INT, ET AL. FINAL ORDER, OPINION. ETC., IN REGARD TO ALLEGED VIOLATION OF THE FEDERAL TRADE COMMISSION ACT
  11. 1983 Amway Corporation Annual Report, SA-459
  12. Amway reps to sell MCI service, The Free Lance-Star – Oct 14, 1985
  13. Amway Takes On A New Theme To Boost Public Image, The Evening Independent – Jun 18, 1986
  14. Amway Corp. Buys Mutual Radio System, The Milwaukee Sentinel – Aug 18, 1977
  15. Mutual Radio Network Sold, Schenectady Gazette – Sep 17, 1985
  16. Directly Speaking, January 1983, Rich DeVos, VA-2160
  17. a b Mike Wallace had a soft spot for Amway: 'They took their lumps' said hard-boiled journalist, www.mlive.com, April 09, 2012
  18. Sliby, které se plní: Fenomén Amway a jak působí (autor: Charles Paul Conn, ISBN 80-86095-06-1)
  19. Amway Knocks On Avon's Door With Offer, Lakeland Ledger – May 11, 1989
  20. Amway offers $2.1 billion to buy Avon, Toledo Blade – May 11, 1989
  21. Buy, sell. Is Avon-Amway fight necessary?, The Milwaukee Journal – May 12, 1989
  22. Avon Rejects Amway Bid, The Day – May 18, 1989
  23. Avon Board Says No To Amway Bid, Eugene Register-Guard – May 18, 1989
  24. Amway Withdraws Takeover Bid After Avon Rejects Offer, Toledo Blade – May 18, 1989
  25. About Amway: Environment
  26. a b Reinventing Direct Selling, Manila Standard – Oct 25, 1997
  27. Congressional Record 101st Congress (1989–1990): AMWAY CORP. RECEIVES UNITED NATIONS AWARD -- HON. PAUL B. HENRY (Extension of Remarks – July 18, 1989)
  28. Amway halts use of animals to test products, Gainesville Sun – Aug 18, 1989
  29. Amway Corp. Stops Testing On Animals, Ludington Daily News – Aug 18, 1989
  30. Amway Halts Animal Tests, The New York Times, August 22, 1989
  31. Amway among leaders, Frederick News Post Newspaper Archive: August 3, 1989 – Page 15
  32. Founder’s son takes helm at Amway, Beaver County Times – Jun 13, 1993
  33. a b Calm Seas for Amway Chief: Company's sales continue to surge, The Day – Jun 13, 1993
  34. Amway chairman replaced by son, Ocala Star-Banner – Jul 28, 1995
  35. Japan's Distribution System Seen As Trade Barrier, Lawrence Journal-World – Dec 2, 1989
  36. Japanese Distributors Boost Amway, Chicago Tribune, July 17, 1994
  37. Software Inventor Richest Man In America, Observer-Reporter – Oct 3, 1994
  38. www.kanzaki.com, Nov. 20, 1997 issue
  39. Amway Posts Record Annual Worldwide Sales of $6.8 Billion at Estimated Retail
  40. Amway Takes Its Sales To The Net, Lakeland Ledger – Sep 6, 1999
  41. Online sales force: Amway takes its goods to the Web as Quixtar, Gainesville Sun – Sep 22, 1999
  42. Amway Takes Sales Pitch Online, Beaver County Times – Mar 3, 1999
  43. a b Alticor Sales Rise Nearly 7%
  44. a b Alticor Sales Rise Nearly 10%
  45. Amway@50: A World of Stars, 2009
  46. KorChamBiz: Top1000 Korean Companies
  47. Dexter & Birdie Yager 60FAA Point Recognition
  48. www.amwaywiki.com [online]. www.amwaywiki.com, [cit. 2016-01-15]. Dostupné online.  
  49. Amway says China sales increase to 27.1b yuan, China Daily, Feb 21, 2013
  50. Amway Parent Surpasses USD$10.9 Billion in Sales
  51. Amway parent company reports record 2012 sales of USD$11.3 billion
  52. Amway surpasses Avon: Steve Van Andel talks about being world's top direct-selling company, www.mlive.com, June 27, 2013
  53. 2013 DSN Global 100 List
  54. http://www.forbes.com/companies/amway/
  55. PR Newswire: Amway reports record sales of USD$11.8 billion
  56. Amway reports 2013 annual sales of $11.8 billion

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]