Přeskočit na obsah

František Němec (politik)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Němec
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
19. května 1935 – 21. března 1939
1. Ministr sociální péče exilové vlády v Londýně
Ve funkci:
21. července 1940 – 12. listopadu 1942
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
Předchůdcenikdo (funkce vznikla)
NástupceJán Bečko
2. Ministr hospodářské obnovy exilové vlády v Londýně
Ve funkci:
12. listopadu 1942 – 5. dubna 1945
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
PředchůdceJaromír Nečas
Nástupcenikdo (funkce zanikla)
2. ministr průmyslu, obchodu a živností exilové vlády v Londýně (pověřen řízením)
Ve funkci:
12. listopadu 1942 – 3. srpna 1944
PrezidentEdvard Beneš
Předseda vládyJan Šrámek
PředchůdceEduard Outrata
NástupceVáclav Majer
Vládní delegát na osvobozeném území ČSR
Ve funkci:
3. srpna 1944 – 5. dubna 1945
Stranická příslušnost
Členstvísoc. dem.
Nár. str. práce
Narození20. května 1898
Libišany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. března 1963 (ve věku 64 let)
Montréal
Vlajka Kanady Kanada
NárodnostČeši
Profesepolitik a diplomat
OceněníŘád Tomáše Garrigua Masaryka mzz 3. třídy in memoriam (1992)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Němec (20. května 1898 Libišany[1] – 19. března 1963 Montréal[1]) byl československý politik, exilový ministr a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Poslanecký post si oficiálně podržel do 21. března 1939,[2] přičemž ještě krátce předtím v prosinci 1938 přešel do nově zřízené Národní strany práce.[3] Podle údajů z roku 1935 byl profesí ústředním tajemníkem Unie železničních zaměstnanců a bydlel v Praze-Liboci.[4]

V první exilové vládě Jana Šrámka byl v letech 1940–1942 ministrem sociální péče. V druhé exilové vládě Jana Šrámka zastával v letech 1942–1945 post ministra hospodářské obnovy, zároveň byl i v letech 1942–1944 pověřen řízením ministerstva průmyslu, obchodu a živností. Od srpna 1944 byl vládním delegátem na osvobozeném území Československa.[5][6]

27. srpna 1944 se v Moskvě poprvé sešel se zástupci Slovenské národní rady a teprve zde zjistil, že SNR neřídí Vavro Šrobár, ale skupina komunistických a nekomunistických odbojářů.[7] Jmenování vládním delegátem proběhlo koncem června 1944.[8] 7. října 1944 dorazil Němec na území Slovenska. Představitelé Slovenské národní rady mu ale zpočátku odmítli předat pravomoci. Představa československého exilu byla totiž taková, že povstalecká SNR je dočasným představitelem československé moci na úrovni zemského výboru a její kompetence budou postupně předány představitelům celostátní vlády, jejímž reprezentantem byl právě František Němec. SNR to ovšem na zasedání 27. září 1944 odmítla coby překonanou koncepci. Němce v Banské Bystrici přivítala, ale nikoliv jako představitele československé moci, nýbrž coby emisara Edvarda Beneše. Tyto spory ale v následujících týdnech utichly s porážkou Slovenského národního povstání, přičemž podle dohody z 18. října 1944 měl Němec převzít formální československou moc nad územím osvobozeným očekávaným postupem Rudé armády a pak ji předat k faktickému výkonu Slovenské národní radě.[9]

Ještě komplikovanější byla situace na Podkarpatské Rusi, kde se československé vládní delegaci vedené Němcem nepodařilo fakticky získat reálný vliv a kde došlo k jejímu vyhoštění a později k anexi území Sovětským svazem.[10][11][12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b http://www.rusin.sk/index.php?ID=8781&l=sk
  2. ↑ František Němec [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-02-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Československé vlády v emigraci 1940-1945 (přehled) [cit. 2011-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-26. 
  6. ↑ http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1939-1945-protektorat-cechy-a-morava/jan-sramek-2/prehled-ministru-24677/
  7. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 258–259. 
  8. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 438, 442. 
  9. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 270–272. 
  10. ↑ rok 1944 [online]. kpv [cit. 2011-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-14. 
  11. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 273. 
  12. ↑ POP, Ivan. Podkarpatská Rus : osobnosti její historie, vědy a kultury. Praha: Libri, 2008. 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. S. 176–177. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Ministři práce a sociálních věcí Československa
Ministři sociální péče první československé republiky (1918–1938)
Ministři sociální péče druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři sociální péče exilových vlád Československa (1940–1945)
Ministři sociální péče poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři práce a sociálních věcí Československa (1969–1992)
Ministři průmyslu Československa
Ministři průmyslu první československé republiky (1918–1938)
Ministři průmyslu druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři průmyslu exilových vlád Československa (1941–1945)
Ministři průmyslu poválečného Československa (1945–1952)
Federální ministři průmyslu Československa (1969–1971)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Němec_(politik)&oldid=24358895“