Gyula Komarnicki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gyula Komarnicki
Gyula Komarnicki.jpg
Narození 22. února 1885
Budapešť
Úmrtí 27. srpna 1975 (ve věku 90 let)
Budapešť
Příbuzní Roman Komarnicki (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gyula Komarnicki (22. února 1885 Budapešť27. srpna 1975, Budapešť) byl maďarský horolezec s polskými předky, který ve Vysokých Tatrách provedl přes 100 stěnových prvovýstupů. V letech 19281934 byl generálním ředitelem maďarských železnic, pak v letech 19341944 generálním ředitelem maďarské říční a námořní dopravy.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval piaristické gymnázium v Budapešti. Právnické vzdělání ukončil doktorátem. Se svými rodiči často jezdíval na dovolenou do Vysokých Tater. Hory ho zpočátku nezajímaly, ovlivnila jej ale tehdejší literatura o horách i vysokoškolští přátelé. Nejprve se věnoval turistice, ale zakrátko se dal na horolezectví. Intenzivně se mu začal věnovat v roce 1906, kdy byl s rodiči a mladším bratrem na dovolené v Tatrách. Oba bratři bez vědomí rodičů, oblečeni v městském oděvu a botách, 14. srpna 1906 vylezli na Lomnický štít. V témže roce uskutečnili i jiné odvážné túry. Od tehdy se Komarnicki naplno začal věnovat horolezectví a objevování nových cest na tatranské vrcholy. Roku 1912 uskutečnil 25 prvovýstupů a pokračoval v dalších. Během první světové války bojoval na italské frontě. Teprve v roce 1920 se znovu objevil v Tatrách a své aktivity v nich ukončil v roce 1968. Intenzivně se věnoval turistice a horolezectví v Alpách.

Věnoval se glaciologii a geografii. Byl aktivním členem mnoha turistických a sportovních spolků. Byl členem představenstva Maďarského klubu lyžařů (1910), členem Maďarského turistického spolku (Magyar turista egyesület) v letech 19111913, 19181920 i členem jeho představenstva. Byl spoluzakladatelem Budapešťského univerzitního turistického spolku v roce 1909.

Výrazně přispěl k ustálení názvosloví v Tatrách. Vydal prvního turistického průvodce Vysokých Tater A Magas Tátra hegymászókalauza (vydání 1914, 1917, 1926, 1978 a v německé verzi 1918). Uveřejnil mnohé odborné články o Vysokých Tatrách v turistických ročenkách a časopisech, zejména v Turistaság és Alpinizmus, jehož byl spoluzakladatelem a spoluredaktorem (od roku 1911).[1]

Během druhé světové války pomohl desítkám uprchlíků z Polska (nejen horolezcům) a jasně se distancoval od fašismu. Po nástupu Maďarské socialistické dělnické strany k moci byl jako „buržoazní živel“ vyhnán z Budapešti. Vrátit se do rodného města směl až v době úřadování Jánose Kádára.[2][3][4]

Lezecké výkony[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1906 do vypuknutí první světové války (krátce i po jejím skončení) provedl ve Vysokých Tatrách 143 prvovýstupů, například SV stěnou Zlobivé, jižní stěnou Batizovského štítu, severní stěnou Javorového i Malého Javorového štítu, SZ stěnou Gerlachovského štítu, SZ stěnou polské hory Mnich, JZ žlabem na Širokou věž a severní stěnou Malého Kežmarského štítu. Pozoruhodné byly i první zimní výstupy na Ostrý štít či Zadný Gerlach. V meziválečném období podnikal výstupy i v Alpách.[2][3][4]

Svými výkony ve velkých stěnách posunul sportovní horolezectví v Tatrách. Některé túry s ním absolvoval jeho bratr Roman Komarnicki (1887–1973).

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Gy. Komarnicki: A Magas Tátra hegymaszókalauza, 1914 (reedice 1917, 1926; 1978 doplněné vydání, něm. 1918)
  • Gy. Komarnicki a F. Dénes: Magas Tátra 1:50 000, 1919 (mapa).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zofia Radwańska-Paryska, Witold Henryk Paryski: Wielka encyklopedia tatrzańska. Poronin: Wydawnictwo Górskie, 2004. ISBN 83-7104-009-1.
  • Bolesław Chwaściński: Z dziejów taternictwa. O górach i ludziach. Warszawa: Sport i Turystyka, 1988, S. 121–123, 144–147, 153, 159. ISBN 83-217-2463-9.
  • Anton Klipp: Die Hohe Tatra und der Karpathenverein, Verlag Karpatendeutsches Kulturwerk Slowakei, 2006, ISBN 3-927020-12-5[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gyula Komarnicki na slovenské Wikipedii./

  1. Časopis Vysoké Tatry, In. Šimko, Jozef: Dr. Komarnicki Gyula 80 ročný, roč.IV., čís.3/1965, str.12.
  2. a b Marec, Anton: Tatranské siluety, 2007.
  3. a b Hochberger, E: Hohe Tatra, Gebirge der Nordslowakei, 1992
  4. a b Dieška, Ivan a kol.: Horolezectvo – Encyklopédia, 1989.
  5. několik kapitol

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]