Kozi Wierch

Kozi Wierch
Vrchol	2 291 m
Poloha
Stát	Polsko
Souřadnice	49°13′6″ s. š., 20°1′43″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozi Wierch neboli Kozí vrch (slovensky Kozí vrch, 2291,2 m^[1]^[2]) je hora, jež se nachází v polské části Vysokých Tater, přibližně 8 km jihovýchodně od zimního střediska Zakopané. Je to nejvyšší hora, o kterou se Polsko nedělí s jinou zemí.^[3]^[4] Nachází se na dlouhém východním hřebeni Svinice^{[pozn. 1]} mezi Gasienicovým údolím a Údolím pěti polských ples, přesněji mezi dvěma visutými údolími: Kozím a Pustým. Podél tohoto hřebene vede značená turistická stezka zvaná Orlí stezka.^[6]

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Hora je situována ve východní části Tater, v geomorfologickém podcelku Východní Tatry, přesněji v části geomorfologické jednotky Vysoké Tatry. Nachází se v okresu Tatry v Malopolském vojvodství a zasahuje na katastrální území města Zakopané a obce Tatranská Bukovina.^[7] Nejbližšími sídly jsou Zakopané na severozápadě a severovýchodně položená Tatranská Javorina.^[2] Tatranský Kozí vrch spadá do oblasti polského Tatranského národního parku.^[8]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kozí vrch je součástí hřebene, který vybíhá východním směrem ze Svinice (2302 m) k hlavnímu hřebeni pohoří na slovensko-polské hranici. Na severu sousedí s horami Žólta Turnia (2087 m), Zadni Granat (2240 m) a Buczinowa Stražnica (2242 m). Na východě jsou to Śvistowa Kopa (1875 m), Široká (2210 m), Svišťovky (2070 m) a Opalony Wierch (2115 m). Na jihu pak Medziane (2233 m), Hrubý štít (2178 m), Hrubý vrch (2428 m) a Veľká kopa (2052). Na západě Valentková (2158), Svinica (2302 m), Niebieska Turnia (2262 m) a Kościelec (2155 m).^[2] Severní svahy spadají do Kozího údolí (Dolinka Kozia), jímž odtéká voda potokem Sucha Woda přes karové ledovcové jezero Czarny Staw Gąsienicowy. K jihu odtéká voda potokem Raztoka, který teče Údolím pěti polských ples do Dunajce.

Výhledy[editovat | editovat zdroj]

Na Kozí vrch vede značená turistická cesta.^[8] Jeho skalnatý vrchol^[9] umožňuje kruhový rozhled. Lze odtud vidět okolní vrcholy Vysokých Tater (Seznam vrcholů ve Vysokých Tatrách), hřeben Belianskych Tater a široké okolí Zakopaného. Při vhodných podmínkách se dá dohlédnout až na Oravské Beskydy, Spišskou Maguru a velkou část Nízkých Tater.^[10]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

po červené turistické značce (Orla Perć – Je považována za nejtěžší a nejnebezpečnější stezku v celých Tatrách.):
- od západu po hřebeni z hory Kasprov vrch (1987 m) přes horu Svinica (2302 m)
- od severovýchodu z průsmyku Krzyźne (2112 m) po hřebeni
po modré turistické značce přes průsmyk Zawrat (2159 m):
- od severozápadu ze Zakopaného (750–2301 m) přes rozcestí Murowaniec
- od východu od chaty v Údolí pěti polských ples^[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Východní hřeben Svinice je boční hřeben vybíhající od jihovýchodního, hlavního vrcholu hory Svinice z hlavního hřebenu Vysokých Tater.^[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kozí vrch na slovenské Wikipedii a Kozi Wierch na polské Wikipedii.

↑ Podrobný autoatlas – Slovenská republika 1 : 100 000. Harmanec : VKÚ, a. s., 2008. ISBN 978-80-8042-509-8. Kapitola Mapová časť, s. 39
↑ ^a ^b ^c Vysoké Tatry. Letná turistická mapa. 1 : 50 000. Harmanec: VKÚ, a. s.
↑ Słownik geograficzny Królestwa Polskiego. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-07.
↑ Tatry z-ne.pl^{[nedostupný zdroj]}
↑ PARYSKI, Witold Henryk. Tatry Wysokie. Przewodnik taternicki. Część I. Liliowe – Mały Kościelec. Warszawa: Sport i Turystyka S. 53–108. (polsky)
↑ RADWAŃSKA-PARYSKA, Zofia; PARYSKI, Witold Henryk. Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wydawnictwo Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1. (polsky)
↑ Mapy.cz [online]. sk.mapy.cz. Dostupné online. (slovensky)
↑ ^a ^b ^c Mapový portál HIKING.SK [online]. Denník N. Dostupné online. (slovensky)
↑ Mapy.cz [online]. sk.mapy.cz. Dostupné online.
↑ Peakfinder [online]. peakfinder.org. Dostupné online. (slovensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kozi Wierch na Wikimedia Commons
Poloha na turistické mapě

[6] Východní hřeben Svinice je boční hřeben vybíhající od jihovýchodního, hlavního vrcholu hory Svinice z hlavního hřebenu Vysokých Tater.^[5]

[1] Podrobný autoatlas – Slovenská republika 1 : 100 000. Harmanec : VKÚ, a. s., 2008. ISBN 978-80-8042-509-8. Kapitola Mapová časť, s. 39

[M-2] Vysoké Tatry. Letná turistická mapa. 1 : 50 000. Harmanec: VKÚ, a. s.

[3] Słownik geograficzny Królestwa Polskiego. dir.icm.edu.pl [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-07.

[4] Tatry z-ne.pl^{[nedostupný zdroj]}

[5] PARYSKI, Witold Henryk. Tatry Wysokie. Przewodnik taternicki. Część I. Liliowe – Mały Kościelec. Warszawa: Sport i Turystyka S. 53–108. (polsky)

[7] RADWAŃSKA-PARYSKA, Zofia; PARYSKI, Witold Henryk. Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wydawnictwo Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1. (polsky)

[8] Mapy.cz [online]. sk.mapy.cz. Dostupné online. (slovensky)

[mapa-9] Mapový portál HIKING.SK [online]. Denník N. Dostupné online. (slovensky)

[10] Mapy.cz [online]. sk.mapy.cz. Dostupné online.

[11] Peakfinder [online]. peakfinder.org. Dostupné online. (slovensky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 1]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[5]

Dvoutisícovky Východních Tater

Vysoké Tatry (27)	Gerlachovský štít (2655 m) • Lomnický štít (2634 m) • Ľadový štít (2627 m) • Pyšný štít (2623 m) • Vysoká (2560 m) • Kežmarský štít (2556 m) • Končistá (2538 m) • Baranie rohy (2526 m) • Rysy (2503 m) • Kriváň (2495 m) • Bradavica (2476 m) • Ganek (2462 m) • Slavkovský štít (2452 m) • Prostredný hrot (2441 m) • Hrubý vrch (2428 m) • Mengusovský štít (2424 m) • Satan (2421 m) • Kolový štít (2418 m) • Javorový štít (2417 m) • Veľké Solisko (2413 m) • Štrbský štít (2381 m) • Krátka (2374 m) • Kôprovský štít (2363 m) • Svinica (2301 m) • Tupá (2284 m) • Jahňací štít (2230 m) • Široká (2210 m)

Belianské Tatry (3)	Havran (2152 m) • Ždiarska vidla (2142 m) • Hlúpy (2061 m)

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)