Kotlový štít

Kotlový štít
	Kotlový štít zdánlivě převyšuje vrchol Gerlachu (vpravo)
Vrchol	2601 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°9′42″ s. š., 20°8′9″ v. d.
	Kotlový štít
Prvovýstup	1834 Ján Still
Hornina	diority až granodiority
Povodí	Batizovský potok, Velický potok; (Poprad → Dunajec → Visla)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotlový štít je jeden z vrcholů v mohutné rozsoše Gerlachu. Při pohledu zdola, přímo z jihu, často zakrývá nebo zdánlivě převyšuje nejvyšší slovenský vrchol a bývá za něj omylem považován. Je méně navštěvovaný, při výstupu na Gerlach přes Velickou próbu se obvykle obchází traverzem přes Dromedárov chrbát.

Jméno dostal podle Gerlachovského kotle, mohutného bezodtokové zahloubení v jižní části masivu. Německá verze "Kesselspitze" se kdysi vztahovala na celý masiv.

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Ve směru k nejvyššímu vrcholu Tater ho od Gerlachovského zubu dělí Štěrbina za Kotlovým štítem. Leží v uzlovém bodě, kde se sbíhají další dva hřebeny, uzavírající shora Gerlachovský kotel: Dromedárov chrbát a hřeben Kotlový štít - Lavínová lávka - Čertova veža - tři Čertovy zuby - Kvetnicová veža - Kvetnicové hrby. Na západě spadá stěnou do Batizovské, na východě do Velické doliny.

Nejdůležitější horolezecké výstupy[editovat | editovat zdroj]

1834 První turistický výstup na štít Ján Still, M. Urban Spitzkopf, J. Gellhof a dva lovci kamzíků, přes Gerlachovský kotel a Štěrbinu pod Kotlovým štítem, v rámci prvního výstupu na Gerlach, I. Cesta historického významu, ale nepraktická.
1899 Prvovýstup Krčmarovým žlabem^[1] Ludwig Darmstädter, A. Otto a vůdce Hans Stabeler, skála III a sníh 45 stupňů
1934 Prvovýstup (dříve prvosestup) do Gerlachovského kotle J. Gnojek a J. Sawicki, II-III.
1947 Prvovýstup (opět prvosestup) z Lavínové lávky do kotle, Július Andráši ml., F. Klus a Arno Puškáš, II-III.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce osvětlený Kotlový štít, pod ním zasněžený Dromedárov chrbát, vpravo Čertova veža, úplně vlevo Batizovský štít.
Kotlový štít nad Gerlachovským kotlem.
Zleva Tupá, Končistá a Kotlový štít / Gerlach s kotlem.
Vlevo Čertova veža, Lavínová lávka nad Krčmárovým žľabom, úplně nenápadný Kotlový štít, Gerlachovská veža a Gerlach.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kotlový štít na slovenské Wikipedii.

↑ Krčmárov žlab - horolezecký průvodce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 2. díl, Olympia Praha 1977.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotlový štít na Wikimedia Commons
Zimní foto s nasvícením Čertovou a Kvetnicovou věží
V rámci popisu výstupů a obrázků Gerlachu
Mapa Archivováno 11. 12. 2013 na Wayback Machine.

[1] Krčmárov žlab - horolezecký průvodce

[1]

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)