Kopské sedlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kopské sedlo
Pohled na Kopské sedlo (vlevo) a Predné Kopské sedlo (vpravo) od západu z doliny Zadné Meďodoly
Pohled na Kopské sedlo (vlevo) a Predné Kopské sedlo (vpravo) od západu z doliny Zadné Meďodoly
Základní informace
PohoříVysoké Tatry
Výška sedla1750 m n. m.
Poloha
 východzápad
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
krajPrešovský kraj
chatachata PlesnivecPod Muráňom
PovodíNapájadlový potokMeďodolský potok
Kopské sedlo
Kopské sedlo
Souřadnice49°13′45,8″ s. š., 20°13′12,65″ v. d.

Kopské sedlo (1750 m) je sedlo v hřebeni Východních Tater, oddělující Vysoké Tatry od Belianských Tater. Jižně od něj hřeben stoupá do Predného Kopského sedla (1778 m), severně do Vyšného Kopského sedla (1934 m). Sedlo od sebe odděluje dolinu Zadné Meďodoly na západě a Predné Meďodoly na východě. Přestože je Kopské sedlo geomorfologickou hranicí, geologicky patří plně k Belianským Tatrám – jeho podklad je vápencový. S tím souvisí pestrá vápnomilná flóra luk oblasti sedla.

Turistické trasy přes sedlo[editovat | editovat zdroj]

Kopské sedlo je přístupné ze tří stran:

  • od jihu po modré značce, která vede z Tatranských Matliarů Dolinou Kežmarskej Bielej vody, poté odbočuje nahoru Dolinou Bielych plies do Predného Kopského sedla (1778 m) a sestupuje do Kopského sedla. Tato trasa představuje nenáročnou, ale dlouhou vycházku (4:45 hod). Návrat je možný několika variantami, případně pokračováním na sever.
  • od severu po modré turistické značce z Tatranské Javoriny nejprve Javorovou dolinou a dále dolinou Zadné Meďodoly až do sedla (3:45 hod). Tato turistická trasa je jednou z nejkrásnějších a zároveň nejpohodlnějších turistických tras v oblasti Tater. Až po zastávku pod vrchem Havran je upravena jako bezbariérová cesta. Bohužel řada úseků byla poškozená povodní v létě 2008.
  • od severu ze Ždiaru po zelené značce (a zároveň naučné stezce) přes hřeben Belianských Tater. Trasa prudce stoupá Monkovou dolinou, v horní části pak mírněji pokračuje úvalem Široké doliny do Širokého sedla (1826). Následuje traverz pod hřebenem Belianských Tater do nejvyššího bodu trasy, Vyšného Kopského sedla (1934 m). Odtud vede do Kopského sedla krátký sestup. Tato trasa je fyzicky náročná a relativně dlouhá (4:40 hod), poskytuje však nádherné rozhledy a patří k nejkrásnějším tatranských cestám. U vstupu do Monkovy doliny již není třeba zaplatit vstupné, jak tomu bylo ještě nedávno. Další změnou je, že trasa je již obousměrná, nikoliv pouze jednosměrná, jak některé zdroje uvádějí. Je tedy možné se tudy z Kopského sedla vracet, ale jedná se o poměrně nepříjemný sestup z důvodu strmých kamenitých pasáží.

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Pohled z Kopského sedla k západu do doliny Zadné Meďodoly

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]