Roháče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Roháče
Rohacze
Tri Kopy na hřebeni Roháčů
Tri Kopy na hřebeni Roháčů

Nejvyšší bod 2178 m n. m. (Baníkov)
Rozloha 260 km²

Nadřazená jednotka Západní Tatry
Sousední
jednotky
Sivý vrch, Liptovské Tatry,Osobitá, Lúčna

Světadíl Evropa
Stát Slovensko Slovensko
Polsko Polsko
Roháče
Roháče
Povodí Orava, Visla, Váh, Dunajec
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Baníkov, nejvyšší hora Roháčů
Ostrý Roháč

Roháče (polsky Rohacze, německy Rohács-Gruppe, Rohácsgebirge, maďarsky Rohács-csoport) jsou jeden z geomorfologických okrsků Západních Tater na Slovensku a částečně i v Polsku. Část Roháčů (asi 260 km²) je od roku 1987 součástí Tatranského národního parku, na polské části jsou částí polského Tatranského národního parku. Masiv je jádrovým pohořím složený z žuly a krystalických břidlic, vytvořených v prvohorách. Roháče jsou velmi populárním cílem vysokohorských turistů. Výborné sněhové podmínky způsobují, že je pohoří hodně navštěvováno i v zimě, kdy se jeho turistický přechod obzvláště cení.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

V Roháčích kralují mohutné vrcholy, které tvoří typickou vysokohorskou skupinu s dokonale vyvinutými glaciálními formami. Nejvyšší štíty vytvářejí nerozlučnou dvojici štíhlých skalnatých vrchů, které se podobají dvěma čertovým rohům, a také proto dostaly toto výstižné pojmenovaní.

Z fauny se zde často vidět například kamzíka, sviště, orla skalního nebo dokonce medvěda. Na vyhřátých stráních Osobité a Sivého vrchu je možné spatřit motýla jasoně červenookého.

Roháče mají nejbohatší květenu v celém fytogeografickém systému Tater. V Roháčích rostou vzácné relikty z dávných geologických dob a endemity, které nikde jinde nerostou.

Roháče jsou domovem pro mnohé jiné, více či méně, ohrožené živočichy a rostliny.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Roháče se táhnou ve směru východ – západ. Na západě jsou odděleny sedlem Pálenica (1573 m) od Sivého vrchu, na východě Jamnickým sedlem (1908 m) od Liptovských Tater, na severovýchodě na vrcholu Volovce navazuje geomorfologický okrsek Lúčna (polsky Grześ) (1653 m).

Zařazení Roháčů do geomorfologického členění celých Tater zobrazuje následující tabulka:

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Do skupiny Roháčů patří několik vrcholů v hlavním hřebeni Západních Tater. Mnohé z nich patří mezi nejvyšší hory celého pohoří a výrazně přesahují 2000 m. Následující tabulka uvádí všechny vrcholy Roháčského hřebene od západu na východ, s uvedením nadmořské výšky, prominence a turistické značky.

# Vrchol Výška Promi-
nence
Přístup
1. Pálenica 1753 m 010 m červená turistická značka
2. Zuberec 1806 m 010 m červená turistická značka
3. Brestová 1934 m 078 m červená turistická značka modrá turistická značka
4. Salatín 2048 m 133 m červená turistická značka zelená turistická značka
5. Spálená 2083 m 060 m červená turistická značka
6. Pachoľa 2167 m 127 m červená turistická značka
7. Baníkov 2178 m 261 m červená turistická značka zelená turistická značka
8. Hrubá kopa 2166 m 101 m červená turistická značka
9. Tri kopy 2136 m 030 m červená turistická značka
10. Plačlivé 2125 m 160 m červená turistická značka žlutá turistická značka
11. Ostrý Roháč 2088 m 123 m červená turistická značka
12. Volovec 2063 m 153 m červená turistická značka modrá turistická značka

Významná sedla[editovat | editovat zdroj]

Turistický přechod[editovat | editovat zdroj]

V západní části Roháčů, mezi vrcholy Spálená a Salatín, se nachází 1,5 km dlouhý, ostře modelovaný hřebínek zvaný Skriniarky. Nejobtížnější úseky jsou zajištěny řetězy. Lehké zajištění můžeme nalézt pod vrcholem Pachoľa. Jeden z nejtěžších úseků Roháčů je přechod Baníkova, který je zajištěn řetězy v poměrně velké expozici. Pokračováním na východ po hřebeni je dalším obtížným úsekem přechod trojvrcholu Tri kopy, kde je natažen pevný řetěz. Nezkušeným se tato část přechodu nedoporučuje. Skupina Ostrého Roháče a Plačlivé je rovněž zajištěna.

Hřeben je velmi oblíbený k zimním přechodům, přestože je v období od 1. listopadu do 15. června oficiálně uzavřen. Hrozí zde nebezpečí lavin, terén je namrzlý a náročnost vzrůstá v závislosti na podmínkách.

Plesa[editovat | editovat zdroj]

V Roháčích se nachází několik menších ples.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • publikace: Západní Tatry, Roháče (Turistický průvodce, Otakar Brandos, nakladatelství SKY) - ISBN 80-901902-3-5
  • mapa: Západné Tatry, Roháče č. 112 (Turistická mapa, VKÚ Harmanec) - ISBN 80-8042-245-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]