Dračí štít

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dračí štít
Koruna Vysokej, vpravo zubatejší Dračí štít.
Koruna Vysokej, vpravo zubatejší Dračí štít.

Vrchol 2523 m n. m.
Poloha
Státy Slovensko Slovensko
Pohoří Vysoké Tatry
Souřadnice
Ostrý štít
Ostrý štít
Prvovýstup A. Martin, E. Breuer ml., 1905
Hornina Žula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dračí štít je součástí skupiny tatranských štítů, označované „Koruna Vysoké“: Těžký štít, dvouvrcholový Vysoká a Dračí štít. Nachází se v jihovýchodním bočním hřebeni, který vybíhá z Vysoké. Je mezi horolezci oblíben pro pevnou skálu a krásné výhledy.[zdroj?]

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Má dva vrcholy - severozáp. Malý Dračí štít (2518 m n. m.) a jihovýchodní Velký Dračí štít (2523 m n. m.). Od Vysoké ho odděluje Vyšné Dračie sedlo. Boční jihovýchodní hřeben pokračuje na Velký a Malý Dračí zub, Vyšnú štrbinu pod ihlou, Ihlu v Dračom, Nižnú štrbinu pod ihlou a tři Ošarpance. Tento hřeben odděluje Rumanovu dolinku od kotlinky pod Dračím sedlem.

Několik zajímavých výstupů[editovat | editovat zdroj]

  • 1905 - První výstup A. Martin, E. Breuer ml., jihovýchodním hřebenem od Nižné štrbiny pod ihlou, II-III. hřebenovka.
  • 1930 - Prvovýstup S. Bernardzikievicz a A. Kenar, severozápadní stěnou z Rumanovy dolinky, III.
  • 2005 - Prvovýstup „Cesta pre Lukáša“, M. Bobovčák, I. Franková a M. Medvec, VI.

Tři cesty v jižní stěně má Arno Puškáš.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

V Dračí dolinke žil drak, který lidem žral dobytek, ovce a nakonec i dívky. Ani mládenci ho nepřemohli. Teprve když přišla na řadu Betka Havrančíková, šla do hor její matka a vykřikla: "Ve jménu lásky tě zaklínám, bestie pekelná, proměň se na skálu!" Stalo se, a tak máme Dračí Hlavu i Záda, Zuby, Drápy a nejvyšší je ocas - Dračí štít. V prohlubni jeho pelíšku vzniklo Dračí pleso.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dračí štít na slovenské Wikipedii.

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977.
  • A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé letá 1991.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]