Ošarpance

Ošarpance
	Tri veže Ošarpancov nad Rumanovým plesom.
Vrchol	2348 m n. m.
Poloha
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°10′9″ s. š., 20°5′50″ v. d.
	Ošarpance
Prvovýstup	H. Behn, E. Breuer, Johann Franz, E. Dubke, 1907
Hornina	Žula
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ošarpance jsou populární skupina tří věží v závěru jihovýchodního hřebene, vybíhajícího z Dračího štítu. Jejich oblíbenost mezi horolezci je dána pevnou skálou a opačně vrstvenými deskami, které nabízejí mnoho cest vysoké obtížnosti.

Topografie[editovat | editovat zdroj]

Za Dračí štrbinou následuje Velký ošarpanec (2348 m n. m.), Vyšná ošarpaná štrbina, Prostredný ošarpanec, Nižná ošarpaná štrbina a Malý ošarpanec (2327 m n. m.) Východní stěna spadá do Rumanovy dolinky, západní do kotlinky pod Dračím sedlem.

Několik zajímavých výstupů[editovat | editovat zdroj]

9. května 1907 – První výstup od východu z Rumanové dolinky H. Behn, E. Dubki, E. Breuer a J. Franz, II - III.
14. srpna 1907 – Prvovýstup „Traverz Veľkého ošarpanca“ A. Martin a J. Franz, III.
1910 – „Komárnického komín“, F. Kienast, V. Wanjura a R. Komárnický (bratr známějšího Gyuly), III., jeden z nejkrásnějších tatranských výstupů.^[zdroj⁠?]

K nejtěžším cestám patří „Cesta invalidů“ 8– v západní stěně a „R.U.R.F.“ ve východní stěně, 9–.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Ťažký štít, Vysoká, Dračí štít a úplně vpravo Ošarpance.
Koruna Tater, tmavý hrot Ošarpanců opět vpravo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ošarpance na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 1. díl, Olympia Praha 1977.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Na Summitpost jako Szarpane turné - Osarpance
Mapka a přístup přes Zlomísk Archivováno 18. 10. 2011 na Wayback Machine.
Západní stěna Ošarpancov Archivováno 12. 7. 2020 na Wayback Machine.

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)