František Vavřínek (právník)

prof. JUDr. František Vavřínek
prof. JUDr. František Vavřínek
	František Vavřínek (před r. 1927)
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1918 – 1919
Předchůdce	Josef Drachovský
Nástupce	Václav Hora
	Ve funkci:; 1935 – 1936
Předchůdce	Vilém Funk
Nástupce	Václav Hora
Narození	4. října 1877 nebo 8. října 1877; Jičín; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	14. května 1944 (ve věku 66 let) nebo 13. května 1944 (ve věku 66 let); Praha; Protektorát Čechy a Morava
Rodiče	František Vavřínek
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	právník a profesor
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Vavřínek (4. října 1877 Jičín – 14. května 1944 Praha) byl český právník, státovědec a profesor ústavního práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Život

Narodil se do rodiny advokáta. Po absolvování gymnázia v Jičíně se zapsal na českou právnickou fakultu v Praze, kde byl roku 1901 promován doktorem práv. Pak jako kandidát advokacie získal více než roční praxi u pražského zemského soudu a následně odešel na studijní pobyt do Heidelbergu, Freiburgu a Lipska. Zde se pod vlivem učení Jellineka a Mayera rozhodl věnovat státnímu (správnímu a ústavnímu) právu. Po návratu do Prahy se roku 1905 na české právnické fakultě habilitoval v oboru všeobecného a rakouského státního práva.^[1]^[2] Poté opět absolvoval studijní cestu po Velké Británii (Oxford a Cambridge) a Švédsku, aby byl v Praze roku 1909 jmenován mimořádným a v roce 1915 řádným profesorem.^[1] Kromě toho dvakrát, 1918–1919 a 1935–1936, zastával úřad děkana právnické fakulty a byl členem České akademie věd a umění.^[3]

Dílo

Hojně publikoval, často např. ve Sborníku věd státních a právních, jehož byl spoluredaktorem. Ve svém díle se mj. zabýval rozlišováním mezi soukromým a veřejným právem, přičemž tento dualismus podporoval jako tradiční součást kontinentální právní kultury a dostával se tak do opozice vůči brněnské právní škole, která jej popírala.^[1]

Vybrané monografie

O státoprávní povaze království a zemí na říšské radě zastoupených (1905)
Rakouské zřízení státní (1914)
Všeobecné a rakouské právo státní (1915)
Základy práva ústavního (I. 1920, II. 1921)
Stručný přehled zřízení správního (1928)
Parlament a politické strany (1930)

Reference

↑ ^a ^b ^c ADAMOVÁ, Karolina; LOJEK, Antonín. František Vavřínek. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 516–517.
↑ Vavřínek. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1907. Dostupné online. Svazek 26. S. 472.
↑ Vavřínek, František [online]. Nadace Langhans Praha [cit. 2016-03-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Vavřínek (právník)

[Antologie-1] ADAMOVÁ, Karolina; LOJEK, Antonín. František Vavřínek. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 516–517.

[2] Vavřínek. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1907. Dostupné online. Svazek 26. S. 472.

[3] Vavřínek, František [online]. Nadace Langhans Praha [cit. 2016-03-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)