Orla Perć

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Orla Perć
Zejscie-z-koziego-wierchu.jpg
Základní informace
Délka 4,5 km
Lokalizace
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stezka klesá z Koziho Wierchu
Mapa Orlé Perći
Stezka klesá z Kozich Czubů
Stezka na Kozim Wierchu

Orla Perć (česky: „Orlí stezka“) je horská pěší trasa v Tatrách v jižním Polsku. Je považovaná za nejtěžší a nejnebezpečnější stezku v celých Tatrách [1], a proto je vhodná pouze pro zkušené turisty s náležitým vybavením. Stezka je značená červenou turistickou značkou. Zahynulo na ní již více než 140 turistů.[2]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Stezka se nachází ve Vysokých Tatrách. Její celková délka je 4,5 km. Čas přechodu 6 až 8 hodin podle turistických průvodců. Nejvyšším bodem stezky je Kozi Wierch s 2291 m n. m. Orla Perč začíná v sedle Zawrat (2159 m) a končí v sedle Krzyżne (2112 m); vede přes několik vrcholů a další obchází po skalnatých hřebenech. Na nejstrmějších úsecích jsou instalovány žebříky, řetězy a kramle pro ulehčení výstupu.[3] Na stezce je osm rozcestí, ze kterých lze sestoupit do dolin k horským chatám.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Původní idea značené trasy pochází z roku 1901, kdy ji uveřejnil Franciszek Nowicki, polský básník a horský vůdce. Mezi lety 1903 a 1906 stezku zpřístupnil a vyznačil kněz Walenty Gadowski; rozcestí byla označena do roku 1911.[4] V roce 2006, po několika smrtelných nehodách na stezce, horští vůdci Irena Rubinowska a Piotr Mikucki, apelovali na orgány Tatranského národního parku, aby bylo demontováno všechno původní zajištění na stezce a Orla Perč byla přeměněna na standardní ferátu.[5] Výzva se nesetkala se všeobecným souhlasem a Orla Perć zůstala historickou hřebenovou túrou. Od roku 2007 je přikázán jednosměrný provoz ze sedla Zawrat na Kozi Wierch.

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Nejrychlejší čas zdolání trasy drží od 6. září 2018 polský horolezec Filip Babicz, který úsek Zawrat-Krzyżne uběhl za 1:04:23.[6] Mezi ženami platí rekord polské běžkyně Olgy Łyjak 1:37:51 z 30. září 2016[7].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dariusz Dyląg: Orla Perć: przewodnik wysokogórski, Oficyna Wydawnicza Rewasz, Pruszków 2006, ISBN 83-89188-50-3
  2. [1] (přístup 29. dubna 2019)
  3. Grandiózní feráta Orla Perč
  4. Zofia Radwańska-Paryska, Witold Henryk Paryski: Wielka Encyklopedia Tatrzańska. Wyd. Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1.
  5. Juliusz Wysłouch "Via ferraty dla tatr Wysokich, "Na szlaku" 10/2003
  6. Orla Perć w godzinę!, turystyka.wp.pl 9/2018
  7. Olga Łyjak - Orla Perć. Kobiecy rekord przejścia 9/2016