Dračí štít

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dračí štít
Koruna Vysokej, vpravo zubatejší Dračí štít.
Koruna Vysokej, vpravo zubatejší Dračí štít.

Vrchol 2523 m n. m.
Poloha
Státy Slovensko Slovensko
Pohoří Vysoké Tatry
Souřadnice
Ostrý štít
Ostrý štít
Prvovýstup A. Martin, E. Breuer ml., 1905
Hornina Žula
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dračí štít je součástí skupiny tatranských štítů, označované „Koruna Vysoké“: Těžký štít, dvouvrcholový Vysoká a Dračí štít. Nachází se v jihovýchodním bočním hřebeni, který vybíhá z Vysoké. Je mezi horolezci oblíben pro pevnou skálu a krásné výhledy.[zdroj?]

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Má dva vrcholy - severozáp. Malý Dračí štít (2518 m n. m.) a jihovýchodní Velký Dračí štít (2523 m n. m.). Od Vysoké ho odděluje Vyšné Dračie sedlo. Boční jihovýchodní hřeben pokračuje na Velký a Malý Dračí zub, Vyšnú štrbinu pod ihlou, Ihlu v Dračom, Nižnú štrbinu pod ihlou a tři Ošarpance. Tento hřeben odděluje Rumanovu dolinku od kotlinky pod Dračím sedlem.

Několik zajímavých výstupů[editovat | editovat zdroj]

  • 1905 - První výstup A. Martin, E. Breuer ml., jihovýchodním hřebenem od Nižné štrbiny pod ihlou, II-III. hřebenovka.
  • 1930 - Prvovýstup S. Bernardzikievicz a A. Kenar, severozápadní stěnou z Rumanovy dolinky, III.
  • 2005 - Prvovýstup „Cesta pre Lukáša“, M. Bobovčák, I. Franková a M. Medvec, VI.

Tři cesty v jižní stěně má Arno Puškáš.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

V Dračí dolinke žil drak, který lidem žral dobytek, ovce a nakonec i dívky. Ani mládenci ho nepřemohli. Teprve když přišla na řadu Betka Havrančíková, šla do hor její matka a vykřikla: "Ve jménu lásky tě zaklínám, bestie pekelná, proměň se na skálu!" Stalo se, a tak máme Dračí Hlavu i Záda, Zuby, Drápy a nejvyšší je ocas - Dračí štít. V prohlubni jeho pelíšku vzniklo Dračí pleso.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dračí štít na slovenské Wikipedii.

  • F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia 1977.
  • A. Březen, Zlato pod Kriváněm, Mladé letá 1991.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]