Gerlachovský štít

Gerlachovský štít
	Gerlachovský štít z Východné Vysoké
Vrchol	2654,4 m n. m.
Prominence	2355 m ↓ Moravská brána
Izolace	510 km → Hochwildstelle
Seznamy	Nejvyšší hory evropských zemí; Ultraprominentní hory; Slovenské dvoutisícovky #1; Nejprominentnější hory SK #1; Štíty Vysokých Tater #1
Poznámka	nejvyšší hora Karpat a Slovenska
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°9′50″ s. š., 20°8′3″ v. d.
	Gerlachovský štít
Prvovýstup	1834 Ján Still
Hornina	diority až granodiority
Povodí	Batizovský potok, Velický potok; (Poprad → Dunajec → Visla)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerlachovský štít, zvaný též Gerlach (polsky Gerlach, německy Gerlsdorfer Spitze), je se svoji nadmořskou výškou 2 654,4 metrů^[3] nejvyšší horou Vysokých Tater, Slovenska a celých Karpat. Do roku 1992 byla hora nejvyšší horou Československa. Hora je pojmenována podle Gerlachova, nad kterým se vypíná a do jehož území patří. Leží v jihovýchodní rozsoše Zadního Gerlachu, od kterého ho odděluje Gerlachovské sedlo. Z vrcholu pokračuje hřeben na Kotlový štít, kde se rozvětvuje a vytváří známý Gerlachovský kotel. Gerlachovský štít je pro svoji výšku, dostupnost a krásnou horskou scenérii jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů.

Historie

Měření výšek tatranských štítů se datuje k roku 1763, kdy vídeňský dvůr nařídil tzv. josefínské mapování, tedy kartografické zpracování celé habsburské monarchie. To prováděli vojenští měřiči pod vedením Waldaufa a Fleischera, ale jejich výsledky nebyly publikovány. Zřejmě na základě těchto měření bylo roku 1780 v díle „Geographie des Königreichs Ungarn“ uvedeno, že nejvyšším štítem celých Tater je Kriváň. Ke stejnému závěru dospěl v roce 1788 i bratislavský mineralog Ján Fichtel, který výšku Kriváně odhadl na 3800 metrů nad mořem. Anglický cestovatel Robert Townson považoval za nejvyšší štít Tater Lomnický štít. Ani vědci v 19. století, mezi nimi i známý švédský botanik Göran Wahlenberg, neurčili výšku tatranských vrcholů správně. Jako nejvyšší uváděli Lomnický anebo Ľadový štít. Gerlach svojí výškou figuroval až na čtvrtém místě. V letech 1837 a 1838 prováděl měření tatranských štítů Ľudovít Greiner, ředitel jelšavské lesní správy koburgovského velkostatku. Až on správně zjistil, že nejvyšším štítem Tater je Gerlachovský štít. Veřejnost však Greinerovo objevné měření nepřijala, což se změnilo až v 70. letech 19. století.

Názvy Gerlachu

do roku 1896: Gerlach, Gerlsdorfer Spitze, Gerlachspitze, Gerlachfálvi-csúcs, Gierlach, Gerlachovka
1896–1919: Štít Františka Jozefa, Ferencz József-csúcs, Franz Josef Spitze
1919–1923: Gerlach, Gerlachovka
1923–1932: Štít Legionárov, Štít Legionářů, Spitze der Legionäre (neoficiálně stále používaný název Gerlach)
1932–1939: Gerlachovka, Gerlach, Gerlachovský štít
1939–1945: Slovenský štít (mezi místním německým obyvatelstvem nazývaný Slowakische Spitze)
1945–1949: Gerlach, Gerlachovský štít
1949–1959: Stalinov štít (česky Štít J. V. Stalina)^[4]
od 1959: Gerlachovský štít

Výstupy

První výstupy na Gerlachovský štít vykonali lovci a botanici. Je možné, že někteří z nich vystoupili až na vrchol. Pravděpodobně prvním člověkem, který prokazatelně v roce 1834 stál na vrcholu, byl spišský Němec Ján Still (1805–1890), učitel na katolické škole v Nové Lesné. Výpravy na Gerlach se účastnil i jeho švagr Gellhof, stavitel z Veľké, Martin Urban Spitzkopf, mlynář z Nové Lesné a dva další neznámí lovci kamzíků^[5]. V roce 1855 vystoupili na vrchol z Gerlachovského kotle Z. Bośniacki a V. Grzegorzek, pravděpodobně s horskými vůdci ze Zakopaného. První zimní výstup uskutečnili v roce 1905 J. Chmielowski a K. Jordán s horskými vůdci.^[6]

Turismus

Výstup na Gerlachovský štít je povolen jen v doprovodu horského vůdce nebo osobám organizovaným v horolezeckých svazech. Cena za doprovod horského vůdce se pohybuje kolem 300 eur za skupinu. Skupina může mít kromě horského vůdce maximálně tři osoby.^[7] Organizovaní horolezci nesmí vystoupit lehčí cestou než III UIAA,^[ujasnit] což je hranice určená návštěvním řádem Tatranského národního parku.

Galerie

Od osady Tatranské Zruby
Gerlachovský štít od jihu
Gerlach z Velické doliny
Ze Slavkovského štítu
Gerlachovský štít 3D

Odkazy

Reference

↑ Gerlachovský štít na Goat.cz - prominence, klíčové sedlo, mateřský vrchol…
↑ Gerlachovský štít na Peakbagger.com
↑ Poloha a geomorfologické členenie Tatier. spravatanap.sk [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-26.
↑ JANCURA, Vladimír. Keď Gerlach premenovali na Stalinov štít. Pravda [online]. 2009-12-21 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.
↑ Kto vystúpil prvý na Stalinov štít?
↑ DIEŠKA, Ivan, A kol. Horolezectvo. Encyklopédia. Bratislava: Šport, 1989. ISBN 80-7096-015-9. S. 102.
↑ JANOŠKA, Martin. Výstup na Gerlachovský štít, nejvyšší horu Slovenska. Nic pro padavky. iDNES.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2014-06-28]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerlachovský štít na Wikimedia Commons
Galerie Gerlachovský štít na Wikimedia Commons
Výstup na Gerlach cestou Martinka
Výstup na Gerlach Krčmárovým žlabem
Výstup na Gerlach na iDnes.cz
Výstup na Gerlach na HoryEvropy.cz Archivováno 26. 8. 2013 na Wayback Machine.
Spolok horských vodcov Vysoké Tatry

[1] Gerlachovský štít na Goat.cz - prominence, klíčové sedlo, mateřský vrchol…

[2] Gerlachovský štít na Peakbagger.com

[3] Poloha a geomorfologické členenie Tatier. spravatanap.sk [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-26.

[4] JANCURA, Vladimír. Keď Gerlach premenovali na Stalinov štít. Pravda [online]. 2009-12-21 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online.

[5] Kto vystúpil prvý na Stalinov štít?

[6] DIEŠKA, Ivan, A kol. Horolezectvo. Encyklopédia. Bratislava: Šport, 1989. ISBN 80-7096-015-9. S. 102.

[7] JANOŠKA, Martin. Výstup na Gerlachovský štít, nejvyšší horu Slovenska. Nic pro padavky. iDNES.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2014-06-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Nejvyšší hora Evropy

Země	Albánie Andorra Arménie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česko Dánsko Estonsko Finsko Francie Gruzie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kazachstán Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Řecko San Marino Severní Makedonie Slovensko Slovinsko Spojené království (Anglie, Severní Irsko, Skotsko, Wales) Srbsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území	Akrotiri a Dekelia (GB) Athos (GR) Alandy (FI) Faerské ostrovy (DK) Gibraltar (GB) Guernsey (GB) Jan Mayen (NO) Jersey (GB) Man (GB) Špicberky (NO)

Území s částečným mezinárodním uznáním	Abcházie Jižní Osetie Kosovo Podněstří Severní Kypr

Zaniklé státní struktury	Arcach

Dvoutisícovky Východních Tater

Vysoké Tatry (27)	Gerlachovský štít (2655 m) • Lomnický štít (2634 m) • Ľadový štít (2627 m) • Pyšný štít (2623 m) • Vysoká (2560 m) • Kežmarský štít (2556 m) • Končistá (2538 m) • Baranie rohy (2526 m) • Rysy (2503 m) • Kriváň (2495 m) • Bradavica (2476 m) • Ganek (2462 m) • Slavkovský štít (2452 m) • Prostredný hrot (2441 m) • Hrubý vrch (2428 m) • Mengusovský štít (2424 m) • Satan (2421 m) • Kolový štít (2418 m) • Javorový štít (2417 m) • Veľké Solisko (2413 m) • Štrbský štít (2381 m) • Krátka (2374 m) • Kôprovský štít (2363 m) • Svinica (2301 m) • Tupá (2284 m) • Jahňací štít (2230 m) • Široká (2210 m)

Belianské Tatry (3)	Havran (2152 m) • Ždiarska vidla (2142 m) • Hlúpy (2061 m)

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)